Obléhací zbraně

Text dotazu

Jaké byly ve středověku nejúčinnější obléhací
zbraně (i na střelný prach)?

Odpověď

Dobrý den,

raně středověké obléhací techniky vycházely z technik používaných ve starověku. Při obléhání se používala celá řada obléhacích strojů, mezi nimiž byly různé vrhače kamenů, katapulty, pohyblivé věže, mobilní žebříky a dobývací berani. Jedním z velkých vynálezů raného středověku byl byzantský vynález "řeckého ohně". Směs dnes bohužel neznámého složení (pravděpodobně obsahovala naftu, petrolej, pryskyřici a ledek) se v kapalném stavu pomocí speciálního válcového "kanónu" vrhala na nepřítele. Směs po nárazu začala hořet. Velmi účinná byla především proti dřevěným částem (např. lodím). S rozvojem výstavby opevnění a soustředěných hradních komplexů došlo i k rozvoji obléhacích technik. Nadále se používaly žebříky k překonání hradeb, dřevěné klády (berani) s kovovou hlavicí či zakončené vrtáky k narušování zdiva, různé vrhací a metací stroje. K nejúčinnějším obléhacím zbraním pozdního středověku patřil tzv. trebuchet. "Funkce trebuchetu spočívala v dlouhém a velice pružném dřevěném ramenu (podobně jako u praku na vrhání kamenů), které je zavěšeno na čepech na rámu. Kratší a silnější konec ramena nesl bednu nebo něco podobného, do čeho bylo možné uložit těžké závaží - snad kameny nebo olovo - které fungovalo jako protizávaží. K delšímu a štíhlejšímu konci ramena byl připevněn prak. Tento konec musel být pomocí vrtáku stažen dolů, čímž došlo ke zdvižení protizávaží vzhůru. Do praku byla potom vložena střela, snad velký kámen. Rameno se po uvolnění pákou vyšvihlo na čepech směrem vzhůru, protože bylo poháněno silou klesajícího protizávaží na opačném konci. Tenké rameno se zdvihlo a prak byl vržen přes stroj dopředu, čímž došlo k uvolnění kamene."

( Bojové techniky středověkého světa : 500 n.l. - 1500 n.l. : vybavení, bojeschopnost a taktika. 1. vyd. Praha : Deus, 2007. s. 201.)

Později se začaly užívat i zbraně na střelný prach. Jejich výsledky ovšem nebyly zpočátku příliš působivé. V patnáctém století se ovšem děla postupně technicky zdokonalovala a začala ve vybavení obléhacích vojsk převládat.

Více informací k tématu naleznete v níže uvedené literatuře:

* Bojové techniky středověkého světa : 500 n.l. - 1500 n.l. : vybavení, bojeschopnost a taktika. 1. vyd. Praha : Deus, 2007. ISBN 978-80-86215-96-9.

* NICOLLE, David. Středověké obléhací zbraně : Byzanc, islámský svět a Indie 476-1526. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2419-5.

* WISE, Terence. Vojska středověké Evropy. 1. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1889-4.

* FEATHERSTONE, Donald F. Válečníci a války ve starověku a ve středověku. 1. vyd. Praha : Beta-Dobrovský ; Plzeň : Ševčík, 2001. ISBN 80-7291-033-7 (Ševčík : váz.); 80-7306-011-6 (Beta-Dobrovský).

Další potřebnou literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/nkc , Souborného katalogu ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/skc, Jednotné informační brány: http://www.jib.cz/ či článkové databáze ANL: http://aleph.nkp.cz/cze/anl .

Obor

Politické vědy. Vojenství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

19.07.2011 15:10

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu