Lipská stezka

Text dotazu

Hezký den, rád bych se dozvěděl pár detailů o Lipské stezce, která vedla z Vídně do Lipska. Hlavně mne zajímá kudy procházela mezi Kolínem a Brandýsem nad Labem. Moc děkuji za odpověď, kde bych informace našel.

Odpověď

Dobrý den,

mapováním původních obchodních stezek a cest se zabývá řada badatelů a o této problematice vychází a vyšlo mnoho monografií i článků.

Ve zkratce lze říci, že jsou zmapovány „hlavní středověké tahy“.

Např. v Atlasu československých dějin lze najít mapu se zákresem hlavních stezek - s. 94, 95 – mapa b) Zemské stezky se v Čechách paprskovitě rozbíhaly z Prahy do všech stran. Z dostupných zdrojů se nezdá, že by některá ze středověkých stezek procházela mezi Kolínem a Brandýsem. Spíše se jedná o stezky: Kolín – Praha, Praha Brandýs nad Labem.

Největší a nejdůležitější české město mělo díky nim spojení se všemi většími českými městy, ale i s Moravou a Rakouskem a obchodními středisky bavorskými, saskými, míšeňskými, lužickými, zhořeleckými, záhošťskými a kladskými.

Saská města měla spojení s Prahou buďto Kralupskou stezkou anebo stezkou Velikou (ta procházela Žatcem).

"S Moravou byly Čechy spojeny starou a významnou Trstenickou stezkou z Brna po pravém břehu Svitavy přes Černou horu a dále na Poličku a Trstenice k Litomyšli, Chrudimi, Kouřimi a Českému Brodu. Doprava mezi Čechami, Moravou a Rakousy byla vedena po málo schůdné a úzké Jihlavské stezce." Z Rakous k nám vedlo několik hlavních zemských stezek - Rakouská směrem na tábor, Vitorazská přes Nové Hrady, a Linecká z Lince na Vyšší Brod. Ještě nejsme u konce. Zbývá nám Morava a Slezsko. Zatímco české stezky se sbíhaly do Prahy jako jediného dopravního střediska, jsou na mapě Moravy zřetelná střediska dvě: Brno a Olomouc, obě spojená s Vídní, se Slezskem, Čechami i Slovenskem. Z Čech přicházely do Brna dvě hlavní stezky: kromě Trstenické ještě Meziříčská. Spojení Brna se Slezskem vedlo po Slezské stezce přes Vyškov, Olomouc, Šternberk, Bruntál a Cukmantl (dnešní Zlaté Hory), směrem na Nisu a Vratislav. Jižní Moravu spojovala s jižním Slovenskem Břeclavská stezka. Vedla ze Znojma přes Mikulov a Břeclav až do Nitry. Z Olomouce vycházela těšínská stezka, která mířila až do Krakova, zatímco na jižní Slovensko a dále do Uher vedla Olomoucká stezka - ležela na ní mimo jiné Kroměříž, Uherské Hradiště, Myjava a Ostřihom. 

[http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/566-schuzka-na-silne-ceste--1116067]

 

V publikaci Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách je na straně 125 popsána trasa stezky z Lipska:

„Stezka z Lipska k Marienberku, odtud k Reitzenhanu, k Neudorfu, ku Stráži, odtud ke Křímovu, Zollhausu a Králupům vedoucí. Z Králup táhla se zemská stezka po návrších vlnovitě se zdvíhajících, k Žatci. … Ze Žatce pohračovala stezka ta podle Ohárky k Postoloprtům, Lounům, Slanému a odtud dále ku Praze, jak jinde pověděno.“ Přes Kolín vedly následující stezky: Na hranici českomoravské byla to hlavně známá stezka trstenická, vedoucí z Brna a Olomouce přes Svitavy do Litomyšle a odtud přes Pardubice, Přelouč, Kolín, Kouřim a Český Brod do Prahy.

Druhou důležitou stezkou na této straně byly habrsko-jihlavská, z Jihlavy přes Německý Brod, Habry, Čáslav a Kolín rovněž k Praze. Na Čáslav směřovala i stará stezka liběčská, jdoucí z Velkého Meziříčí přes Žďár. [Roubík 1933] Brandýsem nad Labem vedla tzv. boleslavská stezka – do Polska (Zawidów). [Květ 2002, s. 47] Mapy stezek z různých historických období obsahují publikace Radana Květa.

Podobě jsou stezky popsány v publikaci Historická geografie českých zemí.  „S Moravou zabezpečovala spojení Trstenická stezka a Haberská (též Jihlavská) stezka. Trstenická stezka vedla z Prahy na východ přes Kouřim, Chrudim a Český Brod к hradu Vraclav, к Litomyšli, Trstenicím a jižně na Moravu, dvěma větvemi do Olomouce a Brna. Haberská stezka mířila z Prahy na Čáslav, Německý (Havlíčkův) Brod do Jihlavy a Brna.19' Na jih do Rakous vedla z Prahy Rakouská nebo Linecká stezka a Vitoraz- ská, zvaná i Česká nebo Cmuntská. Rakouská stezka mířila na Písek, Netolice a Vyšší Brod, Vitorazská přecházela hranici v Gmiindu nebo přes Lužnici směrem na Raabs.20' Z Moravy do Kladska mířila zemská stezka z Brna přes Olomouc, Uničov a Králickým průsmykem na Kladsko a Vratislav nebo z Olomouce na sever přes Bruntál a Cukmantl opět do Vratislavi. Slezská stezka vedla z Olomouce na severovýchod a Moravskou branou do Krakova. Vídeňská stezka spojovala Brno s Vídní přes Mikulov, do Vídně vedla také stezka z Jihlavy přes Znojmo.21“ [Semotanová 1998, s. 117] Haberská stezka byla nahrazena tzv. „Císařskou silnicí“. „Byl to císař Karel VI., který započal s budováním silnic. Nejprve se zaměřil na spojení Vídně s Brnem a Olomoucí (s výstavbou započato 1727). Císařská silnice mezi Vídní a Prahou, která na českém území vedla přes Znojmo, Moravské Budějovice, Želetavu, Stonařov, Jihlavu, Štoky, Havlíčkův Brod, Golčův Jeníkov a Čáslav, byla jako druhá v pořadí budována v letech 1739 - 1749 v délce 322 km. Silnice byla dokončena za vlády Marie Terezie. Měla 4 sáhy na šířku (7,2 m) se středem zvýšeným oproti krajnicím o 10 coulů (26 cm) a stoupáním nejvíce 25 stupňů. Měla být stavěna po pevném urovnaném terénu na kamenném stětovaném podkladě pomocí štěrku a s pískovým povrchem. Kolem silnic byly ve vzdálenosti 6 sáhů (11,4 m) vysazovány stromy k ozdobě krajiny, pohodlí cestujících a v zimě při závějích k vytyčování cesty. Po silnici mohly jezdit nákladní vozy se 6 zapřaženými koňmi a nejvyšší váhou nákladu 60 centů (3,36t).“ [http://pavlice-historie.wz.cz/cisarska_silnice.html].

 

Zdroje a vybraná literatura:

*Atlas československých dějin. 1. vydání. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965. 239 stran v různém stránkování.

*HRAŠE, Jan Karel. Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. Nové město nad Metují: J.K. Hraše, 1885. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4b530960-14d9-11e5-ac49-005056825209.

*KVĚT, Radan. Staré stezky v České republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. ISBN 80-7028-176-6. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ac060d30-67ec-11e7-94b3-005056825209.

[obsahuje řadu map]

*KVĚT, Radan a ŠMAJS, Josef. Duše krajiny: staré stezky v proměnách věků. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1012-2. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:38727b80-efb6-11e3-a012-005056825209.

*MUSIL, František, FELCMAN, Ondřej, ed. a ČECHURA, Jaroslav. Dějiny východních Čech: v pravěku a středověku (do roku 1526). Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 825 s. ISBN 978-80-7422-003-6. Dostupné také z: http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:bf5b2910-5a7a-11e4-8d40-001018b5eb5c.

[Na s. 163 – 170  podrobně popsané stezky] *Pragoprojekt (firma). Silnice a dálnice v České republice: vývoj stezek, cest, silnic a dálnic na našem území od nepaměti až po současnost. Rudná: Agentura Lucie, 2009. ISBN 978-80-7203-095-8. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:704c1af0-4b79-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f

s. 13 – mapa zemských stezek 13. stol.

*ROUBÍK, František. Silnice v Čechách a jejich vývoj. V Praze: Společnost přátel starožitností čsl., 1938. 113, [II] s. Stopami věků; č. 4-5.

*ROUBÍK, František. Zemské stezky v Čechách. In CzechIndustry [online]. 1933 [cit. 2019-05-02]. Dostupný z: https://www.casopisczechindustry.cz/products/zemske-stezky-v-cechach/.

*SEMOTANOVÁ, Eva. Historická geografie českých zemí. Praha: Historický ústav, 1998. ISBN 80-85268-73-6. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:70312ac0-db94-11e3-85ae-001018b5eb5c.

* http://www.historicke-cesty.cz/historicke-cesty/vyvoj-historickych-cest-v-ceskych-zemich/index.html

* https://web.spolekpatron.cz/pamatky-na-starou-risskou-silnici/

* http://pavlice-historie.wz.cz/cisarska_silnice.html

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.04.2019 08:33

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu