-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, zda švédská vojska v 17. století měla nějaký vliv na český jazyk, resp. zda nějaká česká slova nesou prokazatelně švédský původ. Napadá mě např. slovo "já", které Švédové vyslovují podobně jako my. (můj zcela laický postřeh)
Dále by mě zajímalo, zda Švédové v tom 17. století měli nějaký vliv na kulturu a celkově životní styl obyvatelstva.
Velice děkuji za odpověď.
Dobrý den,
nenalezli jsme žádnou ucelenou práci zabývající se touto otázkou, můžeme Vás tedy pouze odkázat na zmínky v literatuře. Co se týče kulturního vlivu, autoři se spíše shodují na negativních důsledcích, jako bylo uloupení a odvezení mnoha obrazů, cenných knih a dalších uměleckých děl. Až od 19. století se objevují překlady českých děl do švédštiny a naopak. Miroslav Hroch ve své studii shrnuje také snahu českých badatelů nalézt ve švédských archivech odvezené materiály české provenience a později také zájem o další prameny týkající se třicetileté války a Švédů u nás.
Ďurčanský ve své práci o českých městech a jejich správě za třicetileté války uvádí, že obyvatelé měst dobytých Švédy byli nuceni platit výpalné a radní byli drženi jako rukojmí, což se událo například v Litomyšli. Podle Hoffmana však násilí nemuselo být tak intenzivní, neboť bylo v zájmu vojska zachovat fungující hospodářství a mít okupovaná města na své straně, aby bylo zajištěno zásobování. Vztahy obyvatel měst a vojska mohly být i přátelské, nebo přinejmenším pragmatické ve snaze přežít.
Kostlán ve studii o vlivu třicetileté války na vznik a utváření kulturní mentality baroka předestírá obecné teze o změně vnímání svět. Lidé si zvykali na přítomnost vojsk na svém území a také mediální pokrytí války a využívání tehdejšího tisku různými stranami konfliktu. Literární díla a korespondence na našem území reflektují existenciální neklid, krizi hodnot a víry.
Ohledně jazyka, v češtině se nacházejí slova vycházející ze švédštiny, nicméně pocházejí pravděpodobně z pozdější doby. Podle Českého etymologického slovníku jsou to například výrazy ombudsman, ribstole a skanzen. České zájmeno já se objevuje již v nejstarších literárních památkách vedle staršího tvaru jáz, který mizí v 15. století. Koncové -z se odtrhlo pravděpodobně vlivem dalších osobních zájmen 1. a 2. os., která končí na samohlásku. Proto asi nepředpokládáme souvislost se švédským já.
• ČORNEJOVÁ Ivana, KAŠE Jiří, MIKULEC Jiří a VLNAS Vít. Velké dějiny zemí Koruny české. Praha: Paseka, 2008. sv. 8, s. 140–141, 379. ISBN 80-7185-264-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:7f4d20a0-ed04-11e3-adbd-5ef3fc9bb22f
• ĎURČANSKÝ, Marek. Česká města a jejich správa za třicetileté války: zemský a lokální kontext. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2013, s. 124 – 128. ISBN 978-80-246-2255-2. Dostupné také z: https://ebookcentral.proquest.com/[…]/detail.action?docID=1996718.
• HOFMAN, Jiří. „Dáli se potřebovat nepříteli a přitom ve městě nadále zůstávali“. Život ve Švédy okupovaném městě za třicetileté války. In: Historie - otázky - problémy. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2011, 3 (1), s. 121 –131. ISSN 1804-1132.
• HROCH, Miroslav. Švédské archivy a jejich význam pro studium českých dějin. In: Sborník archivních prací archivu ministerstva vnitra. Praha: Ministerstvo vnitra, 1959(2), s. 254–269. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:77b53a20-1ae7-11e3-b79f-5ef3fc9bb22f
• KOMÁREK, Miroslav a Univerzita Palackého. Nástin morfologického vývoje českého jazyka. Praha: SPN, 1981, s. 91. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:93cf74f0-6bec-11e7-94b3-005056825209
• KOSTLÁN, Antonín. Vliv třicetileté války na vznik a utváření barokní mentality v českých zemích. In: Herold, Vilém, ed. a Pánek, Jaroslav, ed. Baroko v Itálii - baroko v Čechách = Barocco in Italia, Barocco in Boemia: setkávání osobností, idejí a uměleckých forem: sborník příspěvků z italsko-českého sympozia, Praha 19.-21. dubna 1999. Vyd. 1. Praha: Filosofia, 2003, s. 113 –131. ISBN 80-7007-176-1.
• LAMPRECHT, Arnošt, Dušan ŠLOSAR a Jaroslav BAUER. Historická mluvnice češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, s. 179–180. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ceda774760134a6092dbfc88c7704963
• LARSSONS, Mats. Česko švédská kulturní výměna prostřednictvím překladů. In: ČAPEK, Karel a Miloslava SLAVÍČKOVÁ. O české a švédské literatuře: referáty ze semináře českých a švédských spisovatelů, Praha 2. března 1996. Stockholm: Nadace Charty 77, 1996, s. 37–45. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:71925b30-6a03-11e3-af76-5ef3fc9ae867
• REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-296-7. Dostupné také z: REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-296-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:d888c5d0-4765-11e6-ab2f-005056827e52
• REZEK, Ant.. Děje Čech a Moravy za Ferdinanda III. až do konce třicetileté války (1637-1648). Praha: I. L. Kober knihkupectví, 1890, s. 209–210. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:f9166178-bc33-43b6-bedd-1fce0443f34a
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
20.01.2025 13:56