letohrádky

Text dotazu

Zajímám se o stavební letohrádky a jejich historii vzniku které postavili panovníci či šlechtici pro své manželky i třeba dle pouhé legendy. Znám letohrádek Hvězdu (Ferdinand Tyrolský snad pro Filipinu Welserovou, pak Belvedere - Ferdinand I. pro Annu Jagelonskou a ještě bych chtěla znát asi 2 - 3 další i včetně základních majetnických vztahů. Jsou ještě nějaké v Praze, pokud ne, nevadí když budou jinde v Čechách.

Odpověď

Dobrý den,

vedle známých pražských letohrádků Hvězda a Belvedere (neboli Letohrádek královny Anny, Královský letohrádek) jsme našli tyto následující stavby:

* Letohrádek Amerika (= Michnův letohrádek) -http://cs.wikipedia.org/wiki/Michn%C5%AFv_letohr%C3%A1dek,http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/22-muzeum-antonina-dvoraka. "Krásný letohrádek si v málo zastavěné viniční oblasti Nového města nechal postavit na začátku 18. století Jan Václav, hrabě Michna z Vacínova." (Slavné vily pražské, str. 11)

* Letohrádek Kinských - http://cs.wikipedia.org/wiki/Letohr%C3%A1dek_Kinsk%C3%BDch,http://letohradek.webnode.cz/

* Místodržitelský letohrádek ve Stromovce -http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstodr%C5%BEitelsk%C3%BD_letohr%C3%A1dek,http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/mistodrzitelsky-letohradek

* Letohrádek Portheimka - http://www.portheimka-smichov.cz/

* Letohrádek Bertramka - http://www.bertramka.cz/historie-bertramky

* Slavatovský letohrádek - http://smichov.blog.cz/0707/slavatovsky-letohradek-a-zahrada-zanikl

* Richterův letohrádek - http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/29-richterova-vila-richteruv-letohradek.shtml

U žádného z těchto letohrádků jsme nenašli informaci, že by byl postaven pro manželku vlastníka. Někdy důvody pro stavbu objektu nejsou vůbec uvedeny, někdy je zmíněno, že letohrádek byl postaven pro vlastníka a jeho rodinu (např. u letohrádku Portheimka).

Bohužel ani informace o letohrádcích mimo oblast Prahy neuvádí, že by byly postaveny pro manželky šlechticů. Jako světlou výjimku jsme našli letohrádek Hermíny  Ripkové von Rechthofen v Brně, který byl postaven pro manželku Adolf Josef. Více informací se můžete dočíst v přiloženém Word dokumentuwww.dum-brno.cz/data/4284.doc

Další příklady štědrosti manželů jsou spíše zámky, byť svojí rozlohou nemusí nutně vždy patřit k největším. Pravděpodobně pouze podle legendy byl pro manželku postaven zámek Buchlovice. Tou šťastnou měla být Anežka Eleonora z Colonna-Felsu, aby jí zámek připomínal slunnou Itálii. Ve skutečnosti ovšem měla pocházet z Tyrol (rod měl údajně sídlit ve Slezsku), které nejspíše nebyly místem, které by se podobalo zmiňované Itálii (http://www.buchlovice.cz/cz/zamek-v-buchlovicich,http://www.zamek-buchlovice.cz/historie/architektura-1/).

Mezi jeden z nejznámějších zámků v České republice patří bezesporu zámek v Litomyšli. Ten dal postavit držitel litomyšlského panství a nejvyšší kancléř Království českého Vratislav z Pernštejna (1530 - 1582) pro svoji manželku Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů (http://www.litomysl.cz/zamecke-navrsi/index.php?option=com_content&task=view&id=8&Itemid=16).

Nedaleko Litomyšli byl také vybodovaný renesanční lovecký zámek Mendryka pojmenovaný podle Marie Manrique de Lara, manželky Vratislava z Pernštejna (http://www.hrady.cz/?OID=385).

Pro svoji manželku Emanuelu Khuen-Belassy nechal postavit Eduard Khuen-Belassy Emin zámek, který dnes poskytuje sociální služby (http://www.eminzamek.cz/http://www.castles.cz/emin-zamek/).

Bohužel více se nám k letohrádkům nepodařilo zjistit. Procházeli jsme také knihy (jejich seznam viz seznam použité literatury), ovšem pokud se zmiňovaly o letohrádkách, nebyl zde uveden důvod či účel jejich stavby, většina knih ovšem pojednávala o "významnějších" šlechtických stavbách typu hrad či zámek.

S dotazem na letohrádky v Praze se můžete obrátit na Městskou knihovnu v Praze, jejíž jedno specializované oddělení se zaměřuje na pragensie, tedy by Vám knihovna mohla poskytnout více informací, viz http://www.mlp.cz/cz/kontakty/oddeleni/ .

Použitá literatura:

* Šafránek Břevnovský, Josef M. Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích. 2., dopl. vyd. Praha: EVA, 1995-1997. 6 sv. ISBN 80-901890-2-4.

* Kuthan, Jiří a Muchka, Ivan. Aristokratická sídla období klasicismu. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1999. 188 s. ISBN 80-85770-81-4.

* Kuthan, Jiří. Aristokratická sídla období romantismu a historismu. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2001. 333 s. ISBN 80-7304-003-4.

* Vondruška, Vlastimil. Významná sídla české šlechty. 1. vyd. Praha: Albatros, 2005. 315 s. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01520-X.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.06.2013 13:58

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu