Obchodní stezky ve středověku

Text dotazu

V okolí mého bydliště Horního Jelení nacházejí amatéřští hledači kovů zajímavé exponáty pocházející z XVI. a XVII. století. Domnívám se, že zde musela vést nějaká stezka. Na internetu jsem nalezl soubor Stezky.pdf, na kterém jsou vyobrazeny staré stezky na území Čech a Moravy. Pro potvrzení mé domněnky je zajímavá stezka Orlicko - romžská, která podle popisu v tomto souboru měla trasu Kroměříž-Prostějov-Moravská Třebová-Ústí nad Orlicí-Hradec Králové-Jičín. Nedaří se mi ale nalézt podrobnosti kudy vedla mezi Ústím nad Orlicí a Hradcem Králové. Prosím Vás o pomoc v rozluštění, předem děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

stará obchodní stezka Orlicko-romžská spojující Prostějov a Jičín vedla opravdu podél Tiché Orlice a Orlice. Dle podrobného zákresu trasy do mapy uveřejněného v "Atlasu starých stezek a cest" ovšem vedla po druhém břehu Tiché Orlice, než na kterém leží  městečko Horní Jelení. Z velké míry v tomto úseku kopíruje předpokládaná trasa stezky dnešní silnici 317. Díky blízkosti obchodní stezky se ovšem dá předpokládat, že obchodní ruch byl v městečku Horní Jelení výraznější než ve vzdálenějších obcích.

Použité zdroje:

* KVĚT, Radan. Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Brno: Studio VIDI, 2011. 229 s. ISBN 978-80-254-8927-7.

* KVĚT, Radan. Duše krajiny: staré stezky v proměnách věků. Vyd. 1. Praha: Academia, 2003. 195 s. ISBN 80-200-1012-2.

* KVĚT, Radan. Staré stezky - součást lidské kultury. Vyd. 1. Brno: Littera, 2012. 58 s. ISBN 978-80-85763-69-0.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

13.10.2014 10:54

Petr Němec píše:
Neděle 13.09.2015 19:54
Dobrý den, mohu se zeptat, zda-li vedla nějaká stezka i okolo Staré Boleslavi ?

Děkuji Němec
PSK - admin píše:
Úterý 29.09.2015 13:35
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz obdržíte e-mailem. Přečíst si ji též můžete též v archivu služby: http://www.ptejteseknihovny[…]zka-v-okoli-stare-boleslavi
Josef Němec píše:
Pátek 02.09.2016 09:41
Dobrý den
Také bych se zeptal zda vedla nějaká stara cesta v okolí Zlína ?
Moc děkuji Němec
PSK - admin píše:
Pondělí 05.09.2016 14:54
Dobrý den,
Dle knihy "Sedm století zlínských dějin" byl Zlín vystavěn na křižovatce dvou cest:
"Už r. 1141 se připomínají Otrokovice a Tečovice, a potom r. 1261 se dovídáme o existenci Želechovic, Lípy, Zádveřic, Vizovic, Slušovic; už před polovinou 13. století zde tedy existoval řetězec osad ležících v nevelkých odstupech. Do této staré sídelní soustavy organicky zapadá také Zlín, navíc umístěný ve výhodné poloze na křižovatce cest.
Právě zde, u Zlína, se otevírá směrem k severu údolí spojující Podřevnicko s dávno osídleným Holešovském, a naopak k jihu vedla stará cesta směřující k Uherskému Brodu. Svůj význam má v této souvislosti zřejmě i fakt, že tuto jižní cestu střežila, v prostoru mezi Zlínem a Březnicí, opevněná tvrz na Hradisku (existující už někdy po polovině 13. století). Cesta od Holešova k Uherskému Brodu se ve Zlíně protínala s frekventovanou komunikací běžící podél Dřevnice od západu k východu. O tom všem možná něco vyčteme i v půdorysu starého Zlína. Ulice v prostoru poblíž kostela byly totiž podle všeho orientovány po směru nejvíc používaných cest: Otrubná (dnes T. Bati) běžela v ose západovýchodní podřevnické komunikace, zatímco Hradská a Dlouhá (dnes Murzinova) sledovaly směr severojižní cesty od Holešova к Uherskému Brodu. Vazba na směr obchodních cest neklamně svědčí o starobylosti těchto ulic a existence kostela v tomto prostoru jen podtrhuje, že v těchto místech bylo jádro Zlína, nejstarší sídelní útvar existující už ve 13. století."

Zdroj: POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 1. vyd. Zlín: Klub novinářů, 1991. str. 7.
Martin Oravec píše:
Čtvrtek 23.02.2017 15:22
Dobrý den.Mohl bych dostat nějaké informace o stezce z Prostějova směrem na Konici,mam mapu stezky,ale v měřítku kde není zřejmá přesnější trasa.Děkuji
PSK - admin píše:
Středa 01.03.2017 12:04
Dobrý den,

v uvedené literatuře byla zaznamenaná pouze malá trasa mezi Olomoucí a Prostějovem, a poté navazující spoj mezi Prostějovem a Vyškovem. Více informací o stezce, která by vedla z Prostějova směrem na Konici (zda okres Prostějov, okres Znojmo, okres Chomutov, okres Semily) jsme nenalezli. Ponejvíce jsou v literatuře zaznamenány stezky velké, kde probíhal čilý obchodní ruch.
Turek Lukáš píše:
Neděle 07.05.2017 21:32
Dobrý den
Chtěl bych se zeptat, jestli vedla nějaká obchodní stezka kolem (Tovačov, Lobodice, Záříčí, Chropyně) popřípadě odkaz na nějakou literaturu kde bych našel mapu.
Moc děkuji
PSK - admin píše:
Středa 10.05.2017 14:02
Dobrý den, odpověď na Váš dotaz jsme Vám zaslali e-mailem. Nalézt ji můžete též v archivu služby: http://www.ptejteseknihovny[…]a-lobodic-zarici-a-chropyne
Miloslav píše:
Středa 06.11.2019 21:09
Dobrý den.Chtěl bych se zeptat byla nějaká obchodní cesta okolo Vysoké n.Jizerou? Děkuji.
PSK - admin píše:
Pátek 08.11.2019 12:23
Dobrý den,
o obchodních stezkách v okolí Vysokého nad Jizerou se v knize " Vysoké nad Jizerou: pohledy do minulosti daleké i nedávné" píše následující:
"Obchodní cesty, které procházely městem, dodávaly významu jeho tržišti. Nedaleko Koziny u smírčího křížku se spojovala cesta od Jičína a Turnova přes Semily s cestou z Hradecka od Jilemnice přes Roprachtice. Z Vysokého pokračovaly starou silnicí, zvanou Královina, přes Sklenaříce, okolo Hvězdy a dále do Slezska. Od Jesenného přes Buč (Barejtův kopec) vedla tzv. Trhovice, která se před Vysokým spojovala s cestou od Navarova a pokračovala přes Jablonec nad Jizerou do Krkonoš a rovněž do Slezska. Všechny se tehdy vyhýbaly neschůdným údolím řek a vedly přes horské hřbety."

Zdroj:
LUKÁŠ, Václav. Vysoké nad Jizerou: pohledy do minulosti daleké i nedávné. Vysoké nad Jizerou: Město Vysoké nad Jizerou, 1992. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:024a9280-06f3-11e6-a5b6-005056827e52
Petr píše:
Pondělí 15.06.2020 11:01
Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli vedla nějaká obchodní stezka kolem Chomutova nebo Křimova. Děkuji
Lukáš Rejnek píše:
Pátek 13.01.2023 17:16
Dobrý den, kudy vedla obchodní stezka okolo Stráže pod Ralskem?
PSK - admin píše:
Pátek 20.01.2023 08:45
Dobrý den,
v okolí Stráže pod Ralskem vedla tzv. Záhvožďská trasa. Kolem obce Ralsko to byla Ploučnická stezka.

"Záhvožďská stezka byla nejvýznamnějším dopravním spojem severočeským už od pravěku. Procházely tudy mnohé obchodní karavany, směřující z Prahy do Lužice, Brandenburska, Polska a Ruska. O velkém stáří této cesty svědčí několik římských mincí z prvého až šestého století našeho letopočtu, nalezených pod Bezdězem, v Děvíně, v Petrovicích, v okolí Žitavy, ve Frýdlantě, v Luhu a v Předláncích. O středověkém směru Záhvoždské stezky máme mnoho bezpečných a přesných zpráv. Vedla ze Zhořelce do Žitavy a odtud dále do Hartau, pak kolem celního hradu Karlsfriedu do skalnaté České brány u Petrovic, dále pod Lemberk, do Markvartic, Jablonného, Stráže, Mimoně, Kuřívod, Bezdězu a odtud do pšovské oblasti, původně asi k Mělníku, později ke Staré Boleslavi a Brandýsu. Po této stezce procházeli od starověku obchodníci, poselstva i válečné šiky, vozila se tudy míšeňská sůl, pak žitavská a lužická sukna, dopravovaly se kožešiny z Polska a Ruska; z Čech se zase vozilo obilí, různé potraviny, dříví, dřevěné zboží a jiné suroviny. K Záhvožďské stezce přibyla ve XIII. století souběžná "lipská silnice" vedoucí ze Žitavy přes Ojvín, Cvikov, Milštejn a Sloup do České Lípy, kde se stýkala se starou Českou silnící budišínskou, směřující od Žebnice na Vysokou Lípu, Českou Kamenici a Českou Lípu, kde se opět dělila jednak k Dubě, Mělníku a Praze, jednak k Úštěku a Litoměřicům."

Zdroj: VIK, Karel a SCHEYBAL, Josef V.. Severní Čechy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1958. s. 32. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:cb137e80-fef2-11e3-99ee-001018b5eb5c


"Dnešní město Stráž pod Ralskem bylo založeno jako podhradí hradu Vartenberku, vybudovaného ve 13. století rodem Markvarticů. Stál na nevysokém vrchu obtékaném Ještědským potokem, nad místem, kde se spojovala Záhvozdská stezka s cestou do Mnichova Hradiště."

Zdroj: KOCOUREK, Jaroslav. Český atlas: Severní Čechy. Praha: Freytag & Berndt, 2002. s. 58. ISBN 80-7316-058-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:35951f40-d3ee-11e4-a19f-001018b5eb5c

" Ploučnická stezka není sice nejdůležitějším dálkovým spojem, ale přesto na území dávno zemědělsky obhospodařovaném se stala průchozí cestou pro dlouhá tisíciletí. To zvláště platí pro její západní část, která vedla souběžně s tokem Ploučnice od jejího ústí u dnešního Děčína až do okolí dnešního města Mimoně. Část stezky odtud na východ měla zřejmě dvě větve. Jednu, která se odpojila od Ploučnice na jihozápad od kraje dnešní České Lípy o vedla podél Robečského (Mlýnského) potoku a posléze přešla k Bělé ústící do Jizery, a druhou, která opouštěla tok Ploučnice až jižně od Mimoně u lokality zvané Hradčany (kdysi zvané Kummer), podél malého přítoku. Držela se směru na dnešní Ralsko, podél potoka s nynějším Krupským rybníkem se přiblížila u nynějšího Kláštera Hradiště nad Jizerou k Jizeře a spojila se nedaleko odtud u Bakova nad Jizerou s první trasou."

Zdroj: KVĚT, Radan. Atlas starých stezek a cest na území České republiky. Brno: Soliton.cz, 2017. s. 120. ISBN 978-80-87621-08-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:110873f0-5b87-11e9-8cc0-5ef3fc9bb22f

Další literatura k tématu:

JŮZOVÁ, Eva. Severozápadní Čechy =: Severo-zapadnaja Čechija = Nordwest Böhmen = North-Western Bohemia = La Bohême du nord-ouest. Praha: Panorama, 1984. s. 30. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:4f0605f0-a27e-11e2-9142-5ef3fc9bb22f

LAHODA, Ladislav. Tajnostmi podzemí: po stopách legend a příběhů z temnot : podzemím českých zemí : od hradních sklepů až k podzemním továrnám. Praha: Lubor Kasal, 2004. s. 54. ISBN 80-903465-2-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:7124c630-1c47-11e6-b992-5ef3fc9bb22f

Další doporučená literatura k tématu starých středověkých stezek:
BUŇATOVÁ, Marie. Pražští kupci na cestách: předbělohorská Praha a středoevropské trhy. Vyd. 1. Praha: Mishkezy, 2013. 350 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-87886-01-4 KVĚT, Radan. Duše krajiny: staré stezky v proměnách věků. Vyd. 1. Praha: Academia, 2003. 195 s. ISBN 80-200-1012-2.

KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. s. 11. ISBN 80-7028-176-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:a625b000-67ec-11e7-94b3-005056825209
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu