-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobry den, pisi praci o vyuzivani kulturnich pamatek v cestovnim ruchu. Jsem zcela na zacatku a rad bych se odrazil od vysvetleni pojmu pamatka.
Zajimalo by mne je-li mozne zjistit, kdy se slovo \"pamatka\" poprve objevuje v jednotlivych jazycich (cestina, slovenstina, nemcina, anglictina, francouzstina, italstina a rectina) a je v tomto smyslu take pouzivano.
Pravdepodobne asi nebude existovat nejaky velky etymologicky slovnik, ktery bude zkoumat jednotliva slova, jak se v jednotlivych jazycich objevovala.
Na tento problem narazim prvne a take poprve vyuzivam Vasi sluzby. Jsem prekvapen a velmi potesen, ze takovato sluzba existuje!
Predem dekuji za odpoved a preji mnoho zdaru ve Vasi zasluzne praci!
Dobrý den,
na Váš dotaz se nám podařilo nalézt odpověď pouze částečně. České a slovenské etymologické nebo jazykové slovníky uvádí pouze informace o vzniku slova památka, ale už neudávají, odkdy se začalo toto slovo v obou jazycích užívat.
památka (pamiatka) - odvozeno od slova paměť, které pochází ze staroslověnského pamętь, které je od pomьněti vzpomenouti (= znova mysliti na něco, po- značí zde opětovnost, pa- je starobylé zdloužení předpony po-, nenastalo však již v jihočeském a chodském pomatovat, valašském a lašském pomatovať, pomať, pomátka, slovenském pomeť, pometlivý); mę je z mn- od kořene men- .
Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1.
Mohli by Vám více pomoci v Knihovně nebo Jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR (http://www.ujc.cas.cz), pro slovenštinu potom v Jazykovedném ústavu Ľudovíta Štúra SAV (http://www.juls.savba.sk/).
Výraz kulturní památka (-ky) je do angličtiny překládán jako "cultural heritage" (viz např. Česko-anglický slovník od Josefa Fronka, Praha: SPN, 1993, ISBN 80-04-24382-7), ale v žádném etymologickém slovníku se tyto dva výrazy bohužel nevyskytují společně. Slovo "heritage" se obecně začalo používat ve středověké angličtině okolo 13. století, slovo "cultural" pak až mnohem později, a to v polovině 19. století. Nejpřesnější výklad poskytuje The Barnhart Concise Dictionary of Etymology. Edited by Robert K. Barnhart. New York: HarperCollins Publishers, 1995. ISBN 0-06-270084-7:
heritage - probably before 1200 "eritage" spiritual inheritance or bequest, later "heritage" (before 1225), borrowed from Old French eritage, heritage, from "heriter" (inherit), from Late Latin hērēditāire
cultural - 1868, relating to the cultivation of plants; probably formed from English culture + al, possibly by influence of earlier French cultural (1863). The sense relating to culture of the mind, manners etc. is first recorded in English in 1875.
Další zdroje:
Webster´s Ninth New Collegiate Dictionary. Springfield (Mass., USA): Merriam-Webster Inc., 1990. ISBN 0-87779-510-X.
HOAD, T.F. The Concise Oxford Dictionary of English Etymology. Oxford University Press, 1986. ISBN 0-19-861182-X.
V němčině se kulturní památka překládá jako "Kulturdenkmal", avšak ani zde se spojení slov nevyskytuje společně. Výraz "kultur" je v němčině doložen od 17. století, "denkmal" od 16. stol. Viz dále:
kultur (17.Jh.). Entlehnt aus 1. cultūra, zu 1. colere "pflegen, bebauen". Gemeint ist zunächst der Landbau und die Pflege von Ackerbau un Viehzucht; im 17.Jh. Übertragung auf ml. cultūra animi "Erziehung zum geselligen Leben, zur Kenntnis der freien Künste und zum ehrbaren Leben" (Pufendorf); dann Ausweitung und Übernahme in die Volkssprache.
denkmal (16.Jh.). Lehnbildung nach gr. mnēmósynon "Gedächtnis, Denkmal" mit denken "sich erinnern" und Mal "Zeichen". Die ursprüngliche Bedeutung ist also "Erinnerungszeichen" allgemein; erst später wird (wohl unter Einfluß von 1. monumentum) "Gedenkstein, Monument" vorherrschend.
Zdroj: Kluge, Friedrich. Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin; New York: de Gruyter, 1995. ISBN 3-11-012922-1.
Ve francouzském překladu se toto slovo podle slovníků objevuje jako "le monument", poprvé je ve francouzštině doloženo ve 12. století. Nejprve se používalo slovo "tombeau" (pomník, hrob, náhrobní kámen), výraz monument byl později odvozen od latinského monumentum.
Zdroje:
PICOCHE, Jacqueline. Dictionnaire etymologique du français. Paris: Dictionnaires Le Robert, 1983. ISBN 2-85036-009-0.
BLOCH, Oscar. Dictionnaire étymologique de la langue française. Paris: Presses Universitaires de France, 1996. ISBN 2-13-048091-8.
V italštině se používá slovo "ricordo" (pokud se jedná o budovu) nebo "monumento", jeho užívání je doloženo již před rokem 1292.
Zdroj: ZINGARELLI, Nicola. Lo Zingarelli: vocabolario della lingua italiana. Bologna : Zanichelli, 1998. ISBN 88-08-00921-1.
Co se týče řečtiny nemáme bohužel ve fondu žádný etymologický nebo výkladový slovník, navíc je těžké pro nás v tomto jazyce cokoliv identifikovat, jelikože neovládáme jeho písmo. Doporučila bych Vám kontaktovat např. Ústav řeckých a latinských studií Filozofické fakulty UK (http://urls.ff.cuni.cz/).
Všechny zmíněné publikace, ze kterých jsme čerpali, je možné vyhledat v elektronickém katalogu NK - http://sigma.nkp.cz/cze/nkc , informace o možnosti výpůjčky naleznete pod ikonkou Exempláře. Většina z nich je umístěná v příručním fondu některé ze studoven.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
31.10.2007 10:41