Magdalena Grambová, roz. Reichlin von Meldegg

Text dotazu

Dobrý den,
hledám jakékoliv informace o životě Magdaleny Grambové, roz. Reichlin von Meldegg. Ve většině odkazů je, že jde o zakladatelku krajkářství na Vamberecku a že je původem z Belgie. Ale víc nic. O narození, svatbě s Kašparem Grambem, dětech atd. buď informace nejsou nebo jen minimální (děti).
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

Magdalena Grambová rozená Reichlin von Meidegg žila v době, kdy dobových písemných pramenů k jednotlivým osobám vznikalo jen poskrovnu. O Magdaleně Grambové dosud uváděly knihy informace pouze z období, kdy již žila na území Čech. Jejímu narození, rodičům a svatbě s Kašparem Grambem doposud historici nevěnovali hlubší pozornost. V současné době ovšem vzniká ve spolupráci Spolku přátel historie Vamberka a archeologa Bohumíra Dragouna projekt, který by měl poodhalit více podrobností ze života Magdaleny Grambové a jejího vlivu na krajkářskou tradici Vamberka.

Projekt je ve fázi realizace, po jeho dokončení budou jistě výsledky bádání v dané otázce zveřejněny. Více o tomto projektu - viz článek: https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/bohumir-dragoun-lukas-sin-vamberk-vlackova-krajka-tradice120520-rk.html

 

Je možné, že v současné době již historici a archeologové poodhalili některá tajemství, která se k Magdaleně Grambové vázala. V případě zájmu Vám tedy doporučujeme obrátit se přímo na Spolek přátel historie Vamberka: https://sph9.webnode.cz/kontakt/

 

Dosud známé informace k Magdaleně Grambové (z nám dostupných písemných zdrojů):

 

"GRAMBOVÁ Magdalena majitelka panství * ? ? nezjištěno + 14. 07. 1671 Vamberk.  Manželka Nizozemce Kašpara Gramba, který se jako stoupenec císaře Ferdinanda II. zúčastnil potlačení stavovského povstání a který získal v roce 1627 vamberecké panství. Po ovdovění (28. března 1633) držela panství Vamberk, Potštejn, Kostelec n. O. V roce 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Vamberečtí občané dostali od ní 21. září 1637 privilegium týkající se osvobození od roboty a možnosti svobodného provozování řemesel. Ve Vamberku se dochovala tradice, že paní Magdalena přivezla ze svého kraje - Flander - umění paličkování dle belgických vzorů. Vyučila prý této dovednosti a novým složitějším vzorům vamberecké ženy, a ty potom svým umem šířily krajkářství dále v našem regionu. Pověst říká, že paní hraběnka zemřela na hradě Vamberku a byla pohřbena s krajkářskou poduškou pod hlavou v chrámu sv. Prokopa. V roce 1890 (16. října) byly při prohlídce krypty mezi zde pohřbenými předními občany města a kněžími objeveny pozůstatky oděné ženy v oděvu velmi skvostném. Ty byly označeny jako pozůstatky domnělé "paní z Grambu". Vamberecké mumie, mezi nimi i pozůstatky hraběnky Grambové, jsou turistickou zajímavostí města Vamberka. Pro nevyhovující podmínky uložení byly v roce 1999 prozatímně z Vamberka odvezeny. (L.J.)!

Zdroj: JUZA, Josefa , STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV (RYCHNOV NAD KNĚŽNOU), undefined. Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou: Okresní úřad, 2001s. 85. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ddb29686-cfdd-47c8-82f8-6f34ad0709e4

 

Viz též biografické heslo Historického ústavu AV ČR: http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/GRAMBOV%C3%81_Magdalena_%E2%80%A024.7.1671

 

 

"V této bouřlivé době dostávala se panství česká zhusta cizincům a velitelům vojsk císařských. V ty doby vládl Kostelcem Kašpar z Grambu, jenž 1630 v sobotu po neděli Reminiscere (2. března) dal si do desk zemských vložiti zboží kostelecké, jež byl koupil po Anně Kateřině z Ullersdorfu rozené Hrzáňce z Harasova. Kašpar z Grambu, Nizozemec, nejvyšší nad plukem pěších, věrně Ferdinandovi II. sloužil, i zakoupiv se v Čechách, jako mnozí jiní cizozemci, byl r. 1628 ve středu po neděli Exaudi (7. června) přijat za obyvatele království českého. Dne 11. pros. 1629 byl Kašpar Gramb, nejvyšší a velitel 15 praporů, povýšen do svobodného stavu říšského, a rozmnožen starý jeho znak za služby (...) od Švédův, od nichž po půl druhého léta vězněn byl v Pomořanech ve Greifswaldě, kdež dne 1. ledna 1633 učinil poslední pořízení, načež téhož roku dne 28. března v Kostelci život svůj dokonal.  Dědicem Potštejna, Kostelce a Wamberka měl býti dle jeho závěti syn jeho Kamil Norbert Volraf; dcerám Františce a Eleonoře odkázal po 10.000 kopách, sestře své Francelině Grambové dal Jedlinu, Slemeno a mlýn, kteréž později od Albrechta Liebšteinského k panství rychnovskému byly přikoupeny. V Kostelci chtěl, aby vystaven byl špitál a kostel Mariánský, při němž na kaplanství 5000 kop odkázal. Při tom při všem nejvíc pamatoval na kolej jesuitskou sv. Klimenta v Praze, pojistiv jí napadnictví svého panství. Po smrti Kamily a sestry jeho Eleonory ujali se (1638) Jesuité panství kosteleckého; ovdovělá Magdalena Grambova provdala se za Jindřicha Strosa z Kounic, který r. 1641. s Rudolfem Dobřenským z Dobřenic hejtmanem byl jmenován."

zdroj: LAŠEK, Gotthard Josef. Hejtmanství Rychnovské. s. 40 a 41. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:24e970f7-0718-41f1-b26d-ae90edaec771 )

 

"L. 1630 Kašpar Gramb dal si do desk vložiti  zboží potšteinské, jež byl koupil po Anně Kateřině z Ullersdorfu rozené Hrzáňce z Harasova. Po jeho smrti ( 1. ledna 1633) vládla Potšteinem, Vamberkem a Kostelcem paní Magdalena ovdovělá Grambova, rozená Reychelovna z Meldeku, jménem syna svého Kamila let nemajícího. Zůstávala na zámku kosteleckém majíc na Potšteině správce čili kapitána Jana Vlastovičku Krumlovského".

(zdroj: LAŠEK, Gotthard Josef. Hejtmanství Rychnovské. s. 232. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2ad16887-495c-4320-8644-937a584e84a7  )

 

 

"Kašpar Gramb měl jediného syna Kamila Norberta Volrafa, který měl po otci děditi Potenštein, Vamberk a Kostelec; kdyby Kamil umřel, mela děditi Potenštein sestra Františka, Vamberk druhá sestra Kamilova Eleonora, Kostelec pak jesuité od sv. Klimenta v Praze; kdyby pak ta neb ona sestra bez dětí umřela nebo šla do kláštera, mělo dědictví její též jesuitům připadnouti. Dcerám svým Františce a Eleonoře odkázal Kašpar Gramb po 10 000 kop gr. č., sestře své Francelině dvůr na Jedlině (kdež sedláci bratra její benediktina Kamila r. 1628 byli utloukli), Slemeno a mlýn. Po smrti manželově vládla Potenšteinem, Vamberkem a Ko- stelcem paní Magdalena ovdovělá Grambová, rozená Reychlovna z Meldcku, jménem syna svého Kamila let nemajícího. Zůstávala na zámku Kosteleckém, majíc na Potenšteině správce čili kapitána Jana Vlaštovičku Krumlovského. Byla paní hodná a nábožná, ale bez milostniků svých Bořity zemana Doudlebského a Vavřince vrchního Kosteleckého sama o sobě do žádného řízení se nepouštěla. (...) Dne 19. lednu 1636 potvrdil Ferdinand II. k žádosti paní Magdaleny povýšení do svobodného stavu říšského, r. 1620 Kašparu Grambovi udělené, i dětem jeho let nemajícím: Kamilu Norbertu Volrafovi, Františce Magdaleně Anně a Eleonoře Barboře, přijav je taktéž, za obyvatele království Českého. Ale Kamil, dědic Grambovský, a sestra Eleonora Barbora umřeli, k letům nedospěvše, a jesuité nemeškali zmocniti se panství Kosteleckého r. 1638. Kdy jesuitům Kostelec byl postoupen, vyrozuměti lze z toho, že Jan Štouber jmenuje se r. 1638 v pondělí první v postě (22. února) rychtářem pani Grambové, v pondělí pak u vigilii sv. Ondřeje (29. listopadu) t. r. rychtářem otců tovaryšstva Ježíšova.  Paní Magdalena Grambová r. 1640 v pondělí masopustni (20. února) již co provdaná se připomíná. Vzala si za manžela Otu Jindřicha Štosa z Kounic. Týž Štos z Kounic na Holovousích a Hradištku jmenován byl dne 13. července 1641 zároveň s Rudolfem Dobřenským z Dobřenic na Chvalkovicích a Sviništanech hejtmanem kraje Hradeckého.

 (...) Františka Magdalena Anna Grambová provdala se za Václava Zárubu svob. p. z Hustiřan, pána na Cerekvici, Mokrovousích, a Dohalicích, který tím sňatkem pánem na Potenštejně se stal. V čas velikých utrpení během války švédské Václav Záruba nemilostivě poddané své týral, chtěje jich uvésti v dokonalé porobenství. Všelijakých kliček vymýšlel, aby mohl zrušiti smlouvu smluvenou mezi paní Magdalenou a Vamberskými."

Zdroj: ZOUBEK, Fr.. Vypsání hradu Potenšteina v Hradecku. Kostelec n. O.: Berringer a Pichl, 1870. s. 43 a 44. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:edb5e746-2467-4a07-81ae-b7ca851acc07

 

Dále viz též:

* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. s. 21. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6acc5c90-7e79-11e7-8b50-001018b5eb5c

* článek o jejím vlivu na krajkářství - Národní listy: Národní listy. Praha: Julius Grégr, 1897. č. 227. s. (2). Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0bd3f250-4488-11e7-a7ae-001018b5eb5c (volně dostupné)

* zmíněna v článku: PŮHONA, Milča. Proměny vamberské krajky. Domov. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1964. č. 2. s. 11. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:08241fa1-f3c9-11e6-bf7e-005056825209 (dostupné pouze z počítačů NK ČR) aj.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

11.08.2020 18:39

Anonym píše:
Neděle 20.09.2020 22:42
Dobrý den
při sestavování rodokmenu rodiny Voráček jsem objevil práci, která se kromě jiného zabývá dost obšírně rodinou Kašpara Gramba ve vztahu k Jezuitům. Protože se domnívám, že by Vás práce mohla zajímat, uvádím její autorku a celý název díla:

Mgr. Martina Dašková. Bakalářská práce: Jezuité v severovýchodních Čechách: Kostelec nad Orlicí a jeho duchovní vrchnost


Uvedenou bakalářskou práci jsem našel v plném znění vyhledávačem Seznam pod heslem Jezuité v severovýchodních Čechách,

 Můj zájem v této oblasti se týká Magdalény Grambové v období po smrti manžela Kašpara Gramba, podruhé provdané za Jindřicha Ottu Stoše z Kounic, se kterým měla dceru Františku Juliánu.Tato dcera se provdala za Vojtěcha Jiřího Voračického z Paběnic (Adalbert Georg Woraczicky z Paběnic). S ním měla syna Matyáše.
Sňatek Vojtěcha Jiřího Voračického s Františkou Juliánou je uveden v pracech 1) a 2), ale o synovi Matyášovi není ani v jedné z nich zmínka. Naopak v práci 1) je toto manželství uvedeno jako „bezdětné“ (improlis), zatímco v práci 2) pouze jako „bez dědice“ (ohne Erbe). což nevylučuje, že syna měli, ale pouze z nějakého důvodu nebyl přijat do rodiny a byl vyděděn..
Pokud Matyáš existoval, pak byl autor díla 2) František Helfrýd Voračický Matyášovým nevlastním bratrem a musel ho znát. Oba autoři byli součastníky a spolupracovali na různých historických tématech.
Pokud by se ve Vaší práci našlo něco, co by mohlo objasnit můj problém, prosím, podělte se se mnou.
Přeji hodně úspěchů v bádání.


1) Adam Franck z Frankenštejna
Syntagma historico – genealogicum de domus … Woraczickyorum de Pabenic
vydáno v Praze 1719 (latinsky)
2) Franz Helfryd Woračický z Paběnic
Genealogische Beschreibung des uhralten graefflichen und herrlichen Woracziczkischen Geschlechts
Praha 1705 (německy)
Jiří Hostinský píše:
Středa 09.12.2020 10:11
ozvěte se mi prosím na email
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu