odvod na vojnu

Text dotazu

Dobrý den, v kolika letech a na jak dlouho se odvádělo na vojnu v druhé polovině 19.stol.( rok narození 1846)
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

pokud se jednalo o ročník 1846, dosáhl dotyčný plnoletosti v 60. letech 19. století. Právě v tomto období byl přelomový rok 1868, kdy byla zavedena všeobecná branná povinnost, která se vztahovala na většinu mužské populace. Důvodem zavedení byla katastrofální porážka ve válce s Pruskem v roce 1866. Dosavadní systém nebyl zcela efektivní a proto jej bylo třeba zmodernizovat.

Všeobecná branná povinnost nahradila dosavadní konskripční systém, který představoval pevně stanovené počty rekrutů z dané lokality. Rekruti poté byli vybíráni losem, ovšem s celou řadou výjimek. Základem byli branci především z venkovských, chudších vrstev s minimální úrovní vzdělání. ,, To sice představovalo fyzicky zdatnou a lehce tvarovatelnou masu, ale v konkurenci s armádami občanů modernizujících se států tato masa coby funkční a moderní komplex selhávala. Zásada všeobecné branné povinnosti byla poprvé deklarována a uskutečněna v revoluční Francii a souvisela s odstraněním stavovské a vytvářením občanské společnosti. Občan měl nyní nejen právo, ale i povinnost bránit svou vlast. V habsburské monarchii tak měla modernizace celé společnosti a tudíž i armády více než sedmdesátileté zpoždění."

Od 5. 12. 1868 tedy dle zákona podléhali všichni muži ve věku 20 - 22 let povinnosti dostavit se k odvodu. Výši odvedených branců určoval parlament vždy na deset let dopředu. Služební povinnost pak byla stanovena na 12 let. Na skutečnou vojnu však odcházel občan na tři roky, sedm let pak trávil v záloze. Maturanti a vysokoškoláci měli povinnost vstoupit do armády dobrovolnou, jejich služba trvala jeden rok. Dle nového zákona bylo hned v prvním roce odvedeno 96 000 mužů.

 

Jako zajímavost shrneme celou historii vojenské služby v českých zemích:

První stálá armáda vznikla v českých zemích jako součást rakouské armády v roce 1649. Císař Ferdinand III. ponechal několik pluků v trvalé službě. Vstup do armády byl dobrovolný, ale kdo vstoupil, upsal se doživotně. Pokud neprobíhala válka mohli být vojáci i na několikaleté dovolené.

Vojenská povinnost pro nejchudší vrstvy byla zavedena Josefem II. v roce 1781. Osvobozena byla šlechta, duchovní a inteligence. Verbování nahradily odvody, které byly často násilné. Stále šlo o doživotní službu, přitom stále v době mimo války probíhaly dlouhodobé dovolené.

Doživotní služba byla zrušena roku 1802, zkrácena byla pro pěchotu na deset let, jezdectvo 12 let a dělostřelectvo 14 let.

V roce 1845 byla vojenská služba zkrácena na osm let, dlouhodobé dovolené byly zachovány, častější však byly odvody.

Roku 1868 byla branným zákonem zavedena všeobecná branná povinnost. Od té doby se povinná vojenská služba týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, pro námořnictvo na čtyři, následované sedmi lety zálohy a dvouleté službě pro zeměbranu.

V roce 1912 služba (až na výjimky u speciálních zbraní a námořnictvo) zkrácena na dva roky. Stále byly ponechány sedmileté zálohy a dvouletá služba v zeměbraně. Odvody probíhaly dvakrát ročně.

Nový branný zákon byl vyhlášen roku 1920 v samostatném Československu. Základní služba stanovena na 14 měsíců, dočasně však prodloužena na 18 měsíců (od 1924) a na dva roky (od 1933) s ohledem na mezinárodní situaci. Každý absolvent byl následně povinen zúčastnit se čtyř cvičení v celkové délce 14 týdnů. Novela zákona v roce 1927 stanovila hranici odvedených branců na 70 000 ročně, přebytek byl zařazen do náhradní zálohy. Byly také stanoveny úlevy ze služby pro živitele rodin, hospodáře, malé a střední živnostníky a obchodníky.

Po druhé světové válce zůstal až na drobné změny platný  branný zákon z první republiky. Branná povinnost vznikala v 17 letech,  k odvodu se chodilo v 19 letech, na dvouletou službu nastupovalo ve 20. roce. Výjimky byly zejména pro studenty, kteří překročili jistou věkovou hranici. Letní uvolnění nebo zkrácení na pě měsíců bylo pro muže, kteří byli pracovní silou v hospodářství.

Nový branný zákon byl přijat roku 1949, několikrát novelizován během následujících 40 let. Základní délka vojenské služby stanovena na 24 měsíců.

V roce 1990 zákon novelizován: délka služby 18 měsíců, uzákoněna možnost civilní služby. Následně v 90. letech bylo přijato několik novel, obecně zkracující délku vojenské služby i výcvik záloh.

12. listopadu 2003 vláda schválila reformu armády, dle níž základní vojenská služba skončí závěrem roku 2004.

1. ledna 2005 - Česká armáda je od tohoto data plně profesionální. Branná povinnost bude vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu.

V souvislosti s tím uvádíme nedávno uveřejněné statistiky z archivů, podle kterých při vojenské službě v Československé lidové armádě umíralo až 200 vojáků ročně především kvůli nehodám při střelbě ale i kvůli sebevraždám.

https://domaci.ihned.cz/c1-66350920-v-ceskoslovenske-lidove-armade-umiralo-200-vojaku-rocne-od-roku-1964-se-z-vojny-nevratily-skoro-ctyri-tisice-lidi

 

Použité zdroje

http://www.dnyceskestatnosti.cz/[…]/

http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3895;

https://www.bakovnj.cz/[…]/vojenska-sluzba-v-ceskych-zemich.html

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.12.2018 18:42

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu