-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, zda jde dohledat přibližný rok kdy se konaly nejstarší vánoční trhy v Praze nebo obecně na území dnešní ČR? Na internetu jsou informace o tom, že drážďanský trh má tradici od roku 1434, ohledně českých trhů, ale žádná zmínka mimo to, že jsou tradiční, není.
Dobrý den,
konkrétní ověřenou odpověď na Vaši otázku se nám nepodařilo v našich zdrojích zjistit.
Praha byla jedním z měst, ve kterých trhy obecně byly provozovány již od středověku, řada publikací uvádí, že od této doby se konaly i trhy Vánoční či Mikulášské.
Zachovala se zpráva z 10. stol. od arabského cestovatele o Praze taková: »Město Praha zbudováno jest od kamene a vápna i jest největším trhovištěm v zemích slovanských. Rusové (t. j. Normané) a Slované přicházej! tam se svým zbožím z Krakova, a Moslemové, Židé i Turci přicházejí sem z území tureckého s koupěmi a byzantinskými mincemi i směňují za ně od Slovanů i bobroviny i jiné kožešiny. Země tato ze všech zemí severních jest nejlepší a potřebami životními nejbohatší. Za jeden peníz koupí se tolik pšenice, kolik jí jeden člověk potřebuje na měsíc, a za touž cenu tolik ječmene, kolik jest zapotřebí na píci pro jednoho koně po 40 dní. Za 10 slepic též se platí jen jeden peníz. V městě Praze zhotovují sedla, uzdy a štíty, jakých se v těch zemích užívá.« (J. Jircček v Čas. Mus. 1880.) Pro pohodlí prodávajících časem vznikaly tu i krámky dřevěné, pak zděné. Od věže k Radnické ulč. byli kramáři* v bývalých tu podloubích, v radnici samé zprvu stávali kožišníci, před ní kuchaří, proti Melantr. ul. pekaři v kotcích chlebných. Nejdéle se udržely krámky přistavěné k věži radnice; pro výnosnost jim říkali »bohaté« (opulentae institae). Sedávali tu »rodšmidi« — soustružníci věcí kovových — a klempíři. Avšak vedle toho i všude jinde na rynku sedali a stávali prodavači všelijakého zboží, ale stánky jejich na noc musily býti vždy odklizeny; krámky stávaly též před Týnskou školou, a u Chřenovského domu byly budky, kde v pátek a v sobotu se prodávaly čerstvé ryby.** Bouda porybná stávala dříve na straně k Dlouhé tř., ale r. 1510 odstraněna, když tu pak bývaly turnaje. Vyčištění náměstí od drobného všelikého prodeje se stalo až r. 1754. Celkem možno říci, že druhdy tu skoro stále bylo tak živo, jako za našich dob bývá o trhu Mikulášském. Mimo prodej každodenní na náměstí bývaly trhy týdenní; počátkem jeho bylo zvonění a vystrčení víchu na bidle; když vích byl odstraněn, směli kupovati Židé a překupníci, jakož také jest posud někde na venku. Ještě živěji bylo o trzích výročních, jarmarcích; byly o sv. Václavě a o sv. Vítě, a když tento trh přenesen byl od Karla IV. na Nové město, o Hromnicích po 14 dní. Dle řádu tržního z r. 1872 na rynku dovoleny trhy osmidenní o sv. Josefu, sv. Václavu a sv. Mikuláši, kdežto na Malostranském nám. trhy o sv. Janě a sv. Vítě.
Zdroj: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Pavel Körber. s. 987. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9b20a6f0-97d7-11e6-bfc2-001018b5eb5c
Španělský kupec a cestovatel Ibrahím Íbn Jákúb, jenž nám zanechal první zmínku o Praze 10. století, hovoří o našem výtečném cínu, kožišinách, o umění dělat krásná sedla, uzdy i silné štíty. Protože obchodování máme tak říkajíc odjakživa v krvi, není divu, že ve staré Praze nebylo náměstí nebo větší ulice, kde by nestála nějaká bouda nebo krámek. Svoje tržiště měla sice všechna pražská města, ale nejpřitažlivější a nejčilejší byly trhy staroměstské. Prosluly daleko široko a člověk si tady mohl vybrat všechno, co potřeboval.
ŠTEFÁNKOVÁ, Jana. Procházky Prahou. Praha: SNDK, 1964. s. 316. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:91b2ec70-cc02-11e3-85ae-001018b5eb5c
…. Ze všech trhů bývaly však nejmilejší trhy vánoční. A nejslavnější z nich se opět soustřeďovaly na Staroměstském náměstí. ….. Vánoční trhy byly vlastně největší událostí celých svátků. Staří Pražané slavili vánoce daleko skromněji než my, a v mnoha rodinách se dokonce na stůl nepodávala ani ryba, pro nás tak samozřejmé štědrovečerní jídlo. Pomeranče, mandarínky, datle, fíky — to už byly skutečně pamlsky pro většinu lidí naprosto neznámé.
ŠTEFÁNKOVÁ, Jana. Procházky Prahou. Praha: SNDK, 1964. s. 319, 322. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:92205440-cc02-11e3-85ae-001018b5eb5c
Až do časů Karlových byly v Praze dva výroční trhy; Karel za příčinou veliké schůzky při dni svátostí zřídil třetí trh na Novém Městě; výroční trhy Pražské, které trvaly; tehdáž asi celý týden, měly ovšem nesrovnale větší důležitost nežli nyní.
KALOUSEK, Josef. Karel IV. otec vlasti: ku pětistoleté památce jeho úmrtí, jejíž oslava dne 29. listopadu 1878 pojí se s otevřením nového mostu v Praze. V Praze: Tiskem a nákladem Jos. R. Vilímka, 1878. s. 196. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ec0a7dd0-26a5-11e8-8b05-005056825209
Vánoční trhy začínaly od dob středověku o druhé neděli před Vánocemi a nikdy netrvaly déle než dva týdny. Až do třicátých let našeho století na nich bylo k dostání vše od vykrmené husy až po koňský postroj. Pořádaly se v každém větším městě. Nejznámější a největší vánoční trhy se konaly v Londýně, Drážďanech, Berlíně, Petrohradě a francouzském městě Dijon.
V Praze se původně vánoční trh konal jen v srdci Starého Města pražského na Staroměstském rynku. Postupně mělo každé pražské náměstí svůj vlastní trh. Své zboží na vánočních trzích v Praze nabízeli kupci, kteří přijeli ze zemí východu, západu, severu a jihu, ale také z nedalekých českých vesnic a z Moravy. Lákadlem nejen pro děti, ale i pro dospělé tu byly nejrůznější figurky do betlémů a celé sestavené betlémy, které tu ve svých stáncích nabízeli lidoví betlemáři i profesionální řezbáři. Mikulášské a vánoční trhy v Praze bohatě zásobovala žádanými figurkami Příbram, proslulá výrobou „chlebových“ betlémků — dodávala postavičky vymodelované z chlebového těsta s příměsí dřevěných pilin a klihové vody. Jiné byly vyřezané ze dřeva a omalované, vystříhané z papíru nebo upečené z perníku. Prodávaly se i nejrůznější hračky - barevné káči a dřevění koníci, hadrové panenky a v 19. století půvabné panenky s hlavičkami z porcelánu, oblečené v módních šatečkách. Některé hračky byly zároveň pamlskem, např. čert ze sušených švestek, ježek nebo král z jablka a křížal…..
Zdroj: VAVŘINOVÁ, Valburga. Abeceda Vánoc. Praha: Krásná paní, 2010. s. 48. ISBN 978-80-86713-69-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:25a59047-98c2-4373-a912-0839096845ae
Trhy Vánoční trhy začínaly od dob středověku o druhé neděli před Vánocemi a nikdy netrvaly déle než dva týdny. Až do třicátých let našeho století na nich bylo к dostání vše, počínaje vykrmenou husou až po koňský postroj. Pořádaly se snad v každém větším městě. Však také byly nemalým peněžním přínosem pro městskou pokladnu. Návštěva vánočního trhu nebyla pro měšťany, řemeslníky a vesničany jen možností, jak si obstarat vše nezbytné pro vánoční oslavy a prodat přebytky z vlastního hospodářství, ale i velkou společenskou událostí. Na vánoční trhy se vydávaly celé rodiny, setkávali se tu přátelé a známí a vyměňovali si střípky informací o těch, které osud zavál daleko od domova. Nejznámější vánoční trhy se konaly v Londýně, Drážďanech, Berlíně, Petrohradě a francouzském městě Dijon. Pověstné byly i trhy pražské. S rozkvětem křesťanství se v Praze kromě běžných a výročních trhů začaly pořádat i vánoční trhy. Původně se vánoční trh v Praze konal jen v srdci Starého Města pražského na Staroměstském rynku. Postupně mělo každé pražské náměstí svůj vlastní trh. Své zboží na vánočních trzích v Praze nabízeli kupci, kteří přijeli ze zemí východu, západu, severu a jihu, ale také z nedalekých českých vesnic a z Moravy. Vánoční trhy nabízely bohatý sortiment zboží.
Zdroj: VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. Praha: Libri, 2000. s. 143. ISBN 80-85983-81-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a1896c20-293a-11e8-8b05-005056825209
Mikulášské a vánoční trhy S příchodem adventu se ve větších městech konaly mikulášské a vánoční trhy. Dříve měly poněkud jiný charakter než trhy dnešní, kde je předmětem prodeje převážně dárkové zboží. Na trzích se prodávalo tuzemské i tropické, čerstvé i sušené ovoce, mouka, cukr, dále káva a kakao, vlašské a lískové ořechy, hrozinky, různé koření, kokosové, burské, pekanové a para ořechy, mandarinky a pomeranče, jedlé kaštany, citrony, fíky a datle, svatojánský chléb, bukvice, semena pinií - pignoliové oříšky a spousta dalších dobrot. Nepřehlédnutelné byly boudy s orientálními cukrovinkami. Prodavači s turbanem na hlavě a často i s namalovaným knírem nabízeli turecký med, kokosové suky, marokánky, salám ze sladkostí zva- ný sučuk, marcipán a lékořicové zboží, tropické kandované ovoce. Perníkáři měli široký sortiment zdobených perníků ve tvaru srdcí, miminek, husarů, chaloupek, čertů, Mikulášů, andělů a panen, panáků, různých ptáků a zvířat. Nabízeli trvanlivý perník tlačený do dřevěných forem. Od dvacátých let minulého století i perník s nalepenými obrázky jezulátek, čertů, andělů, Mikulášů, vojáků, koní a pohádkových postav. Betlémáři z Příbramska nebo Králík nabízeli pestrý sortiment betlémových figurek. V devatenáctém století byly ve velké oblibě vystřihovací papírové betlémy. Ty se původně dovážely z Německa, ale později byly nahrazovány pracemi našich malířů. Některé byly vybarvené, jiné určeny к vymalování. К nejznámějším a také nejkrásnějším patří práce Adolfa Weniga, Mikoláše Alše, Josefa Lady a Marie Fischerové-Kvěchové. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století byly v časté nabídce skládací papírové betlémy. V hračkářských krámcích nabízeli prodavači plechové bubínky s paličkami, dřevěné meče a flinty, koníky, figurky panen, vojáků na koních, zvířat, dále hadrové hračky, dětské pokojíčky a kuchyňky, loutky a loutková divadla. Na trzích se hrálo loutkové divadlo, ve kterém se hrály hry o narození Krista, rytířské komedie a upravené hry Matěje Kopeckého.
Zdroj: HERYNEK, Petr. České Vánoce v kuchyni: staročeské vánoční zvyky a pokrmy. Praha: Argo, 2010. s. 22. ISBN 978-80-257-0352-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e48bfca0-516e-11e5-b7d6-5ef3fc9bb22f
Brzo již bude naše Praha ve znamení mikulášského trhu. Kde jsou ty doby, kdy Staroměstské náměstí mívalo své mikulášské trhy, kdy po celé týdny chodívali jsme tam obdivovati krámky a výstavky různých překvapení k Mikuláši a vánočním svátkům, kdy rozradostněni dětským světem vzpomínali jsme mládí ať již v městě nebo na venkově prožitého, kde to nebývalo tak veselé, radostné a vyšperkované všemi možnými a nemožnými lákadly jako v matičce Praze a na Staroměstském rynku do pozdních hodin večerních při umělém světle nebo dokonce při petrolejových lampičkách. Ale Mikuláš vždy nás přilákal ze všech koutů a končin v Praze. Zmizelo už dávno to kramářství, plátěné boudy, stálé zvonění, hlučné výkřiky „dva za pět“, zapomenuli jsme na lákavé ječení prodavačů, nabídky planetářů, průvodčích ve zvěřinci, kramářů s perníkem a mandoletami a pepitami, už ani sa neobjevuje dnes krámeček s kanáry a planetami, hračkářů s dětskými hračkami, prostě není to to, co kdysi hýbalo Prahou, lákalo a svádělo do Prahy — na pouť nebo na trh mikulášský... : A pak. co to bylo nákupu v boudách i na plných stolech cukrářských, kde visely věnce fíků a jiné zboží lákalo ke koupi buď v otevřených pestrých krabičkách nebo v papírových kornoutech. A co pak ten lesk šňůr, perel, krásné potisky. laciné prstýnky, pěkné fotografování a do toho pěkná hudba slavíků dřevěných, trumpetek. foukaček a j. Bonbony sváděly ke koupi, fíky se na nás smály, datle — ty byly pro nás drahé á tak jsme se spokojili jen kaštany, tureckým medem a lacinými pomeranči... Ale to všechno už je dnešní generaci neznámo, jaké touhy a radosti jsme mívali z mikulášského trhu, předvánočních poutí, všech těch laciných svodů, lákadel, které nám byly vším.
Zdroj: Rozkvět: obrázkový čtrnáctideník. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1927, 20(48). s. 18. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2d5f67d0-3cd4-11e7-97e2-005056825209
Pojmenování (trhy) souvisí s činností, tržením na místě zvaném tržiště, což je všeslovanský obecný název pro místo, kde v pravidelných intervalech probíhá nabídka a poptávka nejrůznějšího tovaru nebo služeb. Jako tržiště často sloužily městské rynky. Vánoční trhy začínaly již od středověku vždy na počátku adventu a netrvaly déle než dva týdny. Nejznámější mikulášské a vánoční trhy s nabídkou rozmanitého dobového rukodělného zboží, potravin a dárků se konaly v Londýně, Drážďanech, Berlíně, Petrohradě, Vídni, Dijonu a také v Praze. Na našem území vystupovali na tržištích od středověku kejklíři, akrobaté a hudebníci, ulicemi zněly vánoční melodie lidové, náboženské i světské. Harfu později nahradil flašinet ozdobený pro tuto příležitost betlémem. Před sto lety bylo na trzích možné koupit výrobky nejen zcela praktické, ale také perníkářské a cukrářské, exotické ovoce (pomeranče, datle, fíky). Z dárků byly připravené pro menší děti dřevěné nebo hliněné hračky, panny dřevěné či z porcelánu. Na žádném vánočním trhu nechyběly dobroty vyrobené ze sušeného ovoce a špejlí. Ke koupi se nabízely betlémy, jednotlivé figurky i celé soubory z menších dílů, které se daly při koledování přenášet. Už během 19. století se kupovaly předtištěné archy s figurkami, které se domalovaly a pak vystříhaly. Zpočátku se papírové betlémy dovážely z Německa, později se objevily i v domácí výrobě. Do našeho povědomí se zapsala autorská díla českých malířů a výtvarníků Mikoláše Alše, Josefa Lady, Marie Fischerové-Kvěchové, Josefa Weniga.
Zdroj: ZINDELOVÁ, Michaela. Česká vánoční kniha: obyčeje, zvyky, koledy, výzdoba, recepty a mnoho dalšího. V Praze: XYZ, 2010. s. 115. ISBN 978-80-7388-250-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:00f1c0a0-5d15-11e8-983f-005056827e51
Kritické pohledy na světské a materiální slavení Vánoc tu byly snad vždycky. Nejstarší spis o Štědrém večeru v době Karla IV., který latinsky sepsal český benediktin Jan z Holešova podle vyprávění mnicha Aleše, nabízí dobový realistický pohled řeholníka na středověké Vánoce mimo chrám Páně. Jan hodnotí štědrovečerní tradice к chvále Boží i ďáblovo dílo na nich: půst i přejídání, vstávání na jitřní i hry v kostky, štědrost i čarování pro vlastní kapsu, stlaní slámy do jizeb a kostelů na paměť Kristova a Mariina betlémského lůžka i necudnosti na slámě, okuřování domů i milostné čáry žen s kadidlem, koledu kněží s chvalozpěvem i volské bučení bezbožníků, jak kázal obyčej o svaté noci.
Zdroj: VEČERKOVÁ, Eva a FROLCOVÁ, Věra. Evropské Vánoce: v tradicích lidové kultury. Praha: Vyšehrad, 2010. s. 28. ISBN 978-80-7429-006-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:278481b0-02bd-11e8-816d-5ef3fc9bb22f
Vánoční trhy začínaly s příchodem adventu. Jejich součástí byly trhy mikulášske, které vánoční trhy vlastné zahajovaly. Konaly se všude ve větších městech a končily až na Štědrý den. V Praze byly nejnavštěvovanější trhy na Staroměstském, Senovážném (Senném trhu). Malostranském a Karlově náměstí (Dobytčím trhu). Na trzích byly к dostání nejrůznější hračky, loutky i celá loutková divadla, betlémy a betlémové figurky. Každý trh se honosil výběrem orientálních a tuzemských cukrovinek. V prodeji byl turecký med, kandys čili cukrkandl, pendrek neboli sladké dřevo, cukrovinka z lékořice, ořechy a sušené švestky a jiné ovoce máčené v karamelu, marci- pán, fondánové figurky, pravý nugát, figurky z mandlového těsta, cukrářská mejdlíčka a perníky. Dospělí si mohli popřát likéry, kořalky, vína a horký punč, vyráběné podle bedlivě střežených receptů.
Zdroj: HERYNEK, Petr. České Vánoce. Praha: Grada, 2005. s. 15. ISBN 80-247-0760-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8e939ed0-8499-11e5-be6a-001018b5eb5c
Je proto charakteristické, že zejména udělení práva trhu náleželo v dobovém nazírání (spolu s některými svobodami soudními a správními) k nejzásadnějším předpokladům pro povýšení dosud prosté vsi na osadu s městským statutem. Právo udílet jednotlivým sídlům trhové výsady s jejich výnosy si na Moravě udržel prakticky až do 19. století s jedinou výjimkou olomouckých biskupů sám panovník. Pouze zeměpán mohl totiž garantovat trhový mír v celé zemi, ochranu všech kupujících i prodávajících a jejich pokojný, svobodný přístup na trhové místo odkudkoliv.
Zdroj: Muzeum Brněnska: sborník. Předklášteří: Muzeum Brněnska, 2008, undefined(1). s. 17. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:22ba5d50-d38b-11e2-a958-005056825209
To co bylo zvykem v první pol. XIX. věku, udrželo se hodně daleko přes významný rok 1860; pamatuji se ze svého dětství, že je v Praze trh Mikulášsko-vánoční a Josefský, tři slavnosti po velikonoční neděli konané (Emauzy, Slamník, Fidlovačka) stále byly veliké události. Že se skoro v každé ulici hrály „jesle", že na konec masopustu chodily maškary a „Bachus", šestého ledna „tři králové", že se 0 vánocích a o Sylvestru lilo olovo, rozlupovaly a rozkrajovaly prorocké ořechy a jablka, že lítalo stříbrné a zlaté prasátko atd. Pak pro výtržnosti zakázány maškary, pro ustavičné krádeže „tři králové", trhy sváteční při čilejším obchodu staly se skoro zbytečnými, jesle zatlačeny nadobro lacinými a ochotnickými divadly, pořádajícími 1 dětská představení, — Praha hradeb zbavená, četnými drahami s cizinou spojená, chystala se státi velikým městem — a stavši se jim snaží se horečně o svou přeměnu na město světové. Teréza Nováková: Lidové zvyky na venkov, městech v letech 70. (1908)
Zdroj: Kniha o Praze: pražský almanach. Praha: Melantrich, 1931, undefined(2). s. 163. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e650d710-e1d8-11e3-94ef-5ef3fc9ae867
Dále také:
*VEČERKOVÁ, Eva a FROLCOVÁ, Věra. Evropské Vánoce: v tradicích lidové kultury. Praha: Vyšehrad, 2010. s. 293. ISBN 978-80-7429-006-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5e54f260-02bd-11e8-816d-5ef3fc9bb22f
*Anděl strážný: časopis pro křesťanskou mládež. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 12.1887, 6-7(12). s. 274. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5a18b550-30d8-11eb-a034-5ef3fc9bb22f
*z Holešova, Jan. O sedmi štědrovečerních zvycích: Largum sero Jana z Holešova. Překlad Kamil Harvánek. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. 174 stran. Interpretationes. ISBN 978-80-7464-705-5.
*Spis Jana z Holešova pojednává o 7 nejproslulejších štědrovečerních obyčejích. Informace o vánočních trzích neobsahuje.
*Víkend dnes: pravidelná příloha deníku MF Dnes. Praha: MaFra, 13.12.2014, 2014(9). s. 6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:03539520-4076-11eb-93ed-5ef3fc9bb22f
*Slovník naučný. | Národní knihovna České republiky | Digitální knihovna Kramerius (nkp.cz)
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
29.11.2022 19:15