-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jak bylo vnímáno ministerstvo propagandy Třetí Říše obyčejným lidem? Bylo tak nazýváno? Ptám se, jelikož slovo "propaganda" ve mně osobně vzbuzuje nedůvěru - jak tedy mohl německý lid důvěřovat režimu, který má pro toto vyhrazené ministerstvo? Děkuji.
Dobrý den,
oficiální název ministerstva ve státním zřízení nacistického Německa, v tzv. Třetí říši, byl Reichsministerium für Volksaufklärung und Propaganda, v překladu Říšské ministerstvo osvěty a propagandy. Toto ministerstvo fungovalo v letech 1933-1945 a mělo přibližně 11 oddělení, přičemž právě „Abteilung II (Propaganda)“ bylo oddělením nejrozsáhlejším, které zajišťovalo jednotnost politiky na poli osvěty a propagandy, disponovalo propagačními prostředky, regulovalo a kontrolovalo provedení masových projevů, bdělo nad prováděním zákona na ochranu národních symbolů atd. (Německo, souhrnná zpráva, 1938, s. 4). Otázku, nakolik německý lid ministerstvu a jeho „propagandě“ důvěřoval, je samozřejmě složité odpovědět. Přehledně a srozumitelně toto téma zpracovala Šárka Ludvíková ve své bakalářské práci „Role propagandy v Německu v letech 1933-1939“ z roku 2012, již doporučujeme Vaší pozornosti.
Slovo „propaganda“ v kontextu sledované doby nebylo nutně užíváno vždy v (negativním) významu, jak jej souhrnně chápeme nyní. „Propaganda“ se užívala obecně ve významu veřejného šíření, doporučování nebo prosazování určité myšlenky či produktu. Někdy též použití zcela odpovídalo slovu „propagace“ ve smyslu reklamy. Lze například dohledat pojem „mírová propaganda“ (viz článek v časopisu Jeviště, Klára Pražáková: Mírová propaganda v komediích Aristofanových, 22. 7. 1920). Zkratkou „Propaganda“ byla také označována oficiální církevní instituce: Svatá kongregace pro šíření víry (Sacra congregatio de propaganda fide), případně další organizace zabývající se šířením církevního učení.
Nicméně s pohledem do dobového tisku či publikací je zřejmé, že výklad pojmu ve smyslu „snahy přesvědčit o správnosti šířené ideologie“ (viz níže definice pojmu), musel být veřejnosti srozumitelný. „Ministerstvo propagandy“ tak pravděpodobně bylo chápáno jako orgán, který má šířit a upevňovat ideje nastoleného režimu a starat se o to, aby nebyly narušovány idejemi jinými. Ve sledované době se často setkáme s použitím slova pro ovlivňování mas negativním způsobem, v českém tisku se běžně nachází tematizace německého/říšského ministerstva jako jednoznačného nástroje pro usměrňování tisku a nezřídka též pro šíření nepravdivých informací.
Definice pojmu „propaganda“ v sociologických slovnících:
-BEDÜRFTIG, Friedemann. Třetí říše a druhá světová válka: lexikon německého nacionálního socialismu 1933-1945. Praha: Prostor, 2004, 666 s. ISBN 80-7260-109-1.
-Československo. Německo: (souhrnná zpráva): (ozbrojené sbory, strana NSDAP a branné svazy). [Praha]: Ministerstvo národní obrany, 1938. sv. 2. díl, s. 3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:4eb23d60-312f-11eb-9146-005056825209
-EVANS, Richard J. Třetí říše u moci: 1933-1939. Praha: Beta-Dobrovský, 2009, 791 s. ISBN 978-80-7306-323-8. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:50ad87f0-1f51-11e5-855a-5ef3fc9ae867
-GEIST, Bohumil a Jan HAJDA. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, [1993], s. 311. ISBN 80-85605-28-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:c2c8eed0-05e7-11e4-89c6-005056827e51
-KOLÍNSKÝ, Jeremiáš. Naše propaganda. In: Přítomnost, 25. 3. 1926, roč. 3, č. 11, s. 167.
-KOLLMANN, Hynek. Jednání kardinála Harracha s dvorem císařským roku 1926-27 v příčině náboženství. In: Český časopis historický 1898, č. 6, s. 389-415.
-LINHART, Jiří, Alena VODÁKOVÁ a Pavel KLENER. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. sv. 2, s. 865. ISBN 80-7184-164-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:b11bf5a0-3856-11e4-90aa-005056825209
-LUDVÍKOVÁ, Šárka. Role propagandy v Německu v letech 1933-1939. Online, bakalářská práce. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, 2012. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/40873 [cit. 24. 1. 2025].
-PRAŽÁKOVÁ, Klára. Mírová propaganda v komediích Aristofanových. In: Jeviště: Divadelní týdenník. Praha: František Borový, 22. 7. 1920, roč. 1, č. 30, s. 345. ISSN 1804-8994. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:e6f6dd80-883a-4821-a595-242d0c6bb7d4
-Reichsministerium für Volksaufklärung und Propaganda. Online. In: Wikipedia, stránka byla naposledy editována 15. 1. 2025. Dostupné z: https://de.wikipedia.org/wi[…]kl%C3%A4rung_und_Propaganda [cit. 23. 1. 2025].
-REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 505. ISBN 978-80-7335-296-7.
-STEINER, Hanuš. Propaganda. In: Malý sociologický slovník. Praha: Svoboda, 1970, s. 326-329. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:f3119f50-95af-11e2-9142-5ef3fc9bb22f
-STEINER, Hanuš. Propaganda. Online. In: Sociologická encyklopedie. Sociologický ústav AV ČR. Stránka byla naposledy editována 10. 11. 2018. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Propaganda_(MSgS) [cit. 23. 1. 2025].
-VILÉMSKÝ, P. Kdo dělá v Německu „spontánní náladu“? In: Přítomnost: nezávislý týdeník. Praha: František Borový, 12.01.1938, 15(2), s. 23. ISSN 1805-2924. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:183ab910-da19-11e9-b075-5ef3fc9bb22f
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
22.01.2025 19:42