Narod, jaky je vyznam tohoto slova?

Text dotazu

Dobry den, nasla jsem na webu ohlas ctenare Respektu, ktery se me ponekud dotkl. Jeho vyklad pojmu \"narod\" je znacne negativni. Muzete, prosim, pomoci v upresneni vyznamu tohoto ceskeho slova? (Nemam k dispozici zadny vykladovy slovnik jazyka ceskeho.)
http://www.respekt.cz/dopisy.php?cist=ano&id=756.

Odpověď

Nejnoveji Slovnik spisovne cestiny (Praha 1994) definuje narod jako:
spolecenstvi lidi spjatych spolecnou reci a zpravidla uzemim a hospodarstvim, psychickym zalozenim a kulturou.

Starsi Slovnik spisovneho jazyka ceskaho (Praha 1964) specifikuje: novodobe, historicky vznikle pevne spolecenstvi lidi, spojenych spolecnou reci,... /dale temer shodne se SSC/.

Etymologicky narod vychazi ze slova rod, rodit. Machek (Etymologicky slovnik jazyka ceskeho) uvadi staroceske pojeti: tvorstvo, ktere se urodilo (napr. tvorove v arse Noemove) - zeme, more i vescek narod, jenz v nich jest. Tedy zive stvoreni.

Podobny etymol. vyznam ma latinske natio - zrozeni, generace, zvireci rasa, skupina lidi tehoz puvodu, narod. Pritom latinsti autori uzivaji slovo pouze pro cizi narody, nikoli pro Rimany.

Vec je slozita historicky, nebot narody v dnesnim slova smyslu se historicky konstituovaly v novoveku a napr. ve stredoveku, ac slovo existovalo, pojem byl jiny. V 19. stoleti, za obrozeni, figurovalo dvoji pojeti naroda, tzv. jazykove, zalozene na spolecnem jazyce, a zemske, vychazejici z toho, ze prislusnici naroda ziji v teze zemi. Do jiste miry prevazilo jazykove pojeti, coz se odrazelo na neustalych narodnostnich trenicich za prvni republiky i pozdeji (souziti s Nemci, pozdeji take vztahy se Slovenskem). Nicmene fakticky tu fungovalo zemske pojeti, alespon v pocitech prislusnosti k teto zemi, ktery byl napr. u rady sudeteskych Nemcu velmi silny. Dnes je zrejme situace opet jina a bylo by treba presne rozlisovat termina jako narod, narodnost, stat. Do jiste miry muze byt pocit a pojeti naroda a narodnosti v ruznych zemich i ruzne. Existuje staty vyrazne narodnostni, a naopak narody nebo narodnosti, ktere nejsou vazany na konkretni statni utvar (v nekterych ohledech Zide, Romove).
Uzivani slova, jak se o nem vyjadruje vami citovany dopis, je take zcasti veci konvence. U instituci jako byly narodni vybor je asi termin obecni urad vhodnejsi; Narodni muzeum si historicky sve jmeno zaslouzi a neco tu vypovida. Podobne Narodni knihovna znamena take instituci, v jejimz programu je uchovani narodniho pisemneho dedictvi, a to jak v jazykovem, tak v zemskem pojeti. Zde je pak slovo narodni na miste. Dodavame, ze nazev Narodni knihovna neni vynalezem roku 1990. NK jako samostatne konzervacni oddeleni tehdejsi Verejne a univerzitni knihovny vznikla v r. 1925. Od r. 1935 se nazev cele knihovny meni na Narodni a univerzitni knihovna (behem valky Zemska a univerzitni, po r. 1945 se nazev vraci zpet). V r. 1949 se z konzervacniho oddeleni knihovny fakticky stava Narodni knihovna, plnici funkce samostatneho knizniho archivu (Narodni konzervacni fond) a funkce ustredni narodni biliografie, soubezne i retrospektivni. Od r. 1958, po reorganizaci se nazev meni na Statni knihovna CSR (pozdeji CSSR), jejiz byla NK soucasti, po r . 1990 Narodni knihovna v Praze a Narodni knihovna CR (PODLE KNIHY p. Voita, Prazske Klementinum, Praha1990). Krome toho je treba rici, ze oznaceni narodni je bezne ve svete pro knihovny, narodni knizni archivy a narodni bibliografie.
Tolik k historicky slozite otazce z pohledu knihovniku.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.02.2008 08:22

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu