Nejčtenější prvorepublikové noviny

Text dotazu

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jaké byly nejčtenější noviny v éře první republiky a případnou doprovodnou literaturu.
Díky.

Odpověď

Dobrý den, 

při hledání podkladů pro odpověď na vaši otázku, jsme narazili na zajímavý  příspěvek Národního muzea.

(... materiál vznikl v rámci projektu „Dotkni se 20. století!“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. www.dvacatestoleti.eu.) Z něj uvádíme: 

Struktura prvorepublikového tisku se konstituovala již v období Rakouska-Uherska, neboť se vytvářela v těsné souvislosti se vznikem politických stran koncem 19. století...

Silnou pozici měl zejména stranický tisk, skrze jehož stránky jednotlivé politické strany komunikovaly se svými voliči.

Řada titulů z doby rakousko-uherské monarchie přetrvala válku a vycházela dále i v období 1. republiky.

Z deníků se jednalo například o národně demokratické Národní listy, sociálně demokratické Právo lidu, národně socialistické České slovo či agrární Venkov.

Vznikly však i deníky nové. Mezi nejvýznamnější patřily například lidovecké Lidové listy či Rudé právo (zprvu list sociální demokracie, 21. září 1921 vyšel list poprvé s podtitulem Ústřední orgán Komunistické strany v Československu)...

Stranická politika se prosazovala zejména na stránkách ranních vydání (tzv. raníky), kde si mohli příznivci té či oné strany přečíst projevy stranických činitelů, výtahy z usnesení různých stranických schůzí, reakce na činnost konkurenčních stran a další nepříliš přitažlivé zprávy politického charakteru.

Naopak populárněji orientovaná odpolední vydání (tzv. večerníky) měla obsah pestřejší a přitažlivější. Kromě politického zpravodajství si mohli lidé přečíst zprávy a zajímavosti z kultury či sportu, pravidelně se objevovaly přílohy pro ženy, pro děti atd.

Večerníky také mívaly lákavější grafickou podobu s výraznějšími titulky, častěji využívaly fotografii a jejich náklad byl zpravidla výrazně vyšší, než tomu bylo u ranních vydání...

(oblíbená Národní politika se často přikláněla na stranu národních demokratů, Lidové noviny a Tribuna tlumočily zejména názory skupiny kolem prezidenta TGM ("tzv. Hrad"), Národní osvobození hájilo zájmy zejména legionářů, učitelů a státních zaměstnanců.)...

Vedle českých deníků vycházela i řada německy psaných deníků. V Praze patřily k nejoblíbenějším Prager Tafblatt a Prager Presse, v Brně např. Brünner Morgenpost.

Nabídka novinových i časopiseckých titulů byla v období 1. republiky velice pestrá a počet titulů stále narůstal. V roce 1920 vycházelo v Československu 2259 titulů, v roce 1925 to již bylo 2800 titulů a v roce 1930 dokonce 3933 titulů.

Největším vydavatelským koncernem byl Melantrich. Vedle deníku České slovo, který byl ústředním tiskovým orgánem národních socialistů, vycházely v Melantrichu také další denní listy, které měly zpravidla populárnější charakter. Suverénně nejoblíbenějším listem Melantrichu bylo Večerní České slovo.

Večerník nabízel, kromě pohotového, stručného a přehledného zpravodajství, také kulturní, sportovní či soudní rubriku, romány na pokračování a obsahoval i přílohy pro ženy či děti.

 Večerní České slovo také začalo zavádět na své stránky fotografie. Díky přitažlivému obsahu a zpracování se Večerní České slovo stalo již ve 20. letech nejrozšířenějším deníkem v Československu a vycházelo v řadě regionálních mutací. Ve 30. letech neměl tento večerník co do velikosti konkurenci v celé střední Evropě.

Jeho náklad dosahoval i více než 500 000 výtisků denně. Melantrich nabízel i další deníky populárnějšího charakteru (např. raník A-ZET či telegraf, odpoledník pro Prahu a okolí.

Z obrázkových týdeníků byly velmi oblíbenými tituly Pražský ilustrovaný zpravodaj, Hvězda československých paní a dívek či sportovní časopis Star.

Pro děti a mládež vydával Melantrich například týdeníky Ahoj na neděli a Mladý hlasatel, v němž Jaroslav Foglar publikoval příběhy oblíbených Rychlých šípů. Pro moderní a vzdělanou ženu vycházel kvalitně vedený čtrnáctideník Eva.

Velmi rozšířenou Národní politiku, která si získávala čtenáře i díky rozsáhlé inzertní rubrice Malý oznamovatel, vydával tiskový podnik Politika  se sídlem na Václavském náměstí v Praze.

Opomenut nesmí zůstat ani brněnský vydavatelský podnik rodiny Stránských, ve kterém vycházely Lidové noviny.

V tomto deníku pracovala řada publicistů, kteří se prosazovali současně jako spisovatelé či dramatici. Mezi čtenáři byly oblíbené sloupky a fejetony Karla Čapka, rozhlásky Eduarda Basse.

Stránští vydávali od roku 1924 týdeník Přítomnost. Tento list byl zásadně spojený s osobou Ferdinanda Peroutky; přispívala sem i řada jiných významných žurnalistů té doby, např. Milena  Jesenská. Vydavatelství Rodina mělo velmi oblíbený ženský  ilustrovaný týdeník List paní a dívek (mutace Pražanka, Moravanka, Slovenka)...

Zdroj:  http://dvacatestoleti.eu/data/files/MH_ML_4_1R.pdf 

 

Další informace můžete získat také v těchto publikacích:

KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé (1867-1939). Praha: dokořán, 2008.

MAREŠ, Michal. Přicházím z periferie republiky. Praha: Academia, 2009.

KUTNAR, František. Přehledné dějiny české  a slovenského dějepisectví: od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009.

ŠALDA, Jaroslav. Budování tisku za Rakouska, Československé republiky  a jeho obrana za německé okupace. Praha: Eva, 2001.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.08.2018 00:14

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu