-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, moji předci pocházeli z Domaželic, okr. Přerov, jaký mohli nosit kroj? Hanácký nebo kroj z oblasti Moravského Záhoří. Ačkoli se Moravské Záhoří má rozkládat mezi Přerovem, Bystřicí pod Hostýnem a Hranicemi, nikde jsem nenašla výslovnou informaci, že by obsahovalo i obec Domaželice. Dále předci žili v Dřevohosticích a také v Tučíně. Tyto obce opět spadají pod Moravské Záhoří nebo Hanou? V jaké publikaci s barevnými fotografiemi najdu nafocené ženské kroje jaké se asi nosili v Domaželicích? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme za zajímavý dotaz, na který ale není jednoduché jednoznačně odpovědět.
Obec Domaželice leží poblíž hranice Hané a Moravského Záhoří. Miroslava Ludvíková v knize Lidový kroj na Hané uvádí mapku, dle které všechny tři Vámi zmíněné vesnice spadají do Moravského Záhoří, nikoliv Hané.
Oproti tomu v diplomové práci Markéty Müllerové Hostýnské Záhoří : příspěvek k vymezení regionu a současné podobě výročního obyčejového cyklu se dočteme: „V zeměpisném smyslu je Záhoří odděleno od Valašska Hostýnskými horami a od dolního Pobečví pásem Paršovských vrchů. Přirozené hranice má jen na jihovýchodě, kde ji tvoří Hostýn a Javorník, severní předěl tvoří hrad Helfštýn. Na přirozených rozmezích jsou etnografické rozdíly obou krajů patrnější než tam, kde Záhoří splývá s Kelečskem a s okolím Valašského Meziříčí (rozhraní jdoucí od Podhradní Lhoty přes Provodovice, Všechovice a Malhotice), a na protilehlé straně, kde splývá s vlastní Hanou (po komunikaci vedoucí z Pavlovic přes Hradčany a Dřevohostice do Bystřice pod Hostýnem). Tady se rozlišovací prvky zejména ztrácejí, neboť rozdíl v národopisném smyslu byl i dříve nenápadný – jako všude mezi okrajovými úseky a vlastním územím širší kulturní oblasti.“
Podle tohoto dělení by tedy Domaželice náležely k Hané. Důležitá bude formulace, že rozlišovací prvky se ztrácejí a rozdíl v národopisném smyslu není nápadný. V současné době je důležitým hlediskem při vymezení regionu vlastní identita obyvatelstva, která se může různými vlivy měnit. (Millá Bečáková, Hnilicová)
Co se kroje týče, v kronice obce Domaželice se můžeme v zápisech dočíst: „Odpoledne pořádán krojovaný průvod, v jehož čele jela na koních selská jízda v hanáckých krojích a vzdán hold státní vlajce.“ Školní rok 1925/26: „Pak děvče z I. Třídy přednáší „Slib československého dítěte“ načež přistupují dívky ze III. třídy v hanácký kroj oděné, kladou na pomník věnec, dar to místního Sokola“.
Detailní zmínku o kroji z okolí Dřevohostic podává Josef Klvaňa: „Na hanáckém Záhoří od Bystřice pod Hostýnem ku Přerovu, kolem Dřevohostic, býval ještě v letech šedesátých (19. st.) kroj, hanáckému pravému dosti podobný. Jenže mužští nosili žluté koženky, tak jako na Vyškovsku, a nevěsty ani družičky nemívaly pantlíků, než velké věnce z umělých květin, zlatých a stříbrných třásní a zrcadel.“
Nepodařilo se nám dohledat publikaci s ilustrací kroje konkrétně z Domaželic, Tučína nebo Dřevohostic. Oddělení národopisu Národního muzea je v současné době po stěhování, neposkytuje bohužel dočasně služby. Pro více informací tedy doporučujeme kontaktovat regionální muzeum, Moravské Zemské muzeum nebo Národní ústav lidové kultury. Velkou sbírku lidových krojů má poměrně nové muzeum Ostrov lidových krojů.
Nejstarší kronika školy II.: do roku 1940. In: Soukromý archív Jiřího Rosmuse [online]. c2022 [cit. 2024-03-12]. Dostupné z: http://www.rosmus.cz/[…]/Domazelice_Nejstarsi_kronika_skoly_II_1909.pdf
MILLÁ BEČÁKOVÁ, Bronislava a Markéta HNILICOVÁ. Hanácký lidový oděv. [Prostějov]: Hanácký folklorní spolek, 2021. ISBN 978-80-11-00363-0.
MÜLLEROVÁ, Markéta. Hostýnské Záhoří: Příspěvek k vymezení regionu a současné podobě výročního obyčejového cyklu. Brno, 2009. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/xdj3j/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.
KLVAŇA, Josef. Kroje lidu moravského. V Telči na Moravě, b. r.
LUDVÍKOVÁ, Miroslava. Lidový kroj na Hané. Přerov: Muzeum J.A. Komenského, 2002. ISBN 80-238-8573-1.
KŘÍŽOVÁ, Alena. Moravské a slezské kroje [online]. Praha: Národní muzeum, 2023 [cit. 2024-03-12]. ISBN 978-80-7036-819-0. Dostupné z: studovny Knihovny Národního muzea.
Antropologie, etnografie
--
08.03.2024 23:19