Mathey_kupole kostela sv. Františka z Assisi v Praze

Text dotazu

Dobrý den,
sháním materiály k problematice kupole v pražském křížovnickém kostele, konkrétně čím se J.B. Mathey inspiroval v Římě. Zároveň i snahy C. Luraga a D. Orsiho o zdvižení kupole, dříve, než se na české scéně Mathey objevil. Dále by se mi také hodil nějaký architektonický spis / příručka / traktát o tom jak se kupole staví (nějaké technické parametry konkrétních staveb).

Odpověď

Dobrý den,

inspirací pro kostel sv. Františka Serafinského na Křižovnickém náměstí byly pravděpodobně dva římské kostely. "Nejbližší vzor je hledán v takřka současném římském kostele S. Maria dei Miracoli (1663 - 65) a kostele S. Maria Monte Santo, postavených na Piazza del Popolo za účasti Carla Rainaldiho a dalších významných římských umělců. Také pařížský kostel Koleje čtyř národů, vybudovaný Louisem Le Vau v l. 1661 - 68, se přibližuje pražské stavbě."

(VLČEK, Pavel, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Vyd. 1. Praha: Academia, 1996. str. 64 - 65.)

O snahách C.Luraga a D. Orsiho o zdvižení kopule jsme v dostupné literatuře nenalezli zmínku. G.D. Orsi je uváděn jako autor původních plánů na stavbu kostele v místě původního gotického kostela sv. Ducha. Jeho plány ovšem nebyl realizovány.

Ke kopuli kostele sv. Františka Serafinského jsme nalezli pouze několik kusých zmínek. Kopule byla vystavěna nad centrálním prostorem kostela, který je oválného půdorysu. "Vnější plášť tambury kopule člení vždy dvojice polosloupů s iónskými hlavicemi, v ustupujícím poli je prolomeno okno (dole rozšířené) se stuhovým ostěním s uchy. Střecha kopule má výrazné žebrování, které vychází z předsunutých partií tambury, završena je lucernou s makovicí a křížem. barevnost fasády tambury měla v původním řešení patrně odpovídat několika druhům mramoru jako vstupní portál."

(VLČEK, Pavel, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Vyd. 1. Praha: Academia, 1996. str. 65 - 66.)

"Další  sochy svatých jsou umístěny na antice , za níž se zdvihá  tambur dělený sdruženými třičtvrtěsloupy, podpírajícími zalamované kládí. Na ně je nasazena převýšená kopule s lucernou, uvnitř vyzdobená freskou  V. V. Reinera "Poslední soud". (...) Tlaky tamburu s převýšenou kopulí byly lichoběžníkovými pendentivy svedeny do mohutných diagonálních pilířů, při hranách zdobených pilastry. Ty nesou kládí, obíhající kolem celého vnitřního prostoru."

(KIBIC, Karel. Dějiny architektury III: architektura renesanční a barokní. Vyd. 2., přeprac. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, 1999.str. 219.)

Použitá literatura a další literatura k tématu:

* VLČEK, Pavel, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Vyd. 1. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3.

*KIBIC, Karel. Dějiny architektury III: architektura renesanční a barokní. Vyd. 2., přeprac. Praha: ČVUT, Fakulta architektury, 1999. 274 s. ISBN 80-01-01903-9.

* SÁDLO, Vojtěch. Kostel sv. Františka u Křižovníků v Praze. Praha: Vyšehrad, 1941. [13] s., [12] s. obr. příl. Poklady národního umění; sv. 29.

* STAŇKOVÁ, Jaroslava a VODĚRA, Svatopluk. Praha gotická a barokní. Vyd. 1. Praha: Academia, 2001. 221 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 80-200-0866-7.

* MORPER, Johann Joseph. Der Prager Architekt Jean Baptiste Mathey: (Matthaeus Burgundus): Studien zur Geschichte des Prager Barock. München: Georg D.W. Callwey, 1927. 130 s.

* DVOŘÁČEK, Petr. Barokní sloh. Praha: Levné knihy KMa, C2005. 191 s. Architektura českých zemí. ISBN 80-7309-275-1.

* BEDRNÍČEK, Pavel. Příběhy pražských svatyní. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 2002. 547 s. ISBN 80-7207-480-6.

* KOTALÍK, Jiří T. [10 století architektury. 4], Architektura barokní. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 255 s. ISBN 80-86161-38-2.

 

Články:

* Heřman, Petr. Křižovnický kostel sv. Františka. Heřman, Petr. Staletá Praha 21, (1991,) s. 235-244

* Biegel, Richard. Architekt Anselmo Lurago. Biegel, Richard. Průzkumy památek. = Denkmalforschung. = Historical Monuments' Research & Documentation 11, č. 2, (2004,) s. 119-154

* Přibilová, Jiřina. Svědectví z baroka. Jan Antonín Lurago, stavitel jezuitského kostela sv. Klimenta v Praze. Přibilová, Jiřina. Staletá Praha 21, (1991,) s. 193-234

* Pilzová, Linda. Jean Baptiste Mathey. Pilzová, Linda. In: Res Musei Pragensis. Měsíčník Muzea hlavního města Prahy. Praha : Muz. hl. m. Prahy 5, č. 12, (1995,) s. 11-13.

* Líbal, Dobroslav. Jan Křtitel Mathey mezi raným a vrcholným barokem. Líbal, Dobroslav. In: Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče. Praha : Státní ústav památkové péče 47, č. 2, (1997,) s. 56-57.

* Horyna, Mojmír. Římský vliv v pražské sakrální architektuře 17. století a Jean Baptiste Mathey. Horyna, Mojmír. In: Baroko v Itálii - baroko v Čechách. = Barocco in Italia, Barocco in Boemia. Setkávání osobností, idejí a uměleckých forem. Sborník příspěvků z italsko - českého sympozia Barocco in Italia, Barocco in Boemia, uomini, idee, forme d'arte a confronto, Praha, Karolinum a vila Lanna 19.-21. dubna 1999 / Praha : Filosofia, 2003 s. 533-558.

* Fidler, Petr. Římský akademismus v Praze. Jean Baptiste Mathey, Domenico Martinelli - inter principes famosus a Carlo Fontana - celebrissimo architetto di Roma. Fidler, Petr. In: Barokní Praha - barokní Čechie 1620-1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.-27. září 2001 / Praha : Scriptorium, 2004 s. 273-293.

* Pavlíček, Martin. Neznámé dílo Jeana Baptista Matheyho. Pavlíček, Martin. In: Zprávy památkové péče. Časopis státní památkové péče. Praha : Národní památkový ústav 66, č. 6, (2006,) s. 505-506.

* Zahradník, Pavel. Archivní nálezy k dílu Jana Křtitele Matheye. Zahradník, Pavel. In: Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Praha : Ústav dějin umění AV ČR 45, č. 6, (1997,) s. 547-554.

 

Doporučenou literaturu a archivní zdroje přímo ke stavbě kostela sv. Františka Serafinského  uvádí  též kniha:

* VLČEK, Pavel, ed. a kol. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Vyd. 1. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3.

Kopule byly stavěny již v období antiky. Obecné informace o jejich stavě byste mohl nalézt  mimo jiné v následujících publikacích:

* CECH, Brigitte. Technika v antice. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 256 s. ISBN 978-80-247-3786-7. (http://books.google.cz/books?id=HYZn9l9A3cMC&pg=PT62&dq=stavba+kopule&hl=cs&sa=X&ei=W-cWU-aeFoa0tAa5kIG4DQ&redir_esc=y#v=onepage&q=stavba%20kopule&f=false )

* ŠEFCŮ, Ondřej. Architektura: lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 256 s. ISBN 978-80-247-3120-9. (http://books.google.cz/books?id=1b--AgAAQBAJ&pg=PA37&dq=kopule+architektura&hl=cs&sa=X&ei=cvYWU_ffKYbqswbHz4HoCg&redir_esc=y#v=onepage&q=kopule%20architektura&f=false )

* CRAGOE, Carol Davidson. Abeceda architektury: průvodce základními pojmy a stavebními slohy. V Praze: Slovart, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7391-074-7.

* ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. Vyd. 1. Praha: Argo, 2003. 395 s. ISBN 80-7203-548-7.

* MUK, Jan. Historické konstrukce I. Vyd. 1. Praha: ČVUT, 1996. 62 s. ISBN 80-01-01095-3.

* Hojda, Zdeněk, - Bukačová, Irena, - Horyna, Mojmír, - Rineš, Jindřich. I velká kupole je stejně jenom kus střechy... [Aut.]: Hojda, Zdeněk - Bukačová, Irena - Horyna, Mojmír - Rineš, Jindřich. Dějiny a současnost. Kulturně historická revue. 23, č. 2, (2001,) s. 47-53

 

K dohledání další literatury k tématu můžete použít  Online katalog Národní knihovny ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/nkc , Souborný katalog ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/skc  a Jednotnou informační bránu: http://www.jib.cz .  Články lze dohledat prostřednictvím výběrové databáze ANL : http://www.jib.cz . Využít též můžete oborovou bránu ART: http://art.jib.cz/ či databáze Historického ústavu AV ČR: http://biblio.hiu.cas.cz/

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

25.03.2014 11:10

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu