Názvy planet ve středověku

Text dotazu

Vážení přátelé !
Prosím vás o kontrolu údajů, o kterých si nejsem jistý. V době působení
Mistra Jana Husa na Univerzitě Karlově měly do té doby známé planety
určité názvy. Merkur se nazýval Merkur, Venuše - Venus, Země nebyla
pokládána za planetu a nazývala se Terra, Mars byl Mars, Jupiter -
Jupiter,Saturn byl Saturn. Uran, Neptun, Pluto nybyly v té době ještě
objeveny, nebyly tedy nijak nazývány.
Jsou-li mé údaje chybné, prosím opravte je, či pomožte mi k nalezení
správných údajů.

Odpověď

Dobrý den,

středověká astronomie u nás šla především cestou výkladu dosavadních poznatků, plně v kontinuitě středověké filozofie (s výjimkou stavby orloje), bez tvůrčí invence. Na akademické půdě se vycházelo zejména z Ptolemaiova spisu Almagest (sepsán přibližně okolo roku 150 n.l.), který zřejmě nebyl vykládán celý, ale pouze útržkovitě, a dále se učilo podle traktátů Jana Sacrobosca či spisů Gerharda z Cremony či Jana Kampana Novarského. Ve všech případech šlo o díla teologicko-geocentrická, byť se v některých částech opírala o geometrii. Patrně jako jediný se přímým pozorováním zabýval Jan Ondřejův, zvaný Šindel (1375-1450), tvůrce matematického modelu pražského orloje, který byl počátkem 15. století také profesorem astronomie na Karlově univerzitě, kde přednášel např. již zmíněný Ptolemaiův Almagest.

Ptolemaios ve svém geocentrickém systému pojmenovává tělesa jako Lune, Mercurii, Veneris, Solis, Martis, Iovis, Saturni. Ve svém nejznámějším astronomickém spisu "De sphaera" Jan Sacrobosca (zřejmě z 1. pol. 13. století) uvádí následující upořádání kosmu: v jeho středu se nachází kulatá Země a k ní pak nejblíže Luna, dále Mercuri, Venus, Sol, Mars, Jupiter, Saturnus.

Astronomií se mimo jiné zabývá také česky psaný rukopisný sborník z poloviny 15. století s názvem "Hvězdářství krále Jana". Pojednání věnované planetám vychází z Ptolemaia, mezi planety je kromě Merkuru, Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu zahrnován i Měsíc a Slunce. Vedle latinských pojmenování jsou uváděny i české názvy planet: Sol = Slunce, Luna = Městec, Mars = Smrtonoš, Mercurius = Dobropán, Iupiter = Králomoc, Venus = Ctitel, Saturnus = Hladolet.

Pojmenování pro Zemi - Terra není v pramenech zmiňováno, nalezli jsme jej až u vyobrazení uspořádání nebeských sfér rakouského humanisty, Petra Apiana (1495-1552), v knize Cosmographicus liber (1524) a dále např. u Mikuláše Koperníka (1473-1543), který v roce 1530 dokončil svou nejvýznamnější práci s názvem "De revolutionibus orbium Coelstium" (O obězích nebeských sfér), ve které již nade vši pochybnost prokázal, že Země obíhá kolem Slunce a lidé nemají ve vesmíru výsadní postavení.

Do objevu Uranu, Neptunu a Pluta astronomie počítala pouze s pěti planetami: Merkurem, Venuší, Marsem, Jupiterem a Saturnem, které je možné pozorovat pouhým okem.

Uran je první planetou objevenou v moderní době. Nalezl ji William Herschel při systematickém prohledávání oblohy s jeho dalekohledem 13. března 1781.

Uran byl vlastně pozorován předtím už mnohokrát, ale zapadl ignorován jako další hvězda (první zaznamenané pozorování je z r.1690, když ho John Flamsteed zkatalogizoval jako 34 Tauri).

William Herschel nebyl ani profesionální astronom, byl prý znamenitý hudebník a pěstoval astronomii jen jako svého krásného koníčka. Nakonec se Herschel stal astronomem anglického krále Jiřího III. Planetu pojmenoval "Georgium Sidus" (Georgiánská Planeta) ke cti svého patrona. Jiní planetu nazývali prostě "Herschel". Pojmenování "Uran" bylo poprvé navrhnuto německým astronomem Johannem Elertem Bodem ve shodě s jmény jiných planet vycházejících z klasického bájesloví, ale vstoupilo do běžného používání až po r. 1850.

Poté, co začala být častěji pozorována planeta Uran, byly brzy objeveny rozdíly mezi její vypočtenou a skutečnou polohou. Matematikové Le Verrier a Adams dospěli nezávisle na sobě k názoru, že tato nesrovnalost je způsobena rušivým vlivem gravitace jiné planety, která se pohybuje v ještě větší vzdálenosti od Slunce. Na základě výpočtů provedených Le Verrierem objevili roku 1846 J. Galle a H. D´Arrest novou planetu, později pojmenovanou jako Neptun.

Pluto objevil v roce 1930 Clyde Tombaugh. Dlouhou dobu bylo považováno za planetu, ale dnes víme, že se jedná o jedno z mnoha těles Kuiperova pásu, a dokonce ani není největší. Má měsíc Charon, jehož rozměry jsou zhruba poloviční, a dva mnohem menší měsíce, které byly objeveny v roce 2006.

Použité zdroje:

* JÁCHIM, František. O vrcholech středověké předkopernikovské astronomie. In: Říše hvězd. ISSN 0035-5550. Roč. 78, č. 1-6 (1997), s. 12-15.

* MOORE, Patrick. Hvězdy a planety: encyklopedický průvodce. Praha: Slovart, c2008. 255 s. : il. (převážně barev.), mapy ; 21 cm. ISBN 978-80-7391-014-3.

* ŠPELDA. Daniel. Astronomie ve středověku. Ostrava: Montanex, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7225-273-2.

* Hvězdářství krále Jana / ze staročeského rukopisu vydali Alena M. Černá ... [et al.]. Praha : Ústav pro jazyk český AV ČR: Výzkumné centrum pro dějiny vědy AV ČR a UK : Astronomický ústav AV ČR, 2004. 192 s. : il. ; 23 cm. (Scripta astronomica, ISSN 1210-0579 ; sv. 11) (Práce z dějin vědy = Studies in the history of sciences and humanities, ISSN 1213-1199 ; sv. 12). ISBN 80-86496-16-3 (Ústav pro jazyk český AV ČR : brož.). ISBN 80-7285-042-3 (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR : brož.).

* Astronomica: galaxie, planety, hvězdy, mapy souhvězdí, výzkum vesmíru / předmluva Patrick Moore ; hlavní konzultant Fred Watson ; [přispěvatelé Martin Anderson ... et al. ; z anglického originálu ... přeložili Jakub Rozehnal ... et al.]. V Praze : Slovart, 2009. 576 s. : il. (převážně barev.), mapy, portréty, faksim. ; 33 cm. ISBN 978-80-7391-256-7.

* Astronomie ve středověké vzdělanosti: [sborník ze semináře Astronomy in medieval learning, Praha 19. června 2002] / přeložili a k vydání připravili Alena a Petr Hadravovi. Praha : Výzkumné centrum pro dějiny vědy : Astronomický ústav AV ČR, 2003. 162 s. : il., faksim. ; 22 cm. (Scripta astronomica, ISSN 1210-0579 ; sv. 10) (Práce z dějin vědy = Studies in the history of sciences and humanities, ISSN 1213-1199 ; sv. 10). ISBN 80-7285-028-8.

* http://planety.astro.cz/uran/1878-uran

* http://planety.astro.cz/neptun/1797-neptun

* http://astronomia.zcu.cz/planety/soustava/1866-modely-slunecni-soustavy

* http://www.vesmir.info/slunecni-soustava/slunecni-soustava.htm

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.01.2011 14:41

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu