-
To se mi líbí
-
Doporučit
Hezký den, rád bych se dozvěděl pár detailů o Lipské stezce, která vedla z Vídně do Lipska. Hlavně mne zajímá kudy procházela mezi Kolínem a Brandýsem nad Labem. Moc děkuji za odpověď, kde bych informace našel.
Dobrý den,
mapováním původních obchodních stezek a cest se zabývá řada badatelů a o této problematice vychází a vyšlo mnoho monografií i článků.
Ve zkratce lze říci, že jsou zmapovány „hlavní středověké tahy“.
Např. v Atlasu československých dějin lze najít mapu se zákresem hlavních stezek - s. 94, 95 – mapa b) Zemské stezky se v Čechách paprskovitě rozbíhaly z Prahy do všech stran. Z dostupných zdrojů se nezdá, že by některá ze středověkých stezek procházela mezi Kolínem a Brandýsem. Spíše se jedná o stezky: Kolín – Praha, Praha Brandýs nad Labem.
Největší a nejdůležitější české město mělo díky nim spojení se všemi většími českými městy, ale i s Moravou a Rakouskem a obchodními středisky bavorskými, saskými, míšeňskými, lužickými, zhořeleckými, záhošťskými a kladskými.
Saská města měla spojení s Prahou buďto Kralupskou stezkou anebo stezkou Velikou (ta procházela Žatcem).
"S Moravou byly Čechy spojeny starou a významnou Trstenickou stezkou z Brna po pravém břehu Svitavy přes Černou horu a dále na Poličku a Trstenice k Litomyšli, Chrudimi, Kouřimi a Českému Brodu. Doprava mezi Čechami, Moravou a Rakousy byla vedena po málo schůdné a úzké Jihlavské stezce." Z Rakous k nám vedlo několik hlavních zemských stezek - Rakouská směrem na tábor, Vitorazská přes Nové Hrady, a Linecká z Lince na Vyšší Brod. Ještě nejsme u konce. Zbývá nám Morava a Slezsko. Zatímco české stezky se sbíhaly do Prahy jako jediného dopravního střediska, jsou na mapě Moravy zřetelná střediska dvě: Brno a Olomouc, obě spojená s Vídní, se Slezskem, Čechami i Slovenskem. Z Čech přicházely do Brna dvě hlavní stezky: kromě Trstenické ještě Meziříčská. Spojení Brna se Slezskem vedlo po Slezské stezce přes Vyškov, Olomouc, Šternberk, Bruntál a Cukmantl (dnešní Zlaté Hory), směrem na Nisu a Vratislav. Jižní Moravu spojovala s jižním Slovenskem Břeclavská stezka. Vedla ze Znojma přes Mikulov a Břeclav až do Nitry. Z Olomouce vycházela těšínská stezka, která mířila až do Krakova, zatímco na jižní Slovensko a dále do Uher vedla Olomoucká stezka - ležela na ní mimo jiné Kroměříž, Uherské Hradiště, Myjava a Ostřihom.
[http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/566-schuzka-na-silne-ceste--1116067]
V publikaci Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách je na straně 125 popsána trasa stezky z Lipska:
„Stezka z Lipska k Marienberku, odtud k Reitzenhanu, k Neudorfu, ku Stráži, odtud ke Křímovu, Zollhausu a Králupům vedoucí. Z Králup táhla se zemská stezka po návrších vlnovitě se zdvíhajících, k Žatci. … Ze Žatce pohračovala stezka ta podle Ohárky k Postoloprtům, Lounům, Slanému a odtud dále ku Praze, jak jinde pověděno.“ Přes Kolín vedly následující stezky: Na hranici českomoravské byla to hlavně známá stezka trstenická, vedoucí z Brna a Olomouce přes Svitavy do Litomyšle a odtud přes Pardubice, Přelouč, Kolín, Kouřim a Český Brod do Prahy.
Druhou důležitou stezkou na této straně byly habrsko-jihlavská, z Jihlavy přes Německý Brod, Habry, Čáslav a Kolín rovněž k Praze. Na Čáslav směřovala i stará stezka liběčská, jdoucí z Velkého Meziříčí přes Žďár. [Roubík 1933] Brandýsem nad Labem vedla tzv. boleslavská stezka – do Polska (Zawidów). [Květ 2002, s. 47] Mapy stezek z různých historických období obsahují publikace Radana Květa.
Podobě jsou stezky popsány v publikaci Historická geografie českých zemí. „S Moravou zabezpečovala spojení Trstenická stezka a Haberská (též Jihlavská) stezka. Trstenická stezka vedla z Prahy na východ přes Kouřim, Chrudim a Český Brod к hradu Vraclav, к Litomyšli, Trstenicím a jižně na Moravu, dvěma větvemi do Olomouce a Brna. Haberská stezka mířila z Prahy na Čáslav, Německý (Havlíčkův) Brod do Jihlavy a Brna.19' Na jih do Rakous vedla z Prahy Rakouská nebo Linecká stezka a Vitoraz- ská, zvaná i Česká nebo Cmuntská. Rakouská stezka mířila na Písek, Netolice a Vyšší Brod, Vitorazská přecházela hranici v Gmiindu nebo přes Lužnici směrem na Raabs.20' Z Moravy do Kladska mířila zemská stezka z Brna přes Olomouc, Uničov a Králickým průsmykem na Kladsko a Vratislav nebo z Olomouce na sever přes Bruntál a Cukmantl opět do Vratislavi. Slezská stezka vedla z Olomouce na severovýchod a Moravskou branou do Krakova. Vídeňská stezka spojovala Brno s Vídní přes Mikulov, do Vídně vedla také stezka z Jihlavy přes Znojmo.21“ [Semotanová 1998, s. 117] Haberská stezka byla nahrazena tzv. „Císařskou silnicí“. „Byl to císař Karel VI., který započal s budováním silnic. Nejprve se zaměřil na spojení Vídně s Brnem a Olomoucí (s výstavbou započato 1727). Císařská silnice mezi Vídní a Prahou, která na českém území vedla přes Znojmo, Moravské Budějovice, Želetavu, Stonařov, Jihlavu, Štoky, Havlíčkův Brod, Golčův Jeníkov a Čáslav, byla jako druhá v pořadí budována v letech 1739 - 1749 v délce 322 km. Silnice byla dokončena za vlády Marie Terezie. Měla 4 sáhy na šířku (7,2 m) se středem zvýšeným oproti krajnicím o 10 coulů (26 cm) a stoupáním nejvíce 25 stupňů. Měla být stavěna po pevném urovnaném terénu na kamenném stětovaném podkladě pomocí štěrku a s pískovým povrchem. Kolem silnic byly ve vzdálenosti 6 sáhů (11,4 m) vysazovány stromy k ozdobě krajiny, pohodlí cestujících a v zimě při závějích k vytyčování cesty. Po silnici mohly jezdit nákladní vozy se 6 zapřaženými koňmi a nejvyšší váhou nákladu 60 centů (3,36t).“ [http://pavlice-historie.wz.cz/cisarska_silnice.html].
Zdroje a vybraná literatura:
*Atlas československých dějin. 1. vydání. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965. 239 stran v různém stránkování.
*HRAŠE, Jan Karel. Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. Nové město nad Metují: J.K. Hraše, 1885. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4b530960-14d9-11e5-ac49-005056825209.
*KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. ISBN 80-7028-176-6. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ac060d30-67ec-11e7-94b3-005056825209.
[obsahuje řadu map]
*KVĚT, Radan a ŠMAJS, Josef. Duše krajiny: staré stezky v proměnách věků. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1012-2. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:38727b80-efb6-11e3-a012-005056825209.
*MUSIL, František, FELCMAN, Ondřej, ed. a ČECHURA, Jaroslav. Dějiny východních Čech: v pravěku a středověku (do roku 1526). Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 825 s. ISBN 978-80-7422-003-6. Dostupné také z: http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:bf5b2910-5a7a-11e4-8d40-001018b5eb5c.
[Na s. 163 – 170 podrobně popsané stezky] *Pragoprojekt (firma). Silnice a dálnice v České republice: vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. Rudná: Agentura Lucie, 2009. ISBN 978-80-7203-095-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:704c1af0-4b79-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f
s. 13 – mapa zemských stezek 13. stol.
*ROUBÍK, František. Silnice v Čechách a jejich vývoj. V Praze: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 113, [II] s. Stopami věků; č. 4-5.
*ROUBÍK, František. Zemské stezky v Čechách. In CzechIndustry [online]. 1933 [cit. 2019-05-02]. Dostupný z: https://www.casopisczechindustry.cz/products/zemske-stezky-v-cechach/.
*SEMOTANOVÁ, Eva. Historická geografie českých zemí. Praha: Historický ústav, 1998. ISBN 80-85268-73-6. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:70312ac0-db94-11e3-85ae-001018b5eb5c.
* http://www.historicke-cesty.cz/historicke-cesty/vyvoj-historickych-cest-v-ceskych-zemich/index.html
* https://web.spolekpatron.cz/pamatky-na-starou-risskou-silnici/
* http://pavlice-historie.wz.cz/cisarska_silnice.html
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Národní knihovna ČR
29.04.2019 08:33