-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, co patří mezi nelegislativní pravomoci rady Evropské unie.
Děkuji
Dobrý den,
odpovědi na vaše otázky najdete na různých stránkách Evropské unie, (najdete při zadání Evropská unie do vyhledávače), z nich vybíráme i my:
"mimo legislativních aktů vznikajících v rámci legislativní procedury jsou nově odlišovány tzv. akty nelegislativní, které se přijímají jinými postupy, a lze je označit i jako akty podlegislativní.
SFEU je zmiňuje v článcích 290 a 291, popř. i 297. Nejsou přijímány „klasickými zákonodárnými“ orgány, za které je považována Rada a Evropský parlament, ale kromě Rady je přijímá i čistě exekutivní orgán, kterým je Komise. Tyto nelegislativní akty se též někdy označují jako tzv.
terciální právo."
"Standardní rozhodovací proces, podle kterého orgány EU postupují, se nazývá spolurozhodování: právní předpisy EU, které navrhla Komise, schvaluje Evropský parlament spolu s Radou.
Na úrovni EU se do rozhodovacího procesu zapojují tyto tři hlavními orgány:
Evropská komise, která hájí zájmy Evropské unie jako celku Rada Evropské unie, která zastupuje vlády členských států Evropským parlament, který reprezentuje občany EU a je jimi přímo volen.
Návrhy právních předpisů předkládá Evropská komise a schvaluje je Rada spolu s Evropským parlamentem. Jedná se o standardní rozhodovací postup (tzv. řádný legislativní postup neboli spolurozhodování).
V určitých případech se právní předpis schvaluje pouze v Radě (po konzultaci s Evropským parlamentem), či pouze v Evropském parlamentu (po konzultaci s Radou), což se stává pouze zřídka. V takovém případě se jedná o zvláštní legislativní postup.
Rada a Parlament mohou Komisi svěřit pravomoc schvalovat nelegislativní akty.
Komise tak může upravovat méně zásadní prvky aktů tak, aby odrážely současný vědecký pokrok či vývoj na trhu. Tyto tzv. akty v přenesené pravomoci jsou podrobeny kontrole ze strany Evropského parlamentu a Rady.
Komise rovněž přijímá opatření, která mají zajistit jednotné provádění aktů EU v celé Unii. Jde o tzv. prováděcí akty. Ty jsou kontrolovány vládami členských zemí prostřednictvím tzv. komitologie neboli jednání ve výborech."
"Kompetence EU jsou vymezeny v evropských Smlouvách (články 2 až 6 Smlouvy o fungování EU), http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:115:0047:0199:CS:PDF .
V souladu s článkem 289 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je konzultace zvláštní legislativní postup, v jehož rámci má Parlament vyjádřit své stanovisko k legislativnímu návrhu před tím, než bude přijat Radou...
Jednotný evropský akt (1986) a Maastrichtská, Amsterodamská, Niceská a Lisabonská smlouva postupně výhradní pravomoci Parlamentu rozšířily. V současnosti je společně s Radou rovnocenným zákonodárným orgánem v převážné většině oblastí (viz oddíl Řádný legislativní postup)... Konzultace s Parlamentem je rovněž požadována při uzavírání mezinárodních dohod v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). V tomto případě se jedná o nelegislativní postup."
"Lisabonská smlouva vytváří hierarchii norem sekundárního práva, neboť jasně rozlišuje mezi legislativními akty, akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty. Legislativní akty jsou definovány jako právní akty přijaté řádným nebo zvláštním legislativním postupem. Akty v přenesené pravomoci jsou naproti tomu nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, jež nejsou podstatné..."
Na otázku, zda existují jiné (nelegislativní) postupy, které mohou vést k přijetí právního aktu Unie (jiného než legislativního) na základě návrhu Komise, je odpověď ano; postup pro jejich přijetí je vymezen pro každý případ Smlouvami.
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
13.12.2013 10:29