knihovna x repozitář

Text dotazu

Dobrý den,


ráda bych se zeptala, jaký je hlavní rozdíl mezi digitální knihovnou a digitálním repozitářem? Mě to připadá dost podobné. A případně, jestli máme nějaké projekty založené na těchto úložištích v ČR, například národní repozitář a podobně? Budu ráda za jakékoliv rady. Moc děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

v české knihovnické praxi spočívá rozdíl mezi termíny "digitální knihovna" a "digitální repozitář" zpravidla v tom, že digitální knihovna je chápána pouze jako systém pro zpřístupňování digitálních dokumentů prostřednictvím internetové sítě, zatímco digitální repozitář je chápán pouze jako systém pro dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů, jehož obsah není přístupný prostřednictvím internetové sítě. V tomto pojetí se digitální knihovna také vyznačuje mj. možností nejen vyhledat a stáhnout daný dokument, ale také dokumentem například listovat (to platí zejména v případě digitalizovaných dokumentů, kdy jedna stránka odpovídá jednomu obrázku).

Norma ISO 14721 užívá termín "archiv OAIS" (archive) ve smyslu systému pro uchovávání i zpřístupňování dokumentů [ČSN ISO 14721]. Navazující norma ISO 16363 ve stejném smyslu užívá termín právě "digitální repozitář" (digital repository) nebo "repozitář" (repository) [ČSN ISO 16363].

Digitální repozitář podle normy ISO 16363 tak zahrnuje jak otázku uchovávání, tak zpřístupňování.

Termín "digitální knihovna" (digital library) se však také někdy v odborné literatuře užívá právě v tomto širším smyslu. Například výzkumníci projektu reUSE uvádějí, že digitální repozitář je třeba chápat jako subsystém digitální knihovny - takový, který zajišťuje dlouhodobé uchovávání [Krimbacher, 2005 (cit. dle Cubr, 2010, s. 34)].

Termín "repozitář" ve spojení "institucionální repozitář" se pak v praxi často užívá ve významu systému pro zpřístupnění dokumentů, které jsou výstupem intelektuální činnosti zaměstnanců dané instituce (např. výzkumníků univerzity), přičemž otázka dlouhodobého uchovávání nebývá vždy akcentována.  

Nelze tedy říci, že by termíny "digitální repozitář" a "digitální knihovna" byly užívány jednotným způsobem. Jejich význam je nutno vždy odvozovat z daného kontextu užití.

 

Citovaná literatura:

 

CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha : Národní knihovna České republiky, 2010. 154 s. ISBN 978-80- 7050-588-5 (brož.).

 

ČSN ISO 14721. Systémy pro přenos dat a informací z kosmického prostoru - Otevřený archivační informační systém - Referenční model. 2. vyd. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014, 97 s. Třídící znak 31 9620.

 

ČSN ISO 16363. Systémy pro přenos dat a informací z kosmického prostoru – Audit a certifikace důvěryhodných digitálních úložišť. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2014. 53 s. Třídící znak 31 9621.

 

Obor

Informace o knihovně

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

10.05.2017 10:38

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu