-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
mohu se zeptat, co je pod parkovištěm před Černínským palácem na Loretánském náměstí? U Loretánské ulice jsou základy kaple svatého Matouše. Dokonce vyznačeny v dlažbě. Co se ale skrývá pod celým nynějším parkovištěm? Pod schody směrem k Loretě je nějaký vchod.
Děkuji.
Dobrý den,
ve dvacátých letech 20. století bylo rozhodnuto věnovat Černínský palác ministerstvu zahraničních věcí, a přistoupilo se proto k jeho rekonstrukci. V rámci této přestavby byl též uskutečněn projekt architekta Pavla Janáka z roku 1930 na úpravu Loretánského náměstí, jak je známe dnes, totiž s rozsáhlou plošinou na východní straně paláce, ukončenou kamennou zdí.
Z důvodu úspor se od původního návrhu náměstí Pavla Janáka nejprve upustilo, nicméně již při první recepci pořádané v Černínském paláci v roce 1934 došlo k problémům s přijíždějícími auty hostů. Jak potvrzuje hlášení policejní stanice na Hradčanech, vytvořila se při příjezdu hostí 3. září těžko řešitelná situace. Auta se nemohla otáčet, musela couvat a příjezd hostů se zdržoval. Prostor před palácem byl úzký (jen 24 metrů) a široký chodník proti paláci končil směrem k Loretě šikmým travnatým svahem. Teprve na základě této zkušenosti a v souladu s doporučením policie - buď rozšířit, nebo svést silnici dolů ke kapucínskému klášteru (jezdilo se tehdy vlevo) - byl městem Prahou realizován původní projekt Janákův z roku 1930 na úpravu celého Loretánského náměstí v té podobě, jak ji známe dnes. K jejímu dokončení došlo až v létě 1938 (šířka parkoviště 29 metrů a náměstí rozděleno kamennou zdí).
Tyto úpravy daly podnět k archeologickému výzkumu, který na Loretánském náměstí prováděl Ivan Borkovský v letech 1934-36. Tímto výzkumem bylo odkryto rozsáhlé slovanské pohřebiště.
Ivan Borkovský již výsledky výzkumu vydat nestihl, byly publikovány Archeologickým ústavem AV ČR až v roce 2011 ve třísvazkové monografii:
* BOHÁČOVÁ, Ivana a Gabriela BLAŽKOVÁ. Pohřebiště na Loretánském náměstí v Praze - Hradčanech: archeologický výzkum Ivana Borkovského a jeho výsledky. Díl 1, Textová část. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2011. Castrum Pragense. ISBN 978-80-87365-30-4. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/70072/pdf
* BOHÁČOVÁ, Ivana a Gabriela BLAŽKOVÁ. Pohřebiště na Loretánském náměstí v Praze - Hradčanech: archeologický výzkum Ivana Borkovského a jeho výsledky. Díl 2, Dokumentace. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2011. Castrum Pragense. ISBN 978-80-87365-31-1. Obsah: https://www.obalkyknih.cz/file/toc/58560/pdf
* BOHÁČOVÁ, Ivana. Pohřebiště na Loretánském náměstí v Praze - Hradčanech: archeologický výzkum Ivana Borkovského a jeho výsledky. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2011. Díl 1, Plány (příloha k dílu 1). Castrum Pragense. ISBN 978-80-87365-30-4.
V Archeologických rozhledech vyšla v roce 2013 recenze publikace od Andrey Bartoškové - https://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2010/11/AR-2_2013_pp225-448.pdf (str. 432-436), která mj. stručně přibližuje její obsah.
Na ploše cca 200 m2 Loretánského náměstí bylo kromě renesanční zástavby a barokní kaple sv. Matouše odkryto 592 kostrových hrobů z období středověku a raného novověku.
Pohřebiště na Loretánském náměstí je nejstarším pražským pohřebištěm, umístěným do prostoru, který byl dříve osídlen. Pohřební funkci této části Hradčan ve středověku připomínají dnes náhrobní desky, osazené ve stěně terasy při přístupové cestě k Loretě. Nejstarší nalezená sídlištní keramika spadá do doby souvislého osídlení hradčanského ostrohu někdy v druhé pol. 9. století. Početné soubory zlomků o něco mladší keramiky a pozůstatky sídlištních vrstev dokládají intenzívní využívání plochy v 10. a 11. století.
Pohřbívání v tomto místě ustalo snad po husitských válkách. V 16. století byly do prostoru někdejšího pohřebiště ukládány ostatky lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí, někteří stětím hlavy. Patrně zde bylo i popraviště. Nejmladším objektem, odkrytým archeologickým výzkumem, je barokní kaple sv. Matouše, který byl zbořen v roce 1788 s souvislosti s výnosem o zrušení všech postranních kaplí. Jak jste zmínil, stavba je připomenuta vyznačením jejího půdorysu v dlažbě v horní části náměstí při Loretánské ulici.
Co se týče rozlohy pohřebiště, dovolujeme si citovat z příspěvku Heleny Olmerové:
"Rozloha a hranice hřbitova nejsou přesně známy. Borkovský uvádí, že na západě dosahoval patrně fronty domů Malého Černínského paláce a sousedního zahradnictví, na západě za opukovou zeď pod nádvoří k Černínskému paláci. Zkoumána však byla jen plocha pojatá do úpravy ulice; o jižní hranici se tedy neuvažovalo. Rozložení hrobů v této oblasti však vede k následujícímu zjištění: v rámci pozdější kaple sv. Matouše byly umístěny čtyři nejjižnější hroby, a to č. 1, 6, 27, 28 a fragment č. 29, kdežto č. 27 a 29 byly hroby popravených, tedy patrně až ze 14. století. Naopak č. 1, 6 a 28 měly kamenné obložení, a proto náležely spíše starší fázi pohřebiště.
Situace východně a západně od kaple je nezřetelná, hroby byly částečně likvidovány oběma renesančními domy, Kumerovským a U zlaté koule. Nicméně na jihozápad od kaple jsou zaznamenány tři hroby, z nichž u jednoho (32) je toliko fragment a jeden (31) není rituálně orientován. Jsou do sebe vzájemně dosti vzdálené, a nadto v sousedství hrobů č. 27 a 29. není tedy vyloučeno, že tato skupinka náleží rovněž popraveným. Na východ od kaple v nepodsklepeném prostoru domu U zlaté koule se našlo více hrobů, jižní hranici výskytu však tvořila řada drobných pohřbů dětských, od nichž na jih již další nepokračovaly..."
* OLMEROVÁ, Helena. Loretánské náměstí ve středověku. In: Staletá Praha. [Sv.] 18, Výsledky archeologických, uměleckohistorických a stavebních průzkumů. Praha: Panorama, 1988., s. 33-43. ISSN 0231-6056. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:722dcb40-e6ab-11e8-8d10-5ef3fc9ae867.
* BARTOŠKOVÁ, Andrea. Recenze na: Ivana Boháčová - Gabriela Dubská: Pohřebiště na Loretánském náměstí v Praze - Hradčanech. Archeologický výzkum Ivana Borkovského a jeho výsledky. Díly I-II + Plány (příloha k dílu I). Castrum Pragense 11. Archeologický ústav AV ČR, Praha 2011. Díl I: Textová část 348 str.; díl II: Dokumentace 312 str. Archeologické rozhledy. 2013, LXV. S. 432-436. Dostupné také z: https://www.arup.cas.cz/[…]/AR-2_2013_pp225-448.pdf.
* LORENC, Vilém a TŘÍSKA, Karel. Černínský palác v Praze. Praha: Panorama, 1980. S. 149-150. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:ec349030-158c-11e4-a8ab-001018b5eb5c
* http://www.praha-archeologicka.cz/p/277?tgo=103
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
04.01.2021 08:00