-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
mohu se zeptat jaký je význam (všeobecný, historický, etymologický) názvů pražských čtvrtí Bohnice, Ďáblice, Bulovka, Smíchov, Klamovka, Motol?
Děkuji.
Dobrý den,
na Váš dotaz nabízíme následující vysvětlení
Bohnice – (Bojmice, Bohenice apod.) – původní název má zřejmě vztah k vyšehradskému kanovníkovi zvanému Boemus , který měl ve vsi platy a výnosy z hospodaření. Původně samostatná ves (poprvé doložena roku 1158 v listině zdejšího kostela sv. Petra a Pavla, který dal stavět vyšehradský probošt Gervasius, roku 1922 připojena k Praze , dnes součástí Městské části Praha 8. Etymologický význam slova Bohnice se nám nepodařilo najít.
Ďáblice - původně ves (osídlení již v době bronzové, první zmínka 1253 – statek křížovníků s červenou hvězdou, do 16. století Davlice od osobního jména Davel) severně od Prahy, k níž byly připojeny roku 1968, nyní Městská část Praha - Ďáblice. Etymologie slova ďáblice ďábel, -ský, fern, ďáblice; stč. vyslovováno dyja- djá- diá-, z tohoto pak dá-. Tabuové zkráceniny nebo změny (v. Zubatý 1.2.62, Kořínek LF 60.29) jsou stč. dias > ďas (též děs), nč. ďách(ant) dák ďajk ďas ďásek ďasík. Zdrobnělina diblík z *dieblík; snad totéž je laš. džyvlik, pohádková postava, která se objevuje v plamenech a způsobuje jejich vysoké vyšlehávání Šr. Sem snad patří i da- chamačka čarodějnice (u Kyjova) (-mačka = kočka?). Rostlina ďáblík Calla, stč. doloženo diblík, za lat. dracunculus (je plna jedu, jako se to věřilo o dracích). — Sic. diabol. HI. dl. djabol, djas, poi. djabel, diasek (obé z č.), djachel; sin. sch. b. r. diávol. Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. ISBN 978-80-7422-048-7.
Bulovka – ulice pojmenovaná podle zaniklé vinice nesoucí jméno jednoho ze svých majitelů, Bernarda Bully z Bullenau, který ji vlastnil v roce 1724. V těsném sousedství bulenovské vinice se nalézala vinice Rokoska, později v době barokní také s usedlostí a zámečkem, jež se stal vzorem pro stavbu Vychovatelny hlavního města Prahy, která je jeho mnohonásobně stavebně větší kopií. Na Bulovce byla v roce 1861 zřízena a po třicet let provozována tkalcovna, od roku 1908 je zde takřka nepřetržitě budován nemocniční komplex Bulkova, který dnes zahrnuje i budovy Rokosky a Vychovatelny. Žádný jiný etymologický výklad termín nemá,
Smíchov – samotné jméno Smíchova je nejasného původu , pravděpodobně od slovesa smíchati se (usídlili se zde lidé z různých vesnic). Smíchov je časově druhým pražským předměstím, které bylo vytvořeno roku 1838. Území zde však bylo osídleno již v nejstarších dobách, zejména kolem cesty z Pražského hradu na Zbraslav. V roce 1321 zde byl založen klášter kartuziánů, který patři l k nejvýznamnějším duchovním institucím předhusitské Prahy. V roce 1419 byl ovšem vypálen. Za třicetileté války a později za pruského obléhání v 18. století byl Smíchov značně pobořen a místní krásné vinice a zahrady byly poničeny. Na místech vinic pak vznikaly letohrádky, dovrce a sady (Bertramka, Santoška, Klamovka. V 19. století došlo ke značné industrializaci Smíchova (pivovary, cukrovar, kartounky, tkalcovny, Ringhofferova továrna, která znehodnotila přírodní ráz krajiny a způsobila značný příliv obyvatelstva. V polovině 19. století patřil Smíchov mezi největší města v Čechách. K jeho povýšení na město došlo však až roku 1903.
Klamovka – nejznámější pražská usedlost. Je menší ze dvou romantických parkových areálů na území Prahy 5, o což se zasloužil šlechtický rod Clam-Gallasů, který roku 1757zakoupil místní vinice, prvně zmiňované již v roce 1424. Není vyloučeno, že hrabě Filip Clam-Gallas byl při budování romantického zákoutí veden milostnou touhou, neboť byl ctitelem operní pěvkyně Josefíny Hambacherovém přezdívané krásná Atalanta, později provdané za Františka Xavera Duška. Ta spolu s o mnoho let starším chotěm pak od Clam-Gallase koupila nedalekou Bertramku, což domněnku o citovém vztahu mezi ní a hrabětem přiživuje. Jedná se o bývalé vinice Okrouhlíku. Po Clam-Gallasech se dodnes udržel název zahrady Klamovka.
Klamovka Praha 5, Smíchov Na místě starší usedlosti Okrouhlík vybudoval Kristian Filip Clam-Gallas po roce 1797 rozsáhlý romantický park s rokokovým letohrádkem a mnoha romantickými stavbami. Letohrádek zmizel, dnes na jeho místě stojí sokolovna. Před zámečkem bývala terasa se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Postupně byly doplněny skleník, novogotický altán, romantický chrámek Noci, pomník koni jménem Cassel, památník oblíbenému hraběcímu brazilskému ptáku nebo hrob psa, jenž měl hraběti kdysi zachránit život. Od roku 1838 působil v parku jako zahradník Josef Blecha, který při- šel z vídeňského Schönbrunnu. V současné době probíhá rozsáhlá asanace parku a velkorysá obnova jeho romantických doplňků (mimo jiné obnoven pomník s hlavou koně Casseia). Zdroj: SKALICKÁ, Eva, , JUŘINA, Petr a KUBOVÝ, Miroslav. Pražské historické zahrady. Praha: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2007s. 124. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b359bcc0-df18-11e5-9f76-5ef3fc9bb22f
Motol – původem ves k Praze připojena roku 1922, dnes součást městské části Praha 5. Původ názvu Motola není bohužel jasný, snad pochází z osobního jména Motejl , které dostalo časem dnešní podobu. První zmínku o vsi nacházíme v roce 1146 v listině plaského kláštera. Až do doby husitství byl Motol v držení kláštera sv. Jiří a část patřila Strahovskému klášteru. Za husitství připadl pražským městům a poté malostranským johanitům, jejichž panství dodnes připomíná bývalý maltézský mlýn čp. 10 na Plzeňské ulici. Na jižních svazích kolem Motola se pěstovalo víno, počátkem našeho století došlo zde k pokusům o těžbu uhlí.
Doporučená literatura:
• Pražské historické zahrady. Praha: Útvar rozvoje hlavního města Prahy, 2007s. 124. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b359bcc0-df18-11e5-9f76-5ef3fc9bb22f
• LAŠŤOVKA, Marek a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 1. vyd. Praha: Libri, 1997-2012. 3 sv. ISBN 80-85983-23-0.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
18.08.2020 17:44