klasifikace půdních druhů

Text dotazu

Dobrý den, zajímala by mě klasifikace půdních druhů v ČR- kde se nacházejí, jak vznikly a k čemu se používají? Půdní typy nepotřebuji, o těch je vcelku dosti informací.

Odpověď

Dobrý den,

Zasíláme veškeré informace, které se nám k pojmu půdní druhy podařilo získat:

Půdní druhy

Zrnitostní složení půdy, někdy nazývané mechanickou skladbou nebo také texturou či půdním druhem(pozor neplést s půdním typem, který označuje název půdy , kdežto půdní druh označuje její zrnitostní charakteristiku), je jedním z nejvýznamnějších půdních charakteristik ovlivňujících fyzikální, chemické (sopční) a biologické vlastnosti půdy a dále její zpracovatelnost a úrodnost. Zrnitost půdy je dána zastoupením jednotlivých velikostně rozdílných minerálních částic. Pro půdy má největší význam jejich obsah v tzv. jemnozemi, tj. v sumě minerálních částic o velikosti pod 2 mm v průměru. U vzorků jemnozemě se také provádí většina půdních rozborů. Částice větší než 2 mm nazýváme skelet a rozdělujeme ho na hrubý písek ( 2 – 4 mm), štěrk (4 – 30 mm), kameny (větší než 30 mm)a balvany (větší než 300 mm).

Jemnozem je dále možno třídit na částice:

·         Střední písek (2 – 0,25 mm)

·         Jemný písek (0,25 – 0,05 mm)

·         Hrubý prach (0,05 – 0,01 mm)

·         Střední a jemný prach (silt) (0,01 – 0,001 mm)

·         Jíl (pod 0,001 mm)

Jemnozem je podstatnou složkou půdy, zahrnuje a ovlivňuje všechny základní půdní vlastnosti. Proto se mechanické, zrnitostní , strukturní, chemické i biologické analýzy půdy stanovují na vzorkách jemnozemě a jejich výsledky charakterizují půdu jako celek. Z četných klasifikačních stupnic pro mechanické třídění zemin je možno se u nás setkat se stupnicí Kopeckého (1899), e zjednodušenou stupnicí Spirhanzlovou (1944), které jsou již mírně zastaralé, a se stále používanou stupnicí Novákovou (1953). Rozhodujícím kritériem Novákovy stupnice je procentický obsah I. Zrnitostní kategorie v jemnozemi, tj. podle obsahu částic s velikostí pod 0,01 mm. Na základě zastoupení jednotlivých frakcí můžeme zeminu klasifikovat, tj. určit půdní druh.

Zdroj: VOPRAVIL, Jan a kol. Půda a její hodnocení v ČR. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, 2009-2011. 2 sv. ISBN 978-80-87361-02-3.

Novákova klasifikační stupnice

Procentické zastoupení půdních druhů v ČR

Zdroj: web2.mendelu.cz/af_217_multitext/ke.../Pudni_fond_CR.pdf

Moderní klasifikace zrnitosti hodnotí vždy dvě zrnitostní kategorie a charakteristika zrnitosti se zjistí z grafu, nejčastěji v podobě trojúhelníka. Nejčastěji je u nás používán trojúhelník USDA (US Department of Agriculture – Americké ministerstvo zemědělství) (viz. obr. Č. 54). Tato klasifikace je dnes ve světě v mírných obměnách nejrozšířenější (Janeček et al., 1999). Jedná e o grafickou klasifikaci, kdy se půdní druh určuje z průsečíku obsahů jednotlivých zrnitostních frakcí. Toto určení je však mnohem více přesnější než Novákova metoda, proto se v současné době stále více používá. Je však nutno mít k dispozici kompletní zrnitostní rozbor podle charakteristik uvedených na stranách trojúhelníku. Písčité půdy obsahují v jemnozemi nízký podíl jemných (jílovitých) částic, čímž je ovlivněn také jejich charakter. Půdy zrnitostně lehké mají obecně nižší sorpci, hůře zadržují vodu, dobře ji však infiltrují, jsou záhřevné a díky vysokému provzdušnění dochází k intenzivní mineralizaci půdní organické hmoty, které tím mívají přirozeně menší obsah. Naopak půdy zrnitostně těžké, s vysokým zastoupením zrnitostních částic, mají vysokou sorpční schopnost (avšak vazby jsou často pevné a prvky obtížně rostlinám dostupné), v závislosti na vlhkosti mění svůj objem (za vlhka bobtnají, za sucha se pak smršťují), špatně vsakují srážkovou vodu, a tím jsou za vlhka špatně obhospodařovatelné.

Zdroj: VOPRAVIL, Jan a kol. Půda a její hodnocení v ČR. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, 2009-2011. 2 sv. ISBN 978-80-87361-02-3.

Digitalizovaná mapa zrnitostního složení půd ČR: http://kartografie.fsv.cvut.cz/1-2-2-mapove-pole.php

Digitální mapový archiv: http://www.geology.cz/app/archiv/mproz.pl?tt_=p

Doporučená literatura: ze zdrojů + JANEČEK, Miloslav a kol. Pozemkové úpravy se zaměřením na bonitaci a pedologii. Vyd. 2., upr. Praha: Institut pro místní správu, 1999. 73 s. ISBN 80-238-5101-2.

Pro úplnější informace zkontaktujte:

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy: http://www.vumop.cz/?p=fotogalerie&id=118&site=default&browse=1

Ústav geologie a pedologie: http://www.jirman.info/www/ugp/

Službu Zeptejte se geologa při České geologické službě:http://www.geology.cz/extranet/popularizace/zeptejte

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.06.2013 09:55