-
To se mi líbí
-
Doporučit
Kde se rozkládalo Kuronské vévodství?
Dobrý den, Kuronské vévodství vzniklo v 16. století na území dnešního Lotyšska. Konkrétně se rozkládalo na území Kurzemska a Zemgalska. V 2.polovině 17. století zažilo za vlády vévody Jakuba obrovský rozmach. Vévodství dokonce krátce vlastnilo zámořské kolonie Tobago a Gambie. V 18.století bylo území Kuronského vévodství anektováno Ruskem.
V Ottově slovníku naučném se o dějinách Kuronského vévodství dočtete toto:
"Teprve v pol. XVI. st. vedly události, které souvisejí s úpadkem a konečným rozkladem panství rytířů mečových, k utvoření zvláštního vévodství Kuronského, dědičného v rodině posledního velmistra Gotharda Ketlera pod lenní svrchovaností polskou (obšírněji o tom viz Livonsko). Král polský Zikmund potvrdil všechna privilegia stavů, jakož i volné vyznávání lutherské víry, která se v 1. pol. XVI. stol. byla v [Kuronsko]-ku rozšířila. Vév. Gothard (1561-1587) musil zápasiti s četnými obtížemi, které vedla s sebou nehotovost poměrů a nepořádky, jež se v posledních rmutných dobách rozmohly, ale počínal si rázně a obezřele; zavedl v zemi pořádek, podporoval průmysl i obchod, upravil církevní poměry vydáním církevního řádu (1570) a čelil s úspěchem snahám polským o obmezení samosprávy [Kuronsko]-ka. Po něm vládli společně jeho 2 synové z manželky jeho Anny Meklenburské, Bedřich a Vilém. Vilém dostal se však brzy do sporů se šlechtou a když přední své 2 protivníky, bratry Nolde, dal usmrtiti (1615), byl dán do achtu a musil opustiti zemi. Bedřich vládl pak sám a uklidil rozepře novou úpravou ústavy (t. zv. Regimentsformel). Jeho nástupce Jakub, syn Vilémův (1642-1682), byl za války švédsko-polské, přes to, že snažil se zachovávati neutralitu, od Švédů r. 1658 zajat a K. obsazeno vojskem švédským. Propuštěn byv po míru olivském (1660) -přičiňoval se Jakub velmi horlivě, aby odčinil rány zemi válkou zasazené, a povznesl moudrou správou a podporováním průmyslu a obchodu blahobyt země na stupeň nebývalý. Zakládal také zámořské kolonie (v Gambii, na Trinidadu a j.), ale kolonie ty brzy padly do rukou Hollanďanů a Angličanů. Marnotratný jeho syn Bedřich Kazimír přicházel pro špatné hospodářství finanční do stálých sporů se šlechtou i s městy. Po jeho smrti nastala pro [Kuronsko] doba velmi neblahá. Jeho syn Bedřich Vilém (1698-1711) byl nezletilý a země bez obrany vydána v šanc hrůzám války nordické. V l. 1701-17, pak v l. 1707-1709 byla obsazena od Švédů, na čas také od Rusů, a pustošena od přátel i nepřátel. Teprve r. 1710 vrátil se Bedřich Vilém z ciziny a ujal se vlády. Aby měl oporu v Rusku, pojal za manželku neteř Petra Vel. Annu Ivanovnu, ale zemřel již 1711. Po něm nastoupil jeho strýc Ferdinand, poslední mužský potomek svého rodu, avšak zůstával v cizině (v Gdansku). Vláda polská nechtěla ho proto uznati vévodou a zanášela se vůbec úmyslem připojiti [Kuronsko] jako odumřelé léno přímo k říši. Tomu však protivili se jak stavové kuronští, tak i Rusko a jiné mocnosti a navrhovali jiné kandidáty na stolec vévodský. Konečně však přece král August III. uznal Ferdinanda.Jeho smrtí (1737) rod Ketlerovců vymřel, ale k anexi [Kuronsko]-ka se strany Polska nedošlo ani nyní, neboť carevna ruská Anna, vdova po Bedřichu Vilémovi, provedla ve srozumění s Augustem III. volbu svého milce Arnošta Jana Birona za vévodu (1737). Biron však nepřišel vůbec do země a byl r. 1740 vypověděn na Sibiř. Po mnohých převratech, v nichž vliv ruský v [Kuronsko]-ku stále rostl, zvolili stavové r. 1758 za vévodu prince Karla Saského a carevna Alžběta vzdala se v jeho prospěch všech nároků na [Kuronsko], avšak po nastoupení Kateřiny II. dosazen byl za vévodu opět Biron, propuštěný zatím na svobodu. Jeho syn Petr (1769-1795) žil ve stálých sporech se stavy, až konečně r. 1795 po úplném rozdělení Polska také [Kuronsko] na žádost sněmu připojeno bylo přímo k Rusku."
Zdroje:
Ottův slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. díl V. V Praze : J. Otto, 1900. str.398.
ŠVEC, Luboš. Dějiny pobaltských zemí. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1996. ISBN 80-7106-154-9 (váz.)
MIŠKOVSKÝ, Josef. Pobaltí : turistický průvodce : příroda, historie, kultura, společnost, místopis Litvy, Lotyšska a Estonska, praktické informace. 1.vyd. [Praha] : J. Miškovský : Balt-East, 2002. ISBN 80-86383-12-1
http://www.mfa.gov.lv/cz/prague/o-lotyssku/prehled-dejin-lotysska/
http://pvh.ff.cuni.cz/exkurze06/referaty/kralova-kuronsko-dejiny.pdf
http://lotyssko.unas.cz/clk/informace_o_lotyssku/historie.htm
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
05.12.2007 13:02