Leonardo da Vinci a církev

Text dotazu

Dobrý den,
vždy, když se mluví o Leonardu da Vincim, týká se to hlavně jeho výtvarné činnosti, v druhé řadě jeho vynálezů, ale málokdy se zmiňují jeho biologické výzkumy. Četla jsem, že zkoušel i pitvu člověka, kreslil embrya, zajímal se o fungování rozmnožovacího ústrojí ženy... a mnohé další věci. Zajímalo by mě, jak se k tomu a hlavně k němu stavěla církev. Vím, že už byla renesance a situace se relativně uvolnila... Ale stejně mi to přijde na tu dobu trochu odvážné...

Odpověď

Dobrý den,

...Od konce roku 1513 žil Leonardo v Římě. Díky zvláštnímu papežskému povolení provádět pitvy mohl  nějaký čas pokračovat ve svých anatomických studiích (církev možná věřila, že Leonardo najde sídlo lidské duše.) Pitvy prováděl pravděpodobně v nemocnici Santo Spirito, která stála v těsném sousedství Vatikánu. Tyto pitvy už byly závěrečnou fází jeho anatomických výzkumů, při nichž se soustředil na rozmnožovací proces a vývoj embrya V Leonardových studiích se objevily velmi originální úvahy o vzniku poznávacích procesů u embrya, neboli (řečeno jeho terminologií) o vzniku duše embrya. Tyto úvahy však bohužel byly v rozporu s oficiální doktrínou církve o božském původu lidské duše, a tak je papež Lev X. považoval za kacířské. Leonardovi proto další pitvy na lidech zakázal. Leonardo jednoznačně tvrdil: "Semeno matčino má v embryu stejnou moc jako sémě otcovo." D udivujících podrobností popsal průběh vývinu plodu v děloze včetně jeho výživu prostřednictvím pupeční šňůry. Historikové se dlouho domnívali, že Leonardovy problémy s papežem působily pouze jeho pitvy. Domenico Laurenza však doložil, že v té době neexistovaly vůči pitvám žádné náboženské ani etické námitky. Papežův zákaz pitev byl podle Laurenzy způsoben rozporem mezi Leonardovým aristotelickým názorem na duši a tomistickým názorem Lva X.

Čerpáno z: CAPRA, Fritjof. Věda mistra Leonarda. Pohled do mysli velkého renesančního génia. Praha: Academia, 2009.

 

Leonardo proslul jako umělec zabývající se pitváním mrtvol. Obecně se má za to, že se pitváním zemřelých dopouštěl nedovolené a svatokrádežné činnosti, která jej stavěla proti církvi. Za Leonardova pozdního pobytu v papežském Římě jeden z jeho vzpurných německých řemeslníků skutečně udal tuto jeho činnost papeži. Jediná, plně dokumentovaná a úplná pitva celého lidského těla - pravděpodobně jediná, kterou kdy podnikl - byla pitva "stoletého", jehož "sladké smrti" byl Leonardo svědkem v nemocnici Santa Maria Nuova v zimě na přelomu let 1507 - 1508.Tvrzení o stoletém věku tohoto starce bylo pravděpodobně jednou z podmínek, které nemocnici opravňovaly k tomu, aby dovolila umělci pitvu provést; po ní musel nepochybně následovat řádný pohřeb.

Zdroj: KEMP, Martin. Leonardo. Praha: Mladá fronta, 2009.

Dále doporučujeme: Leonardo umělec a vědec. Praha: Knižní klub, 2006.

                                          PEČÍRKA, Jaromír, LUKASEY, Alfred. Život a dílo mistra Leonarda. Praha: Columbus, 2005.

                                          CRISPINO, Enrica. Leonardo. Praha Knižní klub, 2010.

                                           RÁDL, Emanuel. Dějiny biologických teorií novověku. Díl I. Od renesance na práh 19. století. Praha: Academia, 2006. 

Ve většině z těchto uvedených knih jsou i náčrtky a poznámky Leonarda k anatomii lidského těla.

Další zdroje:

Leonardo získaval vedomosti o stavbe ľudského tela z viacerých pitiev, ktoré často robieval (vraj ich bolo okolo 30). Potom detailne a presne zakreslil a popísal všetky svaly, cievy, kĺby a vnútornosti. Prišiel na spôsob ako pitvať oko,... Bol však obvinený svojimi odporcami, a tak bol jeho výskum zakázaný pápežom Levom X.

http://www.pravo-medicina.sk/aktuality/63/pitva---pravna-uprava-dovody-jej-vykonania

 

V malířství a sochařství se prosadilo realistické zpodobování lidského těla. Při věrném zobrazování lidského těla vedle antických vzorů pomáhaly renesančním umělcům znalosti anatomie lidského těla. Jeden z největších malířů renesance Leonardo da Vinci (1452–1519) sám prováděl i pitvy a pečlivě si zakresloval podobu kostí a svalů i jejich spojení.

http://www.truhla.cz/predmety/dejepis/prezentace/kvarta/Renesance_def.pdf

 

Obor

Filozofie a náboženství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

04.12.2015 22:20

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu