Nejstarší zákoník

Text dotazu

Dobrý den, chci se zeptat, proč se jako nejstarší zákoník z dob Přemyslovců uvádí Konrádova statuta a nikoliv Břetislavova dekreta, jež bývají nazývána pouze "nejstarším právním dokumentem". Co dekreta nesplňují, aby směla být nazývána zákoníkem?
Když si čtu jejich opis, jsou sice stručná, ale např. Zákon sudnyj ljudem, který za nejstarší slovanský zákoník považujeme, mi nepřijde nijak zvlášť odlišný.
Díky za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

prošli jsme mnoho relevantních zdrojů a ve všech byla Dekreta Břetislavova popsána jako nejstarší zákoník nebo právní památka v českých zemích. Níže uvádíme úryvky z některých publikací:

„Je to nejstarší zachované zákonodárné dílo v českých zemích.“

• BLÁHOVÁ, Marie, Jan FROLÍK a Naďa PROFANTOVÁ. Velké dějiny zemí Koruny české. Praha: Paseka, 1999. sv. 1, s. 386. ISBN 80-7185-264-3.

Výraz zákonodárné dílo je definicí slova zákoník viz:

• Definice pojmu zákoník. Online. In: Slovník spisovného jazyka českého. Dostupné z: https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=z%25C3%25A1kon%25C3%25ADk&sti=113166&where=hesla&hsubstr=no

Následující článek zabývající se právními předpisy českých zemí sepsaný právničkou a pracovnicí v oblasti kultury:

„Po zákonu sudnyj ljudem jde o druhé nejstarší dochované a současně souvislé zákonodárné dílo.“

• Právní předpisy od vzniku českého státu do doby husitské. Online. In: www.ustavprava.cz. Dostupné z: https://www.ustavprava.cz/blog/2019/07/pravni-predpisy-od-vniku-ceskeho-statu-do-doby-husitske/ [cit. 2024-05-03].

„Dekreta Břetislavova z roku 1039 jsou nejstarší známou rozsáhlejší památkou z historie českého práva.“

• ADAMOVÁ, Karolina, Antonín LOJEK, Karel SCHELLE a Jaromír TAUCHEN. Velké dějiny zemí Koruny české, Tematická řada: Právo. Praha: Paseka, 2017, s. 30. ISBN 978-80-7432-000-2.

„Dekreta Břetislavova jsou nejstarší českou souvislou právní památkou.“

• JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, Vilém KNOLL a Alena RUNDOVÁ. Mezníky českých právních dějin. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7380-251-6. 

„Nejstarší známá rozsáhlejší právní památka z dějin českého práva.“

• ADAMOVÁ, Karolina a Ladislav SOUKUP. Prameny k dějinám práva v českých zemích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, s. 19. ISBN 978-80-7380-271-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d7c8a460-dc4e-11e7-adb0-005056825209

Ne každá publikace uvádí doslova výraz zákoník (nicméně pojem právní památka to nijak nevyvrací), v dokumentech však není u Statut Konráda Oty uvedeno, že by se v jejich případě jednalo o nejstarší český zákoník. Stejně jako u dekretů jsou označována slovy jako zákoník nebo právní památka (nikoli však nejstarší). Pouze v prvním uvedeném zdroji se píše, že Statuta Konráda Oty jsou první česky psaný zákoník tedy zákoník, který byl zaznamenán písemně a v češtině (Velké dějiny, s. 662). U Břetislava se uvádí, že svá dekreta vyhlásil (ústně) z kazatelny chrámu v Hvězdně (Velké dějiny, s. 386). Text je znám v latině až z Kosmovy kroniky. Zde jde tedy jen o rozdíl v zápise a jazyce. Dále jediný zdroj, který jsme nalezli a tvrdí, že Statuta Konrádova jsou považována za nejstarší zákoník, je Wikipedie. Tato informace ale nebyla řádně ocitována odkud ji autor článku vzal. Tím se nedá považovat za relevantní.

Závěrem bychom se tedy řídili zejména literaturou sepsanou předními českými historiky a dále právnickými příručkami taktéž napsanými lidmi z oboru, kteří jednotlivým právním pojmům nejlépe rozumí. Uvádíte, že Dekreta Břetislavova bývají nazývána pouze nejstarším právním dokumentem. V literatuře jsme toto označení nenalezli, ale literatury k českým dějinám existuje mnoho a neprošli jsme všechno. Nicméně je možné, že tento termín v některých publikacích užili autoři jako takovou obecnou definici, protože zákoník může být právním dokumentem.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

03.05.2024 09:50