-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Hledám vysvětlení, proč v Nové Bukové na Pelhřimovsku, je za skoro každých okolností horší počasí než o pár metrů dál mimo obec. Vím, že se tam nachází hranice rozvodí, kdy z jedné strany teče voda do jednoho moře a z druhé do druhého moře. Ale proč je ve vsi, která se nachází na kopci, za zimních večerů VŽDY mlha, která jako když utne skončí hned pod kopcem. Proč je zde vždy větší mráz, více nasněženo než kdykoliv jinde v okolí. Tento je pozorujeme celá rodina už vice než dvacet let. Mlhu bych předpokládala pod kopcem v nížinách, nikoliv pouze nahoře ve vsi.
Snad pro nas naleznete nějaké odpovědi,
Děkuji za odpověď,
Šotolová
Děkujeme za zajímavý dotaz.
Z Vašeho popisu, zejména toho, že se mlha za zimních večerů pravidelně tvoří přímo v obci a „jako když utne“ končí hned pod kopcem, vyplývá, že jde zřejmě o lokální jev, nikoliv o efekt samotného rozvodí.
Analýza terénu ukazuje, že Nová Buková neleží na vrcholu kopce, ale v mělkém sedýlku obklopeném třemi vyššími vrchy. Pouze směrem k jihovýchodu se terén mírně svažuje k rybníkům na okraji obce, které si díky své vyšší tepelné kapacitě udržují v noci teplo déle než zastavěná část obce.
V noci se povrch obce a okolní louky rychle ochlazují radiačním vyzařováním, zatímco rybníky pod obcí chladnou pomaleji a dále zvlhčují vzduch. Studený vzduch se navíc může v mělkém sedýlku částečně hromadit, protože je terén z většiny stran uzavřený a dochází k oslabení proudění vzduchu. Za těchto podmínek vzniká radiační mlha, případně radiačně-advekční mlha, pokud proudí vlhký vzduch z jihovýchodního směru přes rybníky nad chladnější povrch obce.
Advekční mlha nebo nízký stratus se mohou v oblasti samozřejmě vyskytnout také, například při přechodu front nebo za inverzního počasí. Tyto jevy jsou však plošnější a nemají ostré hranice, takže nevysvětlují pravidelně pozorovaný jev, kdy mlha přesně končí pod obcí. Na tento popis sedí právě mlha radiační.
Vyšší četnost mrazu a sněhu může mít několik příčin. Rychlejší noční ochlazování povrchu, spolu s oslabenou ventilací vzduchu v terénním sedle, vede k nižším teplotám a k relativně častějším sněhovým srážkám při teplotách kolem 0 °C. K vyšším úhrnům může přispívat také mírné orografické zesílení srážek na okolních vrších při západním a severním proudění. Sněhová pokrývka pak taje pomaleji díky vysokému albedu (schopnosti odrážet dopadající sluneční záření), takže udržuje povrch chladnější po delší dobu.
Pro detailnější analýzu místních cirkulačních podmínek doporučuji obrátit se na odborníky z nejbližší meteorologické stanice, kteří mají zkušenost s mikroklimatem vaší oblasti.
S pozdravem,
Mgr. Kateřina Potužníková, Ph.D., oddělení meteorologie ÚFA AV ČR
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
Havlíčkův Brod
Ústav fyziky atmosféry AV ČR - Knihovna
18.11.2025 08:00