-
To se mi líbí
-
Doporučit
Zajímám se o stavební letohrádky a jejich historii vzniku které postavili panovníci či šlechtici pro své manželky i třeba dle pouhé legendy. Znám letohrádek Hvězdu (Ferdinand Tyrolský snad pro Filipinu Welserovou, pak Belvedere - Ferdinand I. pro Annu Jagelonskou a ještě bych chtěla znát asi 2 - 3 další i včetně základních majetnických vztahů. Jsou ještě nějaké v Praze, pokud ne, nevadí když budou jinde v Čechách.
Dobrý den,
vedle známých pražských letohrádků Hvězda a Belvedere (neboli Letohrádek královny Anny, Královský letohrádek) jsme našli tyto následující stavby:
* Letohrádek Amerika (= Michnův letohrádek) -http://cs.wikipedia.org/wiki/Michn%C5%AFv_letohr%C3%A1dek,http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/22-muzeum-antonina-dvoraka. "Krásný letohrádek si v málo zastavěné viniční oblasti Nového města nechal postavit na začátku 18. století Jan Václav, hrabě Michna z Vacínova." (Slavné vily pražské, str. 11)
* Letohrádek Kinských - http://cs.wikipedia.org/wiki/Letohr%C3%A1dek_Kinsk%C3%BDch,http://letohradek.webnode.cz/
* Místodržitelský letohrádek ve Stromovce -http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADstodr%C5%BEitelsk%C3%BD_letohr%C3%A1dek,http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/mistodrzitelsky-letohradek
* Letohrádek Portheimka - http://www.portheimka-smichov.cz/
* Letohrádek Bertramka - http://www.bertramka.cz/historie-bertramky
* Slavatovský letohrádek - http://smichov.blog.cz/0707/slavatovsky-letohradek-a-zahrada-zanikl
* Richterův letohrádek - http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/29-richterova-vila-richteruv-letohradek.shtml
U žádného z těchto letohrádků jsme nenašli informaci, že by byl postaven pro manželku vlastníka. Někdy důvody pro stavbu objektu nejsou vůbec uvedeny, někdy je zmíněno, že letohrádek byl postaven pro vlastníka a jeho rodinu (např. u letohrádku Portheimka).
Bohužel ani informace o letohrádcích mimo oblast Prahy neuvádí, že by byly postaveny pro manželky šlechticů. Jako světlou výjimku jsme našli letohrádek Hermíny Ripkové von Rechthofen v Brně, který byl postaven pro manželku Adolf Josef. Více informací se můžete dočíst v přiloženém Word dokumentuwww.dum-brno.cz/data/4284.doc.
Další příklady štědrosti manželů jsou spíše zámky, byť svojí rozlohou nemusí nutně vždy patřit k největším. Pravděpodobně pouze podle legendy byl pro manželku postaven zámek Buchlovice. Tou šťastnou měla být Anežka Eleonora z Colonna-Felsu, aby jí zámek připomínal slunnou Itálii. Ve skutečnosti ovšem měla pocházet z Tyrol (rod měl údajně sídlit ve Slezsku), které nejspíše nebyly místem, které by se podobalo zmiňované Itálii (http://www.buchlovice.cz/cz/zamek-v-buchlovicich,http://www.zamek-buchlovice.cz/historie/architektura-1/).
Mezi jeden z nejznámějších zámků v České republice patří bezesporu zámek v Litomyšli. Ten dal postavit držitel litomyšlského panství a nejvyšší kancléř Království českého Vratislav z Pernštejna (1530 - 1582) pro svoji manželku Marii Manrique de Lara z rodu Mendozů (http://www.litomysl.cz/zamecke-navrsi/index.php?option=com_content&task=view&id=8&Itemid=16).
Nedaleko Litomyšli byl také vybodovaný renesanční lovecký zámek Mendryka pojmenovaný podle Marie Manrique de Lara, manželky Vratislava z Pernštejna (http://www.hrady.cz/?OID=385).
Pro svoji manželku Emanuelu Khuen-Belassy nechal postavit Eduard Khuen-Belassy Emin zámek, který dnes poskytuje sociální služby (http://www.eminzamek.cz/, http://www.castles.cz/emin-zamek/).
Bohužel více se nám k letohrádkům nepodařilo zjistit. Procházeli jsme také knihy (jejich seznam viz seznam použité literatury), ovšem pokud se zmiňovaly o letohrádkách, nebyl zde uveden důvod či účel jejich stavby, většina knih ovšem pojednávala o "významnějších" šlechtických stavbách typu hrad či zámek.
S dotazem na letohrádky v Praze se můžete obrátit na Městskou knihovnu v Praze, jejíž jedno specializované oddělení se zaměřuje na pragensie, tedy by Vám knihovna mohla poskytnout více informací, viz http://www.mlp.cz/cz/kontakty/oddeleni/ .
Použitá literatura:
* Šafránek Břevnovský, Josef M. Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích. 2., dopl. vyd. Praha: EVA, 1995-1997. 6 sv. ISBN 80-901890-2-4.
* Kuthan, Jiří a Muchka, Ivan. Aristokratická sídla období klasicismu. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1999. 188 s. ISBN 80-85770-81-4.
* Kuthan, Jiří. Aristokratická sídla období romantismu a historismu. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2001. 333 s. ISBN 80-7304-003-4.
* Vondruška, Vlastimil. Významná sídla české šlechty. 1. vyd. Praha: Albatros, 2005. 315 s. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01520-X.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
05.06.2013 13:58