-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, v textu publikace Historie moru v českých zemích jsem se dočetla: "Jezuitský superior Stredonius v Liběšicích u Litoměřic hlásí roku 1650 svým nadřízeným, že vesnice Vrbice, Břehoř, Chotiněves, Nučnice a Vebus jsou po moru tak vylidněny, že se zde nemůže sklidit a odvádět obilí." Zejména název Vebus mi zněl nečesky, pátrala jsem proto v mapách, ale nenašla jsem ani Břehoř. Prosím Vás o zjištění, zda se ve Vašem regionu tyto názvy někdy v minulosti nevyskytovaly, případně jaká je pravda, tedy o které vesnice se skutečně jednalo.
Mockrát děkuji a zdravím Vás.
Dobrý den,
s pomocí fulltextového vyhledávání v digitálních knihovnách Kramerius se nám podařilo dohledat obec Břehoř (Břehor), která dnes nese název Břehoryje.
„Břehoryje, Břehor (lid. Besehora), ves v táhlém údolí, do kterého ústí jiné údolí, 5 a 1/2 km jez. od Úštěku. (…) Jm. Bř. = ves břehoryjů, tj. lidí ryjících do břehů (v březích). Poněvadž ve vsi není ani potoka, má tu slovo břeh jistě povšechný význam vrch, svah, půdy. Podle toho bylo to jméno vlastně posměšná přezdívka daná domácím lidem od sousedů za to, že kopali do břehů, tj. do svahů svého údolí, aby měli více místa pro dvorce“
zdroj: PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny, Díl 1: A-H. Praha: ČSAV, 1954. s. 173.
Spojitost mezi obcí Břehoryje a Břehor uvádějí též slovníky např.:
ORTH, Jan a František SLÁDEK. Topograficko-statistický slovník Čech, čili, Podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. V Praze: I.L. Kober, 1870. s. 41.
Dnes tato obec spadá pod Drahobuz: http://www.drahobuz.cz/informace-o-obci/brehoryje/
Druhé Vámi uvedené místní jméno není až tak zřejmé. Jméno Vebus bylo ve všech digitalizovaných dokumentech v rámci systémů Kramerius uvedeno pouze ve Vámi citované knize:
WONDRÁK, Eduard. Historie moru v českých zemích: o moru, morových ranách a boji proti nim, o zoufalství, strachu a nadějích i o nezodpovězených otázkách. Praha: Triton, 1999. s. 58. ISBN 80-7254-073-4.
Při podrobnějším procházení starých map jsme ovšem připadli na obec Vrutice, která byla dříve nazývána Webrutz. Je tedy dosti pravděpodobné, že by se mohlo jednat o tuto obec (zápis v dřívějších dobách byl u místních a osobních jmen často dosti kolísavý – z tohoto důvodu se odvažujeme předpokládat, že by se mohlo jednat o tuto obec).
„ Vrutice, Webrutz. ves na pravém břehu Úštěckého potoka, 7 a ½ km sz od Štětí“
zdroj: Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. Nakladatelství Československé akademie věd. s. 639.
V případě zájmu o podrobnější historii dané oblasti Vám doporučujeme k prostudování knihu:
BÍLEK, Miloš. Region Venkov: pohled do historie obcí Drahobuz, Hoštka, Vrbice, Vrutice, ležících na soutoku Obrtky a Úštěckého potoka mezi vrchem Sovicí a horou Sedlo. Hoštka]: DSO Region Venkov, 2006. ISBN 80-239-7953-1.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Ústí nad Labem
Národní knihovna ČR
01.04.2020 20:27