-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, ještě bych ráda ke svému předešlému dotazu připojila otázku, zda se populárněvědná díla (př. Vojtěch Zamarovský) řadí mezi literaturu faktu, nebo literaturu věcnou. Děkuji.
Dobrý den, podle knihy "Lexikon literárních pojmů" patří populárněvědecká díla do literatury faktu, právě Vojtěch Zamarovský je zde uveden jako autor populárněvědecké literatury. Dopis představuje nejběžnější formu věcné literatury. Tzv. otevřené dopisy, určené k publikování v tisku s cílem oslovit široké spektrum adresátů, patří do oblasti publicistiky. Dopisy se však staly také součástí umělecké literatury, a to dvojím způsobem. Soukromé dopisy význačných lidí, zejména spisovatelů a umělců, a jejich sbírky (listináře, korespondence), původně neurčené pro veřejnost, bývají po jejich smrti vydávány jako významný dokument osvětlující autorův život i dílo.
Formy dopisu bývá ale užito i přímo jako zvláštního literárního žánru, od 18.století se forma dopisů uplatňuje nově ve vypravěčské próze (např.
Nebezpečné známosti Choderlose de Laclos).
V dostupných pramenech jsme nenalezli informaci, že by kroniku bylo možné striktně začlenit pouze literatury umělecké či věcné, vždy záleží na konkrétním příkladu. Jako kronika je označován literární žánr veršem i prózou skládaný, který líčí události podle časové posloupnosti a má zpravidla určitou filozofickou koncepci a ideové zacílení. Kronika patří k základním žánrům historiografické literatury. Ve středověku bylo názvu kronika užíváno rovněž v záhlaví větších epických prozaických skladeb, např.
Kronika trojánská, vznikaly též kroniky umělé, fiktivní, a to zejména v německé literatuře a v přeneseném významu používá umělecká literatura název kronika i pro označení specifického románového žánru. "Lexikon literárních pojmů" dále v hesle Literatura umělecká uvádí, že ve starší literatuře nedocházelo k diferenciaci literatury podle dominantní funkce. Literární text většinou plnil několik funkcí zároveň, aniž bylo možné určit, která z nich je v textu dominantní. Při výzkumu starší literatury je proto zapotřebí věnovat pozornost také textům (z dnešního hlediska) naukové a publicistické literatury [tj. věcná literatura], jimiž jsou např. kronika, novina aj.
Jako kronika může být též označena rubrika v tisku, faktograficky zaznamenávající pozoruhodné skutečnosti z přítomnosti nebo historie.
Základem je fakt, který je uveden bez komentáře. Sleduje např. různá výročí, může mít i charakter černé kroniky. Takto pojatá kronika pak dle našeho názoru patří do věcné literatury.
použitá literatura - v těchto slovnících naleznete i výklad pojmů věcná literatura, umělecká literatura, literatura faktu:
* VLAŠÍN, Štěpán a kol. Slovník literární teorie. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1984. 465 s.
* PAVERA, Libor; VŠETIČKA, František. Lexikon literárních pojmů. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1.
* KUDĚLKA, Viktor. Malý labyrint literatury. Praha : Albatros, 1982. s. 120-121.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
02.10.2008 15:12