Malá Strana a Jan Neruda

Text dotazu

1.Kde se nacházely budovy kasáren kde se Neruda narodil (z hlediska dnešního archit.uspořádání Prahy) 2.Byla v domě "U Dvou slunců" trafika provozovaná otcem Nerudy 3.Po přestěhování do domu "U Černého(červeného?)orla po smrti otce J.Nerudy pokračovalo provozování trafiky U dvou sluncí anebo se provozovala trafika v novém domě 4. Proč se říká U dvou slunců a ne sluncí 5. Komu dnes patří dům U dvou slunců a je používán jako dům nájemní MOC a moc děkuji, zatím mi Vaše služba vždy dokonale pomohla.

Odpověď

Dobrý den,
odpovědi  na některé z Vašich otázek lze najít v knize HRUBEŠOVÁ, Eva, HRUBEŠ, Josef. Pražské domy vyprávějí...V. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0790-3.
Bývalá dělostřelecká kasárna, kde se Jan Neruda narodil, byla na malostranském Újezdě. Kasárna byla postavena v roce 1712 a zbořena v roce 1932. Dnes jsou tam sady.  V době Nerudova narození tam působil otec budoucího básníka jako kantýnský a domovník. Rané dětství prožil Jan Neruda v rodném otcově domě v Zásmukách č. 35. Ke dni 12.5.1838 se Antonínovi Nerudovi dostalo písemné svolení c.k. úřadů, aby si vyměnil trafiku s pražskou trafikantkou Sabinou Schumannovou. Od toho roku jsou pak Nerudovi policejně hlášeni v místě, kde měla hlava rodiny trafiku, v domě U Dvou slunců v tehdejší Ostruhové ulici. Po otcově smrti 10.9.1857 si okamžitě matka Barbora Nerudová zažádala, aby jí byla ponechána trafika jejího muže a neúplná rodina se přestěhovala z domu U Dvou slunců do takřka protějšího domu U Tří červených orlů, čp.225 ve stejné ulici. Zde pak Nerudova matka nejenže měla trafiku, ale s krátkým přerušením tady Nerudovi po dobu více než deseti let bydleli. V roce 1895 byla na domě U Dvou slunců odhalena pamětní deska se souhlasem tehdejšího majitele domu pana Němce; v domě byla Švehlova pivnice.

Dům u Dvou slunců vešel do povědomí veřejnosti nejen jako obydlí českého klasika, ale také proto, že v něm už dlouhý čas hlučí populární hospoda. Několikrát během let změnila název, dokonce se  jí po krátký čas říkalo U Nerudy, v posledních letech se však vrátila k osvědčenému jménu U Dvou slunců. V devadesátých letech dvacátého století se stala útočištěm "chartistů".
Zdroj: THOMOVÁ, Soňa, ANTONÍN, Martin D. 101 nejkrásnějších domovních znamení Prahy. Praha: Beta, 2009. ISBN 978-80-7306-384-9.

Újezdské kasárny stávaly proti Vítězné ulici, která směřuje ke svahu Petřína.
Zdroj: EDERER, Antonín. Ulice a uličky Malé Strany a Hradčan. Praha: Milpo Media, 2009. ISBN 978-80-87040-15-7.

Podrobnější popis z architektonického hlediska je v knize Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999.  ISBN 80-200-0771-7.
Doporučujeme i knihu ŠPIČÁK, Josef. Čtení o Janu Nerudovi. Praha: Melantrich, 1985.
KOVÁŘÍK, Vladimír. Daleká, široká pole...Čtení o Janu Nerudovi. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1984.
Kniha o Praze 1 . Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Nové Město, Židovské Město  - Josefov. Praha: Milpo, 1998. ISBN 80-86098-09-5.

Pokud máte hlubší zájem o místa, kde působil Jan Neruda, doporučujeme  Archiv hl. města Prahy  http://www.ahmp.cz/ nebo oddělení pragensií v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí http://www.mlp.cz/cz/.
Z internetu http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319069852-stara-domovni-znameni/211562220300001/:
Dům U Dvou slunců
Tady míval trafiku jistý vysloužilec z napoleonských válek, patentální invalida, jak se tenkrát říkávalo, jménem Antonín Neruda. Ano, otec Jana Nerudy, který tady jistě prožil rajské dětství. Než se stal Jan Neruda slavným a ulice získala jeho jméno, říkalo se jí Ostruhová. Právě sem na základě mladistvých prožitků situoval Neruda příběhy i osudy postaviček ze svých Malostranských povídek.
Dneska je Dům U Dvou slunců hodně znám. Možná ne kvůli Nerudovi, ale spíš proto, že je tady jedna z nejoblíbenějších pražských hospůdek. A víte, proč U slunců dvou? Spekulací by se jistě našlo víc, pravdou však je, že ten, kdo žádal na radnici menšího Města Pražského o povolení značit dům slunečním symbolem, měl smůlu. Zlaté slunce už na jednom malostranském domě zářilo. Musel tedy na příkaz úřadu změnit barvu nebo počet symbolů. Vůbec prvním doloženým vlastníkem domu byla manželka rytíře Bohuslava Hrobnického z Hrobnic. Užila si jej však pouhých sedm let, protože jí byl za aktivní účast rodiny ve stavovském povstání roku 1621 odňat. Což je jen o málo lepší, než být sťat.
V první polovině 18. století připadl barokní Dům U Dvou slunců bohatým pražským zlatníkům. Až po více než sto letech se do již klasicistně upraveného pavlačového domu s trafikou v průčelí, přistěhoval zmíněný Antonín Neruda.
K poslední větší rekonstrukci došlo v 90. letech minulého století, ale ta se týkala především restaurace, která se proslavila jako útočiště chartistů a undergroundu. Můžeme si o tom přečíst v knížkách Ivana Martina Jirouse nebo Egona Bondyho. Hospoda několikrát změnila svůj název. Svého času se jí dokonce říkalo U Nerudy. Ale vždycky se vrátila k původnímu názvu U Dvou slunců.

Domníváme se, že se říká u slunců a ne sluncí ze zvyklosti z dávných dob, protože první zprávy o domě sahají až do roku 1614. Doporučujeme ale obrátit se na Ústav pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/. Komu nyní patří dům U Dvou slunců,  byste mohla zjistit na Magistrátu  města Prahy na http://www.praha.eu/jnp/cz/home/magistrat/index.html nebo přímo na úřadu Městské části pro Prahu 1 http://www.praha1.cz/cps/index.html.

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

23.01.2013 14:40

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu