Lučané a jejich plenění v okolí Kladna

Text dotazu

Dobrý den,
v kronice Václava Hájka z Libočan jsem se dočetla o plenění Lučanů v
okolí Slaného Vrchu, Kladna a Chodžova. Ráda bych znala polohu Chodžova, kde
se nacházel, zda to byla ves, tvrz nebo něco jiného případně i podrobnější
informace nebo alespoň v jaké publikaci se o Chodžově mohu dočíst.
Mockrát děkuji

Odpověď

Dobrý den,

Chodžov je pravděpodobně původní název pro Kožov (lze se také setkat s názvem Kročehlavy). Jednalo se patrně o zaniklou tvrz nebo ves. Zmínka o ní se nachází - jak jste již sama uvedla - v Kronice Václava Hájka z Libočan, který píše, že roku 858 Lučané s povolením knížete Vlastislava plenili nejen okolo Slaného vrchu a Kladna, ale také Chodžova. Vzhledem k "důvěryhodnosti"

Hájkových informací je uváděno, že tyto informace patří spíše k pověstem, které se ve zdejších krajích rodí spíše z pocitu, jakoby se člověk ocitl v posvátných hájích starých pohanských Slovanů. Možná i proto je místo opředeno několika pověstmi, např. z období raného středověku o sváru dvou bratrů - hodného Čestmíra a zlého Rudoše. Další minimálně tři příběhy se vztahují k obrazu Panny Marie Kožovohorské, který dlouhá léta visel na borovici u rozcestí na Kožově hoře. Na počátku 60. let 20. století byl zničen, ale v roce 2002 byl obnoven a posvěcen pražským arcibiskupem Karlem Herbstem.

Stejně je pojmenovanná i Kožova hora, která je údajně stejně vysoká jako bájný Říp - 456 m.n.m. Je součástí Českého masivu a její počátky se datují do období prvohor, ve čtvrtohorách se objevily vlivem erozní činnosti vod i hlubší vrstvy křemičitých buližníků, které jsou pro Kožovu horu a okolí typické.

Dle etymologického výkladu jméno Chodžov původně znamenalo Chodišův nebo Chodšův dvůr. Podobně jako místo spisovného označení Branišov se říká Branžov, tak i zde se nabízí výklad jména Chodžov z Chodišov nebo Chodšov postupnou asimilací. Osobní jméno Chodiš je doloženo v srbském osobním jménu Hodiša (r. 1208 Chodissa, v listině omišské - Omiš je dalmátské město jv. od Splitu) a osobní jméno Chodeš bylo možná zkratka složeného osobního jména Chodimír a předcházejícího.

Bohužel více informací se nám nepodařilo v současné době zjistit, procházeli jsme dále publikace o českých zaniklých tvrzích, hradech a zámcích; další publikace o pomístních jménech v okolí Kladna. S dotazem Vám doporučujeme se obrátit na Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, kde by Vám spíše mohli poskytnou více informací, infromace o muzeu a kontakt na adrese http://www.omk.cz/  či na Státní oblastní archiv Kladno (http://www.soapraha.cz/kladno ).

Na internetu jsme dále našli pouze tyto kusé informace:

* http://depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_3243

* http://www.mistopisy.cz/historie_chozov_6496.html

* http://www.libotenice.cz/historie-obce/d-34691/stranky_mapa.html

* http://vismo.obce.cz/soubory/100177/deje_trebenic_augustin_sedlacek.pdf

* http://www.archive.org/stream/krlovstvesk01brodgoog/krlovstvesk01brodgoog_djvu.txt

Použitá literatura:

PROFOUS, Antonín; ŠMILAUER, Vladimír, SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949-1960. 5 sv.

VYKOUK, Jaroslav. Kladenský tulák: pověsti, příběhy a zajímavosti o původu jmen čtvrtí, částí města a místních lokalit v Kladně. 1. vyd. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2009. 181 s. ISBN 978-80-903784-8-3.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

01.02.2012 09:57

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu