-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
existuje v češtině nebo staročeštině slovo mriem? Jako ve slovenštině ekvivalent českého mřít - umírat.
Děkuji.
Dobrý den,
výraz "mriem" je používán ve slovenštině jako archaické, nedokonavé, jednotné sloveso, odvozené od infinitivu "mrieť", ve smyslu "umírám", případně ve tvaru "mriem za kým" vyjadřuje silnou touhu po někom. K výrazu "mrieť" viz heslo v Historickém slovníku slovenského jazyka, s. 359: "mrieť - nedokonavé, 1. umierať, hynúť: any ste hlady nemreli; susedom owcze mrelj a dechlj; od hladu lide mrelj. 2. za kým: veľmi túžiť po niekom: ta, za kteraužto srdce twe mrelo."
V současné češtině se podobný výraz nepoužívá, ve starších pramenech se lze setkat s analogickým tvarem "mru" (jednotné číslo), případně "mřem" (množné číslo), který má podobně archaický charakter, je významově totožný se slovenským výrazem "mriem/mrieme" (tj. nedokonavé umírám/umíráme) a je odvozený od infinitivu: "mřieti": 1. (o živém) hynout; (o člověku) pro co, koho, čím mřít, umírat 2. (o těle) odumírat. mřieti, 1.pád "mru", 2. pád "mřeš", impftiv., "mříti", "sterben"; ze staroslovanského "mrêti", "mьrêti" mori, z kořene "mer-" - "mříti". (viz Elektronický slovník staré češtiny, heslo "Mřieti": https://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=m%C5%99ieti).
Pro příklad použití daného výrazu ("mru") viz např. následující verše:
Však, ach! tu děvče spěchalo
a na fialku nedbalo;
a šláplo na fialku.
Ta klesla mrouc a plesala:
A mru-li, jí jsem skonala,
jen jí, jen jí
to u nohou jí přec.
Goethe, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. Přel. Ladislav Quis, Praha, Ed. Grégr, 1879. Poesie světová. S. 12. Dostupné také z: https://cs.wikisource.org/wiki/Ballady_G%C3%B6thovy/Fialka
A stáří moje cítí tutéž vadu,
že pro tebe, ač mru ve vášni vřelé,
přec málo plám a zdám se chladnost chovat.
Buonarotti, Michelangelo. Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho. Přel. Jaroslav Vrchlický, Praha, 1929. Dostupné také z: https://cs.wikisource.org/wiki/V%C3%BDbor_sonet%C5%AF_Michelangela_Buonarrotiho/XXXIII.
Buonarotti, Michelangelo. Výbor sonetů Michelangela Buonarrotiho. Přel. Jaroslav Vrchlický, Praha, 1929. Dostupné také z: https://cs.wikisource.org/[…]/XXXIII.
Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: https://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=m%C5%99ieti
Gebauer Jan. Slovník staročeský: Díl II [K-N], Praha, Academia, 1970, s. 407.
Goethe, Johann Wolfgang von. Ballady Göthovy. Přel. Ladislav Quis, Praha, Ed. Grégr, 1879. Poesie světová. S. 12. Dostupné také z: https://cs.wikisource.org/wiki/Ballady_G%C3%B6thovy/Fialka
Kol. aut. Historický slovník slovenského jazyka, Bratislava, Veda, vydavateľstvo SAV, 1992, s. 359.
Somolický (vl. jm. Žiak Izidor). Na svite. Turčiansky Sv. Martin: Tlačou a nákladom J. Gašparíka, 1905. s. 38. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:1ce334e1-5836-11e7-a0c9-005056825209
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Knihovna Akademie věd České republiky
24.11.2021 18:28