-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaké byly nejčtenější noviny v éře první republiky a případnou doprovodnou literaturu.
Díky.
Dobrý den,
při hledání podkladů pro odpověď na vaši otázku, jsme narazili na zajímavý příspěvek Národního muzea.
(... materiál vznikl v rámci projektu „Dotkni se 20. století!“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. www.dvacatestoleti.eu.) Z něj uvádíme:
Struktura prvorepublikového tisku se konstituovala již v období Rakouska-Uherska, neboť se vytvářela v těsné souvislosti se vznikem politických stran koncem 19. století...
Silnou pozici měl zejména stranický tisk, skrze jehož stránky jednotlivé politické strany komunikovaly se svými voliči.
Řada titulů z doby rakousko-uherské monarchie přetrvala válku a vycházela dále i v období 1. republiky.
Z deníků se jednalo například o národně demokratické Národní listy, sociálně demokratické Právo lidu, národně socialistické České slovo či agrární Venkov.
Vznikly však i deníky nové. Mezi nejvýznamnější patřily například lidovecké Lidové listy či Rudé právo (zprvu list sociální demokracie, 21. září 1921 vyšel list poprvé s podtitulem Ústřední orgán Komunistické strany v Československu)...
Stranická politika se prosazovala zejména na stránkách ranních vydání (tzv. raníky), kde si mohli příznivci té či oné strany přečíst projevy stranických činitelů, výtahy z usnesení různých stranických schůzí, reakce na činnost konkurenčních stran a další nepříliš přitažlivé zprávy politického charakteru.
Naopak populárněji orientovaná odpolední vydání (tzv. večerníky) měla obsah pestřejší a přitažlivější. Kromě politického zpravodajství si mohli lidé přečíst zprávy a zajímavosti z kultury či sportu, pravidelně se objevovaly přílohy pro ženy, pro děti atd.
Večerníky také mívaly lákavější grafickou podobu s výraznějšími titulky, častěji využívaly fotografii a jejich náklad byl zpravidla výrazně vyšší, než tomu bylo u ranních vydání...
(oblíbená Národní politika se často přikláněla na stranu národních demokratů, Lidové noviny a Tribuna tlumočily zejména názory skupiny kolem prezidenta TGM ("tzv. Hrad"), Národní osvobození hájilo zájmy zejména legionářů, učitelů a státních zaměstnanců.)...
Vedle českých deníků vycházela i řada německy psaných deníků. V Praze patřily k nejoblíbenějším Prager Tafblatt a Prager Presse, v Brně např. Brünner Morgenpost.
Nabídka novinových i časopiseckých titulů byla v období 1. republiky velice pestrá a počet titulů stále narůstal. V roce 1920 vycházelo v Československu 2259 titulů, v roce 1925 to již bylo 2800 titulů a v roce 1930 dokonce 3933 titulů.
Největším vydavatelským koncernem byl Melantrich. Vedle deníku České slovo, který byl ústředním tiskovým orgánem národních socialistů, vycházely v Melantrichu také další denní listy, které měly zpravidla populárnější charakter. Suverénně nejoblíbenějším listem Melantrichu bylo Večerní České slovo.
Večerník nabízel, kromě pohotového, stručného a přehledného zpravodajství, také kulturní, sportovní či soudní rubriku, romány na pokračování a obsahoval i přílohy pro ženy či děti.
Večerní České slovo také začalo zavádět na své stránky fotografie. Díky přitažlivému obsahu a zpracování se Večerní České slovo stalo již ve 20. letech nejrozšířenějším deníkem v Československu a vycházelo v řadě regionálních mutací. Ve 30. letech neměl tento večerník co do velikosti konkurenci v celé střední Evropě.
Jeho náklad dosahoval i více než 500 000 výtisků denně. Melantrich nabízel i další deníky populárnějšího charakteru (např. raník A-ZET či telegraf, odpoledník pro Prahu a okolí.
Z obrázkových týdeníků byly velmi oblíbenými tituly Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda československých paní a dívek či sportovní časopis Star.
Pro děti a mládež vydával Melantrich například týdeníky Ahoj na neděli a Mladý hlasatel, v němž Jaroslav Foglar publikoval příběhy oblíbených Rychlých šípů. Pro moderní a vzdělanou ženu vycházel kvalitně vedený čtrnáctideník Eva.
Velmi rozšířenou Národní politiku, která si získávala čtenáře i díky rozsáhlé inzertní rubrice Malý oznamovatel, vydával tiskový podnik Politika se sídlem na Václavském náměstí v Praze.
Opomenut nesmí zůstat ani brněnský vydavatelský podnik rodiny Stránských, ve kterém vycházely Lidové noviny.
V tomto deníku pracovala řada publicistů, kteří se prosazovali současně jako spisovatelé či dramatici. Mezi čtenáři byly oblíbené sloupky a fejetony Karla Čapka, rozhlásky Eduarda Basse.
Stránští vydávali od roku 1924 týdeník Přítomnost. Tento list byl zásadně spojený s osobou Ferdinanda Peroutky; přispívala sem i řada jiných významných žurnalistů té doby, např. Milena Jesenská. Vydavatelství Rodina mělo velmi oblíbený ženský ilustrovaný týdeník List paní a dívek (mutace Pražanka, Moravanka, Slovenka)...
Zdroj: http://dvacatestoleti.eu/data/files/MH_ML_4_1R.pdf
Další informace můžete získat také v těchto publikacích:
KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé (1867-1939). Praha: dokořán, 2008.
MAREŠ, Michal. Přicházím z periferie republiky. Praha: Academia, 2009.
KUTNAR, František. Přehledné dějiny české a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009.
ŠALDA, Jaroslav. Budování tisku za Rakouska, Československé republiky a jeho obrana za německé okupace. Praha: Eva, 2001.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
02.08.2018 00:14