Může bakterii napadnout vir?

Text dotazu

Dobrý den,

zajímalo by mě, zda je možné, aby bakterii napadl, případně zničil, nějaký druh viru.

Děkuji a přeji hezký den

Odpověď

Dobrý den,

 

ano, viry mohou napadnout a zničit bakterii. Mluvíme o takzvaném bakteriofágu. Nejjednodušší vysvětlení najdeme ve Wikipedii:

Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky φᾰγεῖν, "jíst"), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie. Bakteriofágy jsou nejpočetnějším biologickým objektem v biosféře, jejich počet se odhaduje na 1030 částic.[1][2] Můžeme je najít na všech místech osídlených jejich bakteriálními hostiteli, jako například půda nebo střeva živočichů. Jedním z nejkoncentrovanějších nalezišť fágů a dalších virů je mořská voda, ve které bylo nalezeno až 9×108 virionů na mililitr[3] a až 70 % mořských bakterií jimi může být infikováno.[4] Fágy byly dlouho považovány za neživé objekty, protože nemají vlastní metabolismus, nereagují na změny okolí a pro svoje rozmnožování využívají bakterie, ale v současnosti jsou oficiálně označovány jako tzv. živé nebuněčné entity.

 

Bakteriofágy jsou výrazně menší než bakterie, jejich velikost se pohybuje obvykle mezi 20 a 200 nm. Typická stavba fágů zahrnuje bílkovinnou kapsidu a v ní uzavřený genetický materiál. Na kapsidu krčkem navazuje bičík s bičíkovou pochvou, bazální destičkou a vlákny bičíku sloužícími k přichycení na povrch bakterie.[pozn. 1] Genetický materiál je tvořen DNA nebo RNA[5], a to jednovláknová (ssDNA - angl. single-stranded) i dvouvláknová (dsDNA - double-stranded), kružnicová i lineární, dlouhá 5000 až 500 000 nukleotidů. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bakteriof%C3%A1g 

 

Další vysvětlení z monografiích:

BAKTERIOFÁGY. Viry baktérií (bakteriofágy) jsou schopny se vázat pouze na specifické receptory buněk bakteriálních - a pouze v nich realizovat svůj lytický, případně lyzogenní cyklus. Ekologický význam bakteriofágů lze jen obtížně vymezit; je však pravděpodobné, že jsou důležitým faktorem rovnováhy v bakteriálních biocenózách (v půdě, ve vodách). Z praktického hlediska je bakteriofág významný v lékařství, kde se alespoň omezenou měrou užívá к prevenci i léčení některých bakteriálních infekcí. (Zde jsou samozřejmě výhodné bakteriofágy polyvalentní, se širokým spektrem hostitelských kmenů.) Epidemiologové laboratorně využívají souprav vybraných bakteriofágů к jemné typizaci řady druhů patogenních baktérií, izolovaných z klinických zdrojů. (Zde se využívá naopak co nejspecifičtější reakce mezi daným bakteriofágem a receptorem typizované baktérie.)  Zásadní význam však mají bakteriofágy jako modelové objekty základního výzkumu. Výzkum bakteriofága jako nejjednoduššího a přitom člověku zcela neškodného mikroorganismu položil vedle genetiky baktérií základy molekulární genetice, a tím i celé molekulární biologii. Bakteriofágy se dnes (předběžně) systematicky řadí do deseti čeledí. Bakteriofágy vláknitých baktérií (aktinomycet) se nazývaji aktinofágy. Zdroj: ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. Praha: Scientia, 1998. ISBN 80-7183-110-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c77cac20-8fb1-11e8-be68-5ef3fc9bb22f

 

B: Že by bakteriofág - virus, napadající baktérie - byl člověku na škodu?

 S: V americkém vědeckém týdeníku Science z letošního léta jsou o tom dva články. Existuje bakteriofág čili bakteriální virus, který napadá bacily cholery a způsobuje, že vyvolávají choleru, tedy naopak jejich zhoubnou aktivitu podnítí.

Zdroj: SCHREIBER, Vratislav a BUDIL, Ivo. Nové křižovatky medicíny: objevy, společnost, pacienti. Praha: Galén, c2003. s. 515. ISBN 80-246-0746-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1bb14bf0-a27e-11e3-87a3-001018b5eb5c

 

 

"Nakonec se ještě zmíním o transdukci, posledním ději, který přispívá к veliké variabilitě mikrobů. Té se účastní bakteriální virus neboli bakteriofág, kterému se doma v laboratoři říká fág. Mnohé fágy své hostitele vraždí, ale známe i takové, které to nedělají - to jsou temperované fágy. Se svým hostitelem žijí v míru; začnou se množit a zničí ho, až když dojde k nějakému vnějšímu podráždění (například k ozáření ultrafialovým světlem). Po uvolnění z rozbité buňky mohou infikovat další baktérie, do kterých někdy přenesou část genetické informace z původního hostitele. Jak víte, temperované fágy jsou vysoce rafinovanými parazity, kteří žijí skrytě v normálním zdravém hostiteli. Takto mohou tomuto hostiteli přinášet nové dědičné znaky - můžeme jim tedy přisuzovat určitý význam v evoluci. Jejich schopnost přenášet neboli transdukovat dědičné vlastnosti nám dovoluje předpokládat, že vývoj se mohl docela dobře uskutečňovat jakýmsi přičítáním: spojení dvou jedinců by bylo tak výhodné, že by se z nich stal jeden tvor a později druh, nesoucí vlastnosti obou svých předků." Zdroj: POSTGATE, John. Mikroby a my. Praha: Panorama, 1982. s. 249. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:084ac510-169a-11e4-8c14-5ef3fc9bb22f

Obor

Biologické vědy

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.05.2019 13:35

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu