Oblast starověké Cheticie a její území, politika, hospodářství, společnosti, kultury aj.

Text dotazu

Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na oblast starověké Cheticie, která se nacházela na území dnešní Malé Asie. Zajímaly by mě všechny základní informace, počínaje od přesnějšího území, důležitých mezníků této říše, hospodářství, struktury společnosti, politického systému, kulturních poměrů až po vědce a slavné nálezy spojené s touto oblastí. Mnohokrát Vám děkuji za odpovědʼ.

Odpověď

Dobrý den,

níže uvádíme pouze základní informace k této problematice a zároveň další doporučenou literaturu k tématu, kde najdete podrobnější informace. Zároveň Vám můžeme velmi doporučit knihu, ze které jsme také čerpali při zpracování tohoto dotazu (Za tajemstvím říše Chetitů).

Podle knihy Dějiny pravěku a starověku I. se dějiny chetitské říše dělí na Starochetitské (cca 1650-1450 př.n.l.) a Novochetitské období (1450-1200 př.n.l.).

Nejdůležitější události Starochetitského období:

  • 1650 př.n. l. – založena starochetitská dynastie králem Labarnašem (někdy také Tabarnaš)
  • 1594 př.n.l. – vpád Chetitů do Sýrie, dobytí Aleppa, vpád do Babylonie a zpustošení Babylónu – Muršiliš I.
  • Cca 1520 př.n.l. – zavedení práva primogenitury Telipinem

Nejdůležitější události Novochetitského období

  • Asi 1370-1330 př.n.l.– Šuppiluliumaš I. – zakladatel velmocenské politiky chetitského státu, porážka státu Mitanni, opětovné získání oblastí severní Sýrie, srážky s Egyptem
  • 1329-1300 př.n.l. – Muršiliš II.
  • 1300-1280 př.n.l.– Muvatalliiš, válka s Egyptem (Ramesse II., rozhodující bitva u Kadeše)
  • 1275-1250 př.n.l. – Chattušiliš III. – uzavření spojenecké smlouvy s Egyptem, období diplomatické aktivity
  • Cca 1200 př.n.l. – vpád tzv. mořských národů a rozpad chetitské říše za Šuppiluliumy II.

 

Podle knihy Za tajemstvím říše Chetitů existovala Chetitská říše na území dnešního Turecka a severní Sýrie. Nejvýznamnějšími středisky byla města a hrady Néšaš, Zalpa a Kuššar. Jedním z nejdůležitějších způsobů obživy Chetitů bylo zemědělství, zejména chov dobytka. Rozvíjelo se však také polní hospodářství. Mezi významná řemesla patřilo například hutnictví nebo hornictví. Ve výrobě byly používány hlavně železo, měď, stříbro a bronz.

Na rozdíl od jiných starověkých orientálních kultur nebyla vláda v Chetitské říši absolutistická. Vedle krále existovaly další orgány, které se podílely na rozhodování a správě a omezovaly v určitých směrech moc krále.

V tomto státním útvaru existovalo otrokářské zřízení. Lidé se podle zákona dělili na svobodné a nesvobodné. Do skupiny svobodných lidí patřili šlechtici, úředníci a důstojníci a dále svobodní rolníci, řemeslníci a vojáci. Nesvobodní lidé by se dali rozdělit na tzv. „zajatce“ (přivlečené civilní obyvatelstvo nepřítele) a tzv. „chycené“ (nepřátelští vojáci sebraní na bitevním poli). Otroci byli využíváni jako pracovní síla ve výrobě nebo v domácnostech nebo v případě některých „chycených“ jako vojáci.

Co se týče kultury, nejvíce památek bylo nalezeno z oblasti stavitelství sochařství, literatury a poezie. Nejčastějšími náměty pro umělecká díla byli bohové, kterých měli Chetité mnoho. Také se zachovaly některé „vědecké“ kouzelnické, věštecké, hvězdopravecké, lékařské či astronomické spisy. Většinu poznatků, které v nich byly obsaženy, Chetité nejspíše převzali od jiných civilizací například od Babylóňanů nebo Asyřanů.

Zajímavostí Chetitské civilizace je, že byla objevena tak pozdě. Jednu z prvních přednášek na toto téma přednesl v roce 1880 Archibald Henry Sayce. Na počátku 20. století byl pak rozluštěn chetitský jazyk Bedřichem Hrozným, který také učinil několik významných objevů v této oblasti. Bedřich Hrozný také jako první přeložil Chetitský zákoník (do francouzštiny).

Níže uvádíme seznam dokumentů, kde byste mohla najít podrobnější informace:

PEČÍRKA, Jan. Dějiny pravěku a starověku. 3. přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 575 s.

ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Za tajemstvím říše Chetitů. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1961, 293 s.

  • BRYCE, Trevor. Hittite warrior. Oxford: Osprey, 2007. 64 s. Warrior; 120. ISBN 978-1-84603-081-9.
  • HROZNÝ, Bedřich. V říši půlměsíce: cesty a výkopy v Turecku. Praha: Vilímek, 1927. 88 s.
  • COLLINS, Billie Jean. The Hittites and their world [online]. Atlanta: Society of Biblical Literature, ©2007. Archaeology and biblical studies; no. 7 [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10210715
  • HOFFNER, Harry A., jr. The laws of the Hittites: a critical edition. Leiden: Brill, 1997. xx, 362 s. Documenta et monumenta Orientis antiqui. Studies in near eastern aecheology and civilisation, Vol. 23. ISBN 90-04-10874-2.
  • BRYCE, Trevor. The kingdom of the Hittites. 1st pub. in pbk. Oxford: Oxford University Press, 1999, ©1998. xiv, 464 s. ISBN 0-19-924010-8.

Použité zdroje

PEČÍRKA, Jan. Dějiny pravěku a starověku. 3. přeprac. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 575 s.

ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Za tajemstvím říše Chetitů. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1961, 293 s.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

09.11.2015 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu