Migrace našich předků

Text dotazu

Dobrý den.Zajímalo by mě,jak rozšířené ,případně vůbec možné,bylo stěhování našich vesnických předků koncem sedmnáctého a v průběhu osmnáctého století.Zejména ve vazbě na vdavky,hledání pracovního uplatnění a podobně.Musel se například vysloužilý voják vrátit do své rodné obce?Bylo obtížné se stěhovat přes hranice farnosti?Jak dalece bylo toto stěhování podmíněno povolením vrchnosti?Mám na mysli pozice chalupníků,domkářů a podobně.Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

podle slibu Vám posíláme odpověď Historického kabinetu FF UK a studenta, který se danou problematikou zabývá.

K Vašemu dotazu sdělili, že v zásadě platí následující:

stěhování bylo možné, nejčastěji se odehrávalo v rámci panství (zpravidla podstatně větší území než farnost), a to bez větší kontroly vrchnosti - ujal-li se daný hospodář nějaké živnosti, pak se o tom uvedl záznam v pozemkových knihách, jinak však pohyb omezován v zásadě nebyl. Co se týká stěhování mimo hranice panství, tak pokud šlo o poddané, měli by správně mít povolení vrchnosti - výhostní list. Dělo se tak často právě za účelem svateb, u povolání tomu tak bylo méně (vrchnost si hlídala řemeslníky a nerada je pouštěla jinam). V tomto ohledu se (ať už u svateb či výjimečně u stěhováním za prací) praktikovala například výměna poddaných mezi vrchnostmi či jednoduché propuštění do poddanství jiného. Je rovněž třeba si uvědomit, že právní a jiné normy v dané době často nebyly dodržovány, čili můžeme obecně říct - vysloužilý voják byl stále poddaným stejné vrchnosti a měl se tedy vrátit na její panství, nicméně realita mohla být odlišná. Obvykle však vojáci zamířili do rodné vsi - jinde to neznali, neměli zázemí a byli za cizáky. K tématu migrace a jejím důvodům existuje četná odborná literatura a v archivech množství pramenů, ze kterých se dá čerpat. Je třeba podotknout, že přístup vrchnosti byl různý v čase a místě, takže v konkrétních případech je potřeba se zaměřit na danou lokalitu.

 Pokud jde o literaturu, tak pro celé období, na které dotaz míří, sice není souhrnná monografie výhradně k danému tématu, lze ale využít řady obecnějších titulů nebo knihy zabývající se např. určitým regionem:

 GRULICH, Josef. Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16.–18. století. České Budějovice 2008. 978-80-7394-091-1.

PLACHT, Otto. Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16.–18. století. Praha 1957.

BŮŽEK, Václav. Společnost českých zemí v raném novověku: struktury, identity, konflikty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. Česká historie. ISBN 978-80-7422-062-3.

 K období po roce 1750:

GRULICH, Josef. Migrace městského a vesnického obyvatelstva: farnost České Budějovice 1750-1824. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2013. Monographia historica. Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis. ISBN 978-80-7394-374-5.

VELKOVÁ, Alice. Krutá vrchnost, ubozí poddaní?: Proměny venkovské rodiny a společnosti v 18. a první polovině 19. století na příkladu západočeského panství Šťáhlavy. Praha: Historický ústav, 2009. Práce Historického ústavu AV ČR. ISBN 978-80-7286-151-4.

 Z obecnějších prací k problematice demografie:

MAUR, Eduard. Základy historické demografie. Praha: Univerzita Karlova, 1983. - starší skripta vhodná pro ujasnění základních termínů DOKOUPIL, Lumír. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1999. ISBN 80-85950-64-2.

FIALOVÁ, Ludmila. Dějiny obyvatelstva českých zemí. 2., dopl. vyd. Praha: Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0720-0.

SRB, Vladimír. 1000 let obyvatelstva českých zemí. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0712-3.

 

Dále lze využít periodikum Historická demografie (zde desítky příspěvků k obdobným tématům) například číslo: Eduard MAUR – Josef GRULICH (edd.), Dějiny migrací v českých zemích v novověku.  Historická demografie 30 (Suplement), Praha 2006.

nebo článek: PRAŽÁKOVÁ SELIGOVÁ, Markéta. Geografická mobilita poddaného obyvatelstva v první polovině 18. století ve světle poddanských seznamů. In: Historická demografie / Praha : Sociologický ústav AV ČR Roč. 28, (2004), s. 55-109.

 Z pramenů se pro studium dané problematiky hodí zejména:

Matriční knihy

Soupisy poddaných

Pozemkové knihy

Katastry

Sbírky zhostních a výhostních listů

 

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Knihovna Filozofické fakulty UK

Datum zadání dotazu

23.02.2017 15:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu