-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den.
Zajímalo by mě, jak Němci reagovali na vyhlášení války Rusku a později Francii v srpnu 1914? Zkoušel jsem hledat, ale s výsledky nejsem úplně spokojený.
Děkuji.
Dobrý den,
k tématu první světové války existuje nespočet literatury. Většina prací se zabývá politickými a vojenskými otázkami. Prošli jsme několik obecnějších prací, které poskytly následující informace. Je nutné se zajímat také o veřejné mínění v předvečer první světové války.
V době vlády Viléma II. v Německu převládl napříč různými obyvatelskými vrstvami jakýsi velmocenský pocit, národním zájmem Němců se stala představa Německa jako světové velmoci. Tento fenomén souvisí se zvýšenou vlnou nacionalismu v celé Evropě - pocit sebevědomí a sounáležitosti, který byl charakteristickým i pro jiné národy před a v počátečním fázích první světové války.
Císař Vilém II. si zakládal na militarismu - tedy směru, kdy dochází k přeceňování vojenského způsobu myšlení také v civilních oblastech společenského života - např. ve společenském vystupování a oblékání (uniformy). V rámci hodnotového řebříčku měl voják a vojenská služba téměř nejvyšší postavení.
"Vypuknutí dlouho očekávané války mezi oběma spojeneckými bloky - ústředními mocnostmi Německem a Rakousko-Uherskem na straně jedné a dohodovými mocnostmi Francií, Ruskem a Velkou Británií na straně druhé, pociťovalo obyvatelstvo všech zúčastněných zemí jako uvolnění z dlouhého, nesnesitelného tlaku, a proto je přijalo s nadšením, jaké dnes dokážeme jen stěží pochopit. Německé vládě se podařilo přesvědčit obyvatelstvo země, že válka byla německému národu vnucena jeho protivníky. V povznesené náladě nyní proudili váleční dobrovolníci na stanovená místa ke svým plukům, aby pomohli při obraně vlasti. Strany zastoupené v říšském sněmu odsouhlasily válečné úvěry, a to včetně sociálních demokratů,. Zdálo se, že vnitřní jednota, kterou mnozí tak často postrádali, se stala skutečností. Byla však jen dočasná, vyvolaná okamžitou euforií, a tedy povrchní. Válka trvala nečekaně dlouho a většina obyvatelstva byla zatěžována stále většími břemeny, takže se záhy začala opět projevovat rozdílná stanoviska a zostřující se sociální rozpory." /Müller, s. 214/
Zdroje:
MÜLLER, Helmut M., KRIEGER, Karl-Friedrich a VOLLRATH, Hanna. Dějiny Německa. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004, C1995. 609 s. ISBN 80-7106-712-1.
WINTER, J. M. První světová válka. Překlad Jaroslav Hrbek. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1995. 256 s. ISBN 80-204-0520-8. Philip WARNER, První světová válka, Ostrava 1997; LIDDELL HART, Basil Henry. Historie první světové války. Vyd. 1. Brno: Jota, 2001. 503 s., [46] s. obr. příl. Jota military. ISBN 80-7217-164-X.
WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. V Praze: Naše vojsko, 2013. 192 s. ISBN 978-80-206-1351-6. Martin GILBERT, První světová válka. Úplná historie, Praha 2005; NÁLEVKA, Vladimír. Koncert velmocí: mezinárodní vztahy v letech 1871-1914. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. 254 s. Dějiny do kapsy; sv. 15. ISBN 80-7254-763-1.
HAFFNER, Sebastian. Příběh jednoho Němce: vzpomínky na léta 1914-1933. Překlad Jana Zoubková. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2002. 229 s. Portréty; sv. 15. ISBN 80-7260-067-2.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
08.08.2017 20:37