-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
navazuji na můj dotaz v PSK položený v dubnu 2019, který se týkal nekvalitního překladu hry Titan Quest - Ragnarok, nyní už hry "Titan Quest - Atlantis".
Zaprvé chci poděkovat za zodpovězení mého dubnového dotazu, literaturu, kterou jsem si na jeho základě zakoupil, mi v mnohém pomohla.
Nyní mám na Vás další pětici dotazů, které mi ani literatura a natož internet nebyly schopny uspokojivě zodpovědět a já potřebuji v určitých oblastech české lokalizace hry opět pomoc, abych nenadělal víc škody, než užitku.
1) Je nějaký úzus, který říká, že osobní jméno se uvádí v původní verzi, případně počeštěno, ale ve formě, která respektuje originální jazyk? A nebo že se uvádí latinizovaná podoba jména? Případně že se má použít anglický přepis? Přijde mi pitomé říkat "Herkules", když je to spíš Heraklés či Héraklés. Zároveň - většina řeckých jmen končí na "as", "es" či "os", jen minimum jmen bude, podle mého odhadu, končit na "us", napadají mne teď rychle jen dvě jména - Zeus a Prométheus, takže všude, kde je řecké jméno přeloženo do angličtiny s "us" na konci, mám intuitivní tendenci to měnit na "os", např. Faedros (v angl. Phaedrus).
2) Jak na překlad čínštiny a egyptských bohů? U egyptských bohů byla použita řecká nebo latinská podoba jmen - bohyně Isis je dle mého správněji Eset, Osiris je spíš správně Usir či Usirev. To samé Anubis, přestože je to Anup či Inpu. Fu Xi je správněji (podle českého přepisu čínštiny) Fu Ši. Opět není důvod, dle mého, se slepě držet angličtiny.
3) U egyptských měst je podle mého nesprávné nazývat je řeckými jmény, ale je nanejvýš vhodné použít jejich originální tvary jmen, případně počeštěné varianty. Théby jsou město v Řecku a určitou dobu tak bylo nazýváno město Vaset (Veset) v Egyptě, takže je podle mého korektnější uvádět jméno Vaset (Veset), zejména proto, že v Řecku se část hry také odehrává. A mít dvakrát Théby je nanejvýš nevhodné. To samé platí pro město, které bylo přeloženo pod řeckým jménem Rhakotis, ale egyptsky je to Ra-Kedet (Rá-Kedet), což je původní název osady, kde byla následně Alexandrem Makedonským vybudována Alexandrie. Memphis, resp. Memfis je město v USA, ve státě Tennessee, ale město v Egyptě je Mennofer, podle mého, přestože celý svět se drží tvaru "Memfis".
4) Při mé usilovné snaze se mi u některých jmen české varianty nepodařilo vůbec dohledat.
Město Paseron? (city of Paseron, mělo by to být nějaké významné místo, zastavení, když duše zemřelého míří do Hádu, mělo by to místo / město být nějak spřaženo s pohořím Pindos).
Krisseoské vodopády? / Chrisseoské vodopády? (Crisaeos Falls, místo někde u Fókidy a města Delfy, kde řeka překonává výškové rozdíly skrze vodopády).
Ortheina jeskyně? (Ortheia's cave), měla by to být jeskyně na ostrově Rhodos.
Aneslasie? (Aneslasia, místo na Elysejských polích)
Přístav Kenchreai? Kenchreie? Kenchreje? (port of Kenchreai) - přístav u suchozemské kolejové lodní cesty Diolkos
Sithun? (Sithun) (obec, či místo ve Skandinávii, možná obecný termín pro poutní místo?), kde byla významná stavba, svatyně, zasvěcená Všeotci, tedy Odinovi, takový dřevěný kostel, jako byl v Gutech ...).
5) Jak nakládat se severskými jmény a označeními, která mají v originále "R" na konci? Dverg(r), Draug(r), Eldhrímni(r), Saehrímni(r), Tho(r), Bald(ur)? V některé literatuře jsou jména bez "R" na konci, jinde "R" je. A podle mého citu, je lepší použít variantu s "R" na konci, je to i lepší pro české skloňování - Dvergr jako (Jaromír) Jágr, Saehrímnir jako Vladimír ...
Mnohokrát děkuji za zodpovězení mých dotazů
Dobrý den,
jsme rádi, že Vám naše odpověď byla užitečná. Co se týče nových dotazů, rozdělili jsme je do bodů 1-5 tak, jak jste pokládal otázky:
1) Pokud jsme správně pochopili, původní hra pracuje v angličtině se jménem Hercules – tedy s římským ekvivalentem řeckého hrdiny Hérakléa. V populární kultuře je použití jména Herkules oblíbenější. Pokud je ovšem hra věrná řecké mytologii a ostatní postavy již odpovídají spíše řeckému než římskému pojetí, bude podle nás skutečně vhodnější použít originální jméno hrdiny, tedy Héraklés.
2) V tomto případě bychom si znovu stanovili, v jakém pojetí hra k historii přistupuje. Řecké pojmenování (které se později ustálilo po celém středomoří) je např. u boha Anubise do dnes nejběžnější. Pokud ovšem jde o období ze staré egyptské mytologie, máte pravdu, že není od věci použít originální pojmenování. Stejně tak by asi bylo chybou držet se striktně anglické verze, pokud je historicky nepřesná. Hra se podle všeho odehrává dávno před vzestupem římského impéria, latinská pojmenování by tedy mohla leckoho zmást.
3) Pokud se tedy rozhodnete pro originální egyptská pojmenování (samozřejmě se správnou transkripcí), můžete postupovat pomocí vhodné literatury a držet se původních pojmenování. Veset místo Théby, Rá-Kedet místo Rhakotis, Mennofer místo Memphis atd.
4) Dohledali jsme, že by se město Paseron mělo ve hře nacházet v Epeiru. Ve skutečnosti je tento kraj skutečně spojen s Hádem, jakožto místo, kde bylo možné do podsvětí vstoupit. Také tudy teče např. řeka Acherón „proud žalu“, která podle mytologie protékala podsvětím.
Epirus byl hornatý kraj na severu Řecka sousedící s kmeny Illyrů a Makedonců. Ležela zde nejstarší řecká věštírna Dodóna. Asketičtí Sellovové jakožto vykladači Diovy vůle věštili ze šelestění posvátného dubu a z bublání potůčku.
V tomto kraji se nachází také tzv. Věštírna mrtvých – Nekromanteion. Jde o místo, kde se provozovala věštecká praktika pracující s dušemi zemřelých. Nejčastěji byly vyvolávány duše příbuzných a přátel, aby člověku poskytly důležité životní rady či věštby. Isidorus ze Sevilly (1. pol. 7. stol. n. l.) popisuje průběh nekromanteia následovně: Za „nekromanty“ jsou považováni ti, kdo svými zaříkávadly dovedou, jak se zdá, probudit mrtvé a přimět je k tomu, aby věštili či odpovídali na položené otázky. „Nekros“ totiž znamená v řečtině mrtvý, „manteia“ pak věštění. K tomuto druhu magie se ještě používá krev z mrtvoly. Soudí se totiž, že démoni mají v oblibě krev. A tak kolikrát se odehrává věštění, tolikrát je krev ředěna vodou, aby takto byli démoni snáze přivoláni (Etymologiae VIII 9, překlad Lubor Kysučan).
Mytologické místo, kde Orfeus obětoval podsvětním bohům, se nachází u peloponéského mysu Tainaron. Zde podle mýtu byl vstup do podsvětí.
Je tedy možné, že tvůrci hry tato místa spojili a vymysleli fiktivní město Paseron. Překlad bychom tedy nechali stejný.
Nedaleko Delf se dnes nachází vodopády Giona (Giona waterfalls). Crisaeos falls jsme ale bohužel nikde nedohledali. Pokud si chcete být naprosto jistý, doporučujeme se s dotazem obrátit na Ústav klasických studií: https://www.muni.cz/o-univerzite/fakulty-a-pracoviste/filozoficka-fakulta/212100-ustav-klasickych-studii.
Diolkos je přepravní cesta pro lodě mezi korintským zálivem, kde byl na jedné straně přístav Léchaion, a Sarónským zálivem, kde ležel druhý korintský přístav Kenchreai. Jména jsou v české odborné literatuře ponechány v originále.
5) U severských jmen souhlasíme s upřednostněním varianty s „R“ na konci, právě kvůli snadnějšímu českému skloňování. Varianty s „R“ jsou v literatuře obecně používanější.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
12.07.2019 19:16