lidové písničky

Text dotazu

Dobrý den,
potřeboval bych poradit, kde bych mohl najít tyto dvě pravděpodobně lidové písničky. Mám jen jejich slova, ale nemám názvy, ani autory, ani noty. Mohli byste mi prosím poradit, kde, popřípadě jak k nim mohu najít výše zmíněné detailnější informace? Děkuji. Texty písniček jsou zde:

1)
Před naše je pěkný hrubý trávník, pěkný hrubý trávník zelený,
zelený je zelený, pěkný trávník zelený.

Na něm leží můj milý syneček sivý holůbeček raněný,
raněný je raněný, raněný je raněný.

Ja kdo že tě můj milý synečku, sivý holůbečku poranil,
poranil tě poranil, málem že tě nezabil.

Ranili mě, má milá děvečko sivá holubičko zlí lidi,
zlí lidi, zlí lidi, že mě tebja nepříli.

2)
Na vysokej jedli, dva holubi seďá,
ludé jim závidí, že sa rádi viďá.

Ludé milý ludé, nezáviďte teho,
šak je to pěkná věc, kdo miluje keho.

Milovali jsme sa, jak holubů pára,
ja kdo nás rozdělil, nechť ho pán bůh zkárá.

Byla láska byla, mezi náma dvůma,
jaká tá nebude mezi tisícíma.

Odpověď

Dobrý den,

jak jsme zjistili z inzerátu na str. 4 v odpoledním vydání Národní politiky z 9.2.1915 (Národní digitální knihovna, systém Kramerius na www.nkp.cz),  vyšla píseň Před naše je pěkný hrubý trávník... v Burianově albu 36 lidových písní. Jedná se o hudebniny (text i noty).

BURIAN, Karel - JINDŘICH, Jindřich. Burianovo album.  36 lidových písní českých, moravských a slováckých. Pro 1 hlas s průvodem klavíru zpracoval J. Jindřich. Praha: Nakladatel Mojmír Urbánek, 1915.

Pro zajímavost:

píseň je zmiňována jako příklad v hesle trávník ve slovníku, viz níže

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18828736

Hlavní název:

Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický.

* Autor:

   Příjmení: Kott    Jméno: František, Štěpán

* Název vydavatele:

J. Kolář

* Datum vydání:

1878

* Místo vydání:

V Praze

monografie

vícesvazkové dílo

Národní knihovna České republiky

* Signatura:

54 D 014641, 54 E 004406

http://kott.ujc.cas.cz/obrazek.php?soubor=04/04-0153.jpg&procento=25

 

Druhá píseň je zmiňována v repertoáru Pěveckého sdružení moravských učitelů, viz

Sovová, Martina. Janáček – Bezruč - PSMU: (Referát ke studentské vědecké konferenci „Leoš Janáček a hudba XX. století“) [online]. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2004 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wmus/souteze/veda/janacek/html/Sovova.html.

"... Jako druhé Janáčkovo tvůrčí období v oblasti mužských sborů bychom tedy mohli označit dobu po prvním setkání s PSMU. Leoš Janáček slyšel PSMU poprvé 11. června 1905 na koncertě ve Veselí nad Moravou, na který přijel na pozvání Ferdinanda Vacha. Tou dobou již měl mezi svými díly složeny jiné mužské sbory, které poté, kdy měl možnost sám si ověřit kvality Sdružení, PSMU předal...

...

Na košatej jedli dva holubi seďá (1878 – 1880) – 1. 12. 1957, Akademické pěvecké sdružení Moravan (APSM); J. Veselka

 

http://na.nulk.cz/1971/1/Nr.html

NÁRO[DO]PISNÉ AKTUALITY roč. VIII - 1971, č. 1

Poznámky

1.

      Všechny Janáčkovy dochované zápisy lidových písní jsou uveřejněny v edici Leoš Janáček o lidové písni a lidové hudbě (Praha 1955, ed. J. Vysloužil, red. J. Racek) na str. 542-589 ad; tamtéž je otištěna i orientační mapka k Janáčkově hudebně folkloristické činnosti (str. VII), z níž je patrno, že sběratelsky tíhl ke dvěma rázovitým folklórním oblastem: k jižní slovácko-slovenské a k severní beskydské oblastí slezsko-valašsko-slovenské. Nalezl v nich živé [/] charakteristické způsoby podání lidové písňové tradice a instrumentální hudby, jež na svou dobu dokonale notačně zachytil.

2.

      Za přímé žáky Janáčkovy ve folkloristice lze považovat toliko Hynka Bíma a Františku Kyselkovou, kteří někdy od roku 1893 pracovali pod vedením Janáčkovým. Na rozdíl od toho Martin Zeman začal spolupracovat s L. Janáčkem v době (1892-3), když již měl za sebou rozsáhlou sběratelskou činnost.

Srovnání Zemanových zápisů ve druhé sbírce Bartošově z r. 1889 a Bartošově-Janáčkově z r. 1901 však nakonec ukáže, že i on prohloubil svůj sběratelský notační způsob pod přímým vlivem Janáčkovým. To se týká především vyznačování rytmu, melodických ozdobných tónů a tempa tzv. táhlých písní, jimž věnuje M. Zeman v zápisech Bartošovy-Janáčkovy sbírky z r. 1901 zvýšenou pozornost.

3.

      Souborně jsem Janáčkovy folkloristické statě vydal ve výše citované knize Leoš Janáček o lidové písni a hudbě.

4.

      Janáčkovy úpravy lidových písní pro zpěv a klavír byly vydány v těchto sbírkách: Moravská lidová poezie v písních (1892-1901?), Ukvalská lidová poezie (1898), 26 balad lidových (1901-1917), Slezské písně (1918), Moravské lidové písně (pro klavír 1922), podle B. Štědroně, Dílo Leoše Janáčka, Praha 1959.

5.

      K tzv. ohlasovým sborům náleží tyto Janáčkovy skladby: Orání (1873), Nestálost lásky (1873), Osamělá bez těchy (1874), Vínek stonulý (1874-5), Divím sa milému (1875-6), Láska opravdivá (1876), Na košaté jedli dva holubi seďá (1877-80), Na prievoze stala (1883-5), Vyhrůžka (1885), O lásko (1885), Ach, vojna (1885), Žárlivec (1888).

Obor

Hudba

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.05.2014 12:54

Radka Dědičová píše:
Čtvrtek 20.12.2018 08:00
Dobrý den, potřebovala bych poradit,kde bych sehnala noty ke sborové písní Jakej by milej byl od Jiřího Holubce. Hlavně klavírní doprovod. Dekuji.
PSK - admin píše:
Čtvrtek 20.12.2018 13:30
Dobrý den,

odpověď jsme Vám zaslali e-mailem. S pozdravem PSK
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu