-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jaký jazyk na světě je k naučení nejlehčí?
Dobrý den,
určit, který jazyk na světě je k naučení nejlehčí, se asi nedá.
Jazykoví odborníci hledají odpověď na tuto otázku mnoho let; ve svých zprávách ale spíš popisují, který jazyk je nejtěžší. Podle lingvistů na tuto otázku nemůže být dána jednoznačná odpověď, protože záleží na tom, jaký jazyk je váš mateřský, z jakého základu (znalosti) vycházíte.
Neurofyziologové prý uvádí, že čínština a arabština jsou nejobtížnějšími jazyky; při učení se musí vynaložit nejvíce úsilí.
Lingvisté tvrdí, že schopnost učení se nového jazyka je dána zejména stávající jazykovou výbavou. Např. pro Slovany (Poláky, Čechy) není příliš těžké naučit se rusky, i když je ruština považována za jeden z nejtěžších jazyků světa.
Z hlediska příbuznosti jazyků může být obecně nejtěžší baskičtina, protože není blízká žádnému živému ani mrtvému jazyku.
Čerpali jsme z různých zdrojů, nejzajímavější informace byly asi v následujících:
Guinnessova kniha rekordů uvádí jako nejtěžší jazyk Chippewa, kterým hovoří indiánský kmen Ojibwe žijící v Severní Americe. Na druhém místě je uváděna haidština, kterou se mluví na souostroví Haida Gwai, na severozápadě Severoamerického kontinentu. Tabasaránština, původní jazyk malého etnika žijícího v Dagestánu, je společně s eskymácko-aleutskými jazyky a čínštinou považována za velmi obtížný jazyk.
Čínština, japonština a korejština jsou považovány za jazyky nejobtížnější z pohledu psané formy. V Japonsku děti chodí do školy 12 let. Polovinu z této doby se věnují pouze dvěma předmětům: japonštině a matematice. K dokončení školy musí japonští studenti složit zkoušky, které testují jejich znalost celkem 1850 znaků. Abyste si v Japonsku mohli přečíst novinový článek, potřebujete znát alespoň 3000 znaků.
Vědci z amerického Jazykového institutu ministerstva obrany sestavili žebříček nejtěžších jazyků na světě. Mezi nejsnadnější jazyky (pro rodilé mluvčí angličtiny) byly vybrány afrikánština, dánština, nizozemština, francouzština, haitská kreolština, italština, norština, portugalština, rumunština, španělština, svahilština a švédština.
Skupinu středně obtížných jazyků tvořila bulharština, daríjština, perština, němčina, (moderní) řečtina, hindustánština, indonéština a malajština.
Následující jazyky jsou považovány za obtížné: amharština, bengálština, barmština, čeština, finština, (moderní) hebrejština, maďarština, khmerština (kambodžská), laoština, nepálština, filipínština (tagalština), polština, ruština, srbochorvatština, sinhálština, thajština, tamilština, turečtina, vietnamština.
A poslední skupinu tvoří nejtěžší jazyky světa pro anglicky mluvící studenty: arabština, čínština, japonština a korejština.
Je všeobecně známo, že funkce pravé a levé hemisféry jsou odlišné. Pravá část mozku je zodpovědná za řešení abstraktních úloh, levá část se zaměřuje na rozpoznávání řeči a textů.
Izraelští vědci analyzovali aktivity mozku dobrovolníků při čtení a rozpoznávání slov mezi rodilými mluvčími angličtiny, arabštiny a hebrejštiny.
Anglicky a hebrejsky mluvící dobrovolníci dokázali snadno rozeznávat slova za pomocí obou z hemisfér nezávisle na sobě. Výsledky arabsky mluvících respondentů ale byly odlišné. Při čtení arabštiny nedokázali používat pravou hemisféru bez pomoci údajů z levé.
Podobné rozdíly byly objeveny i při pokusech s čínštinou a angličtinou. Zatímco při poslechu angličtiny používali zkoumaní dobrovolníci pouze levou hemisféru, při poslechu čínštiny byly aktivní obě půlky mozku.
Spousta čínských dialektů má čtyři hlavní tóny a mozek proto musí být ve střehu celý, aby zpracoval tento druh informací. Naproti tomu, čínská gramatika patří mezi nejsnadnější na světě – slova nemění svůj tvar.
Angličtí rodilí mluvčí, kteří se věnují studiu jazyka odborně, tvrdí, že angličtina není tak snadná, jak se zdá. Angličtina se stala mezinárodním jazykem z jiných důvodů, než pro svou jednoduchost. Anglickou gramatiku je totiž obtížné správně pochopit a naučit se. Angličtina je snadná pro mladé lidi, jejichž mateřštinou je románský jazyk (francouzština či italština).
zdroj: http://truththeory.com
Zdroj: http://jazykove.fairlist.cz/2013/08/ktery-jazyk-je-nejtezsi-na-svete/
V jednom z čísel švýcarského časopisu Zpravodaj v roce 2010 byl uveřejněn rozbor nejsnadnějších a nejtěžších jazyků světa. Autor zmíněného povídání použil údaje konsorcia, které zasedalo před nějakou dobou v Paříži a zabývalo se pořadím obtížnosti jednotlivých jazyků. Vyhlásilo-li konsorcium za nejsnadnější jazyk světa španělštinu, znamená to pouze, že tak připadala pánům porotcům; zeptejme se však Číňana, a hned uvidíme, jak vypadá jeho žebříček obtížnosti. Prý jsou velmi složité některé indiánské a eskymácké jazyky. Obvykle se za zdroj jazykové obtížnosti pokládá gramatická složitost; např. čínština ale nemá mluvnici žádnou, je však tónová, slabičná; každá z nich může mít desatero i víc významů a Číňan uděluje každé slabice jeden z pěti tónů. A ani to ještě není všechno, jen málokdy platí – jedna slabika, jeden pojem, většinou je nutno se učit jejich kombinace. Navíc je potřeba se naučit i tisícovku znaků čínského písma. Proto se řadí čínština na jednu z prvních příček složitosti. K čínštině co do obtížnosti je připojována japonština a korejština, ty jsou ale o trochu jednodušší.
Arabština, zejména ve své klasické, koránové formě, patří také mezi nejobtížnější jazyky spolu s finštinou a maďarštinou. Arabské písmo, kterému říkáme "rozsypaný čaj", prý není tak těžké, ledaže má každá litera čtyři podoby podle toho, na kterém místě slova leží; horší je to ale s výslovností. Obtížnost klasické arabštiny je také v tom, že mají pro každý pojem ohromné množství výrazů (např. jen pro pojem „kůň“ je pět set výrazů, pro každého koně jiný). Dost se tím podobá jazykům australských praobyvatel, kteří také mají po jednom slovu pro každý druh eukalyptu, jen pro „strom“ žádné. České časování si vystačí s třemi osobami jednotného čísla a třemi množného. Arabština zná osob třináct: jednotných, množných a podvojných, k tomu rozčleněných na mužské a ženské. Téměř s každým arabským substantivem je nutno se učit i množné číslo; pravidelná koncovka „-úna“ (muslimúna = muslimové) funguje jen výjimečně. Velmi složité jsou ale i slovesné formy.
Další v žebříčku obtížnosti je jazyk garifuna, s nímž se můžete setkat na karibském pobřeží středoamerických republik. Garifunové jsou výsledkem smísení uprchlých černých otroků s původním indiánským obyvatelstvem; a jejich řeč je jedinečná v tom, že jsou to vlastně řeči dvě: jednou se dorozumívají muži, druhou, zcela odlišnou, ženy. „Má-li se tudíž malé garifuňátko domluvit s tatínkem i s maminkou, musí ovládnout obojí jazyk.“
Jako jeden z nejjednodušších jazyků by spíš měla být místo španělštiny malajština, úřední řeč v Indonésii a Malajsii. Píše se latinkou, výslovnost je snadná a hlavně neobsahuje vůbec žádnou gramatiku. Žádné pády, členy, osoby, časy přítomné či minulé, prostě se jen řadí slovíčka za sebou.
Jen záleží na správném řazení. Věta „můj bratr koupil na trhu dva černé buvoly“ musí vypadat takto: „bratr já buvol dva černý trh koupit už“. Seřadíme-li jinak, dochází k neporozumění. V našem povědomí je z té řeči „orang-utan“, což však nepřekládejme jako „lesní člověk“, nýbrž „člověk-les“. Množné číslo „lidé“ pak vytvoříme zdvojením: „orang-orang“, v písemné formě „orang²“.
Italštinu a španělštinu pařížské konsorcium lingvistů naopak zařadilo mezi jazyky snadné. Protože sami byli většinou Francouzové, připadala jim snadná italština. Kdyby se konsorcium sešlo třeba ve Stockholmu, mohla by se zdát snadnější němčina.
Obtížné jsou také keltské jazyky, z nich především gaelská irština. Zajímavé jsou jazyky baltské, zejména tím, že mají z každé skupiny evropských jazyků něco. Jen estonština nenáleží k jazykům baltským, nýbrž je blízce příbuzná s finštinou. Ta byla zařazena mezi jazyky obtížné patrně proto, že její slovník nemá nic z všeevropské univerzálnosti.
(podle švýcarského krajanského časopisu Zpravodaj)
Hannover, 20. března 2010
Luděk Frýbort
Zdroj: http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-o-jazycich-obtiznych-a-neobtiznych-fdp-/p_zahranici.aspx?c=A101019_235824_p_zahranici_wag
Další zdroj s poznatky o jazycích:
Zdroj: http://www.ontola.com/cs/di/ktery-jazyk-na-svete-je-nejlehci-a-nejte
Pokud se zajímáte o jazyky z různých hledisek, doporučujeme knihu BRETON, Roland. Atlas jazyků světa. Soužití v křehké rovnováze. Praha: Albatros, 2007. Často je složitost jazyka pro studenta třeba ve výslovnosti, ale gramatika je jednodušší, jindy je to obráceně. Na světě je několik tisícovek jazyků, jimiž se na naší planetě hovoří. Nelze proto určit nejlehčí jazyk světa.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
27.04.2015 08:00