-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
prosím, můžete nám laskavě zodpovědět následující dotazy, v nichž nemáme jasno ani my ani, jak se zdá, p.učitel?
Informace na internetu se liší, obracíme se tedy na Vás jako na nejvyšší autoritu.
1/ je slovo plíce opravdu pomnožné? Totéž ledviny. Vždyť se běžně používá jedna plíce i ledvina? U jater patrně jedno játro nejde, že?
A podle jakého vzoru tedy plíce skloňovat? (Růže-ulice?)
2/Příslovečné určení “ani za mák” - míry nebo způsobu ?
3/ Slovo laskomina ve spojení dělat si laskominy znamenalo snad dělat si chutě, těšit se na něco dobrého k jídlu, představovat si nějakou lahůdku.
Nyní ovšem (neznámo,kdy se to změnilo) znamená právě jen tu lahůdku! Alespoň už nikde nenacházím jiný význam – je to správné?
A starý význam už tedy neplatí?
Děkujeme předem za odpověď.
Dobrý den,
děkujeme, že nás vidíte jako nejvyšší autoritu, ale my jí bohužel nejsme. Dotazy tohoto typu musíte konzultovat s Ústavem pro jazyk český AV ČR; většinu problémů můžete ale vyřešit pomocí Jazykové poradny a Internetové jazykové příručky na stránkách UJC na http://prirucka.ujc.cas.cz/.
játra
rod: s.
jednotné číslo
množné číslo
1. pád
játra2
2. pád
jater
3. pád
játrům
4. pád
játra
5. pád
játra
6. pád
játrech
7. pád
játry
2 Jména, která mají pouze nebo převážně tvary čísla množného
Označují jak více předmětů či jevů, tak i jen jeden předmět či jev.
2.1 Podstatná jména pomnožná
Jména pomnožná mohou svými tvary označovat jak množství, tak jednotlivinu: jedny nebo dvoje housle, nebo v některých případech jednotlivinu vůbec neoznačují (mluvidla). Tvary množného čísla jsou zde bezpříznakové, o množství nic nevypovídají. Množství se proto vyjadřuje pomocí číslovek druhových (dvojí plavky – dva druhy: jednodílné a dvoudílné) nebo souborových (troje kalhoty – tři kusy tohoto druhu oblečení) nebo je množství dáno kontextem.
Mezi jména pomnožná patří:
a) názvy částí těla: ústa, játra, záda
b) názvy oděvů: plavky, punčocháče, kalhoty, šaty
c) názvy nemocí: spalničky, zarděnky, neštovice
d) názvy nástrojů a zařízení: housle, varhany, kleště, nůžky
e) názvy svátků, událostí: Velikonoce, Vánoce, prázdniny, narozeniny
f) názvy zeměpisné, názvy míst: Čechy, Atény, blata, tropy
e) některá jména látková: kolínka, halušky, splašky
g) názvy písemností: memoáry, noviny, dějiny
h) názvy her: kostky, šachy, karty
i) některá podstatná jména označující smysly vnímatelné věci s rysem složenosti, soubornosti: peníze, finance, reálie
ledvina
dělení: led-vi-na
rod: ž.
jednotné číslo
množné číslo
1. pád
ledvina
ledviny
2. pád
ledviny
ledvin
3. pád
ledvině
ledvinám
4. pád
ledvinu
ledviny
5. pád
ledvino
ledviny
6. pád
ledvině
ledvinách
7. pád
ledvinou
ledvinami
plíce
dělení: plí-ce
rod: ž.
jednotné číslo
množné číslo
1. pád
plíce
plíce
2. pád
plíce
plic
3. pád
plíci
plicím, plícím
4. pád
plíci
plíce
5. pád
plíce
plíce
6. pád
plíci
plicích, plících
7. pád
plicí, plící
plicemi, plícemi
frazeologie: zpívat z plných plic; zasmát se od plic
poznámky k heslu: obvykle se užívá v množném čísle;
podle SSČ i SSJČ jde o pomnožné podstatné jméno, jednotné číslo se podle SSČ užívá jen v odborných textech; PČP slovo jako pomnožné neoznačuje
Skloňování ženských jmen vzoru růže – 2. p. mn. č., kolísá ulice
Laskomina, -y ž. (zprav. mn. laskominy) 1. (nač) žádostivost, chtivost něčeho (zvl. Pokrmu n. nápoje); chuť, zálusk: mít l-y na víno; dostat l-y na koláče; dělat si l-y na dobrý oběd; přen. Dělat si l-y na uprázdněné místo počítat s jeho získáním 2. řidč. Pochoutka, lahůdka; pulty plné lahůdek a l-in; …
Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 189. D. 2. H-L.
Heslem laskomina se zabýval i významný jazykovědec V. Šmilauer, viz níže
Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 9-10. Článek Výklady slov Vladimíra Šmilauera.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3530
Maškrtný, paškrtný
Maškrtný nebo paškrtný znamená „mlsný“ nebo i „choulostivý“, maškrtiti, paškrtiti je „mlsati“, maškrta, paškrta je „mlsal“.
Obě dvě podoby jsou vedle sebe: v Čechách převládá paškrtný (doloženo je z Náchodska, od Nového Města nad Metují, od Rychnova, Kostelce nad Orlicí a z jižního nářečí blanického; vyskytuje se u starých lidí na Pacovsku), na jihu je však také m-. Na Moravě vládne podle Bartoše, Kašíka a Hoška podoba maškrta; na Slovensku je maškrta, paškrta i paškrda. — Slovo „maškrtný“ vyložil dobře r. 1898 Fr. X. Prusík v „Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung“ (35, 598). Musíme vycházeti ze slovanské složeniny lasko-s'rd" (' znamená měkký jer, " jer tvrdý). První člen této složeniny je adjektivum, které máme v ruštině jako lásyj, mlsný, a které je základem našeho slova laskominy; je to staré slovo slovanské, příbuzné s lat. lascivus. Druhým členem je naše slovo srdce v neodvozené podobě srd- (jako je v „osrdí“, „srdnatý“; „srdce“ je vlastně zdrobnělina). „Laskosrdý“, jak by zněla česká podoba, znamená tedy „(člověk) mlsného srdce“; je na př. v ruštině: laskoserdyj žravý, chlípný. V církev. slovanštině máme vedle sebe lasko-s'rd" a laskr"d", t. j. dvě po sobě jdoucí slabiky se stejně začínaly, -sko-sr-, a došlo k t. zv. haplologii, zkrácení slova o slabiku. Jinou podobu nacházíme v slovinštině, kde je laskrn, vzniklé také haplologií z la-sko-srd-n". Touž podobu musíme předpokládati i v češtině. Protože se však slovo lasý v češtině neucho-valo a struktura onoho předpokládaného slova se uvedenými změnami stala vůbec nezřetelnou, i protože to bylo slovo silně citově zatížené, bylo dosti podmínek pro to, aby se ho zmocnila lidová etymologie a proměnila je jednak v paškrd-, paškrt-, jednak v maškrt-.
... (ani) za mák – vůbec ne, pranic, docela nic, ani trochu; nerozumí tomu ani trochu…
Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989. D. 3 . M-O.
Domníváme se, že se jedná spíš o určení míry a intenzity, ale opravdu nejsme odborníci na tuto problematiku. Vycházíme z: Příruční mluvnice češtiny. Praha: Lidové noviny, 1995.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
16.05.2013 16:03