Místo narození veterináře MVDr. Jaroslava Kunstýře (1893/4-1954)

Text dotazu

Dobrý den, nepodařilo se mi zjistit místo narození významného veterináře MVDr. Jaroslava Kunstýře (1893/4-1954). Můžete mi, prosím, pomoci? Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

po náročnějším pátrání se nám nakonec místo narození MVDr. Jaroslava Kunstýře dohledat podařilo. Ve "Věstníku Zvěrolékařské komory" jsou u příležitosti jeho uvedení do funkce prezidenta komory (zvolen 27. 3. 1937) uvedena i jeho základní životopisná a profesní data.

"MVDr. Jaroslav Kunstýř  - praktický veterinář ve Skalsku, * Mcely 7. ledna 1894, studia ve Vídni, v Praze a v Brně, diplom 30. června 1921 v Brně"

(Zdroj: President Zvěrolékařské komory pro ČSR. Věstník Zvěrolékařské komory. 1937, roč. 7, č. 4, s. 1.) Článek je též doplněn o fotografii MVDr. Jaroslava Kunstýře.

 

V čele komory působil až do roku  1947.

 

Doktoru Kunstýřovi  a jeho synovi (Ivo Kunstýřovi) jsou věnovány též články:

* MARTÍNEK, Bohumír. President Zvěrolékařské komory MVDr. Jaroslav Kunstýř. Veterinářství. 1993, roč. 43, č. 12, str. 475 - 478.

* http://www.skalsko.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14815&id_dokumenty=1782

 

O Jaroslavu Kunstýřovi se zde mimo jiné píše:

"(...) disponoval jistým stupněm známosti: v r. 1932 kandidoval na sdružené kandidátce občanských stran proti straně agrární ve Skalsku (nedaleko Mladé Boleslavi), kde praktikoval, a stal se na jedno období starostou obce, později členem okresního zastupitelstva v Mnichově Hradišti. (...)"

(MARTÍNEK, Bohumír. President Zvěrolékařské komory MVDr. Jaroslav Kunstýř. Veterinářství. 1993, roč. 43, č. 12, str.475)

 

K jeho literární činnosti:

" Začátkem roku  1945 jsem od dr. Kunstýře dostal velikou obálku, v níž byla silná složka tužkou popsaných listů s prosbou, abych je dal slečnám v kanceláři, proti odměně, opsat. Měl jsem tak příležitost stát se prvním čtenářem jeho beletristické knihy "Viděl jsem dvě války". Kniha pak vyšla u Václava Petra, což bylo jedno z nejlepších pražských nakladatelství, v edici Nová jména, redigované básníkem Kamilem Bednářem".

V roce 1917 vyšly v časopise Lípa jeho básně "Nálada soumraku" a  "Den listopadový". V jeho pozůstalosti se zachovalo pět novel (Dobývání severu, Pampelišky rostou z dlažby/Mys dobré naděje, Olda má starosti, Dvojí tvář, Listy z obecní kroniky) a deník z 1. sv. války. Ani jedno z těchto děl bohužel nebylo již vydáno. Zmíněná díla vznikla po roce 1948 a skončila pouze "v šuplíku".

 

"Dr. Kunstýř byl opravdovým renesančním člověkem, se širokou paletou znalostí a ušlechtilých zájmů. Ke Kunstýřovům do Skalska jsem rád jezdil. Měli hezký dům plný obrazů a pěkných knih. K rodině patřila velmi pohostinná paní, dvě příjemné dcery a tehdy ještě malý syn Ivo. Ten se dal po otcově vzoru na veterinu a je teď coby specialista  na choroby laboratorních zvířat profesorem na lékařské fakultě v Hannoveru. Snad ještě na doplnění: dr. Kunstýř byl jednatelem a později starostou Sokola ve Skalsku. Před koncem války organizoval, coby odbojář, národní výbory na okrese Mnichovo Hradiště, po válce byl zvolen předsedou MNV ve Skalsku. Ze zdravotních důvodů , kvůli studiím dětí a kvůli svým literárním ambicím přesídlil v roce 1946 do Prahy, kde působil jako znale ve Sdružení pro povinné pojištění jatečních zvířat až do své předčasné smrti (rakovina plic)."

(MARTÍNEK, Bohumír. President Zvěrolékařské komory MVDr. Jaroslav Kunstýř. Veterinářství. 1993, roč. 43, č. 12, str.478)

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.02.2016 11:01

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu