Keltský "kombajn"

Text dotazu

Dobrý den, slyšela jsem, že keltové používali něco jako kombajn, jak toto zařízení fungovalo, na co přesně se používalo a jak
vypadalo? děkuji

Odpověď

Dobrý den

žací stroj (nebo také sklízecí stroj či česač klasů) vymysleli a řadu století používali a zdokonalovali Keltové v zaalpské Galii. První velmi stručná písemná zmínka o tomto žacím stroji se objevila Pliniově díle Historia Naturalis (kniha 18, část 296) pocházejícím přibližně z roku 70, Plinius tento stroj označuje slovem vallus. Podrobně pak žací stroj popsal další římský autor Palladius žijící na konci 4. nebo počátku 5. století ve svém díle Opus agriculturae (kniha 7, část 2, 204). Palladius pro stroj, s jehož pomocí se celá sklizeň odbyla jednodenním výkonem jednoho vola, však označení vallus nepoužívá. Popisuje ho jako vozík pohybující se na dvou nízkých kolech. Čtverhraný povrch vozíku byl ohrazen prkennými desami, prkna čelní desky byla nižší a do nich bylo v řadě zasazeno množství do výše zahnutých jemných zubů, jejichž vzájemná vzdálenost odpovídala rozměru klasů. Na zadní straně měl vozík dvě krátké voje, k nimž se pomocí jha a řemení zapřahal vůl hlavou k vozíku. Jak zvíře uvedlo vozík do pohybu zralým obilím, zachycovaly zuby klas a utrhávaly je, klasy se hromadily ve vozíku, sláma zůstávala venku. Výšku záběru upravoval volák (pohůnek), jdoucí vzadu.
Tento žací stroj bylo možné využít pro ploché a rovné kajiny a také tam, kde slámu nepovažovali za nezbytnou.
 
Z provedených rekonstrukcí a praktických pokusů vyplývá, že vallus měl šířku pracovního záběru mezi 1,2 až 1,35 metru, dosahoval výkonnosti cca 0,08 hektarů za hodinu a během práce nahradil 8 až 10 ženců s obilními srpy. V knize "Utajené dějiny podnebí" je existence vallu, kromě mimořádné tvůrčí technické aktivity Keltů, dávána do souvislosti i dalšími okolnostmi. Vallus bylo možné využít na rozsáhlých kompaktních plochách obilí. Rozšiřování obhospodařovaných polí je zde spojováno s pozitivními klimatickými změnami, ale také s pravděpodobně zvýšeným požadavkem na produkci potravinového obilí. Se zvětšením osetých ploch se zvýšilo nebezpečí, že při dosavadním ručním postupu nebude možné dozrálé obilí včas sklidit, tyto podněty tedy mohly vést obyvatele Galie k vytvoření žacího stroje.

V květnu 1958 byl v lucemburském Buzenolu objeven reliéf datovaný přibližně do 3.století, který zobrazoval stroj popsaný Pliniem a Palladiem. Obdobný výjev byl díky buzenolskému reliéfu identifikován i na reliéfech nalezených u lucemburském Arlonu, v Trevíru, Remeši a Koblenci

( http://www.giesler-zinnfiguren.de/lesesaal/Mechanisierung%20der%20Landwirtschaft%20.pdf ). Další informace a obrázky rekonstrukce najdete např. na
http://www.ekovesnicky.cz/view.php?cisloclanku=2010020003 nebo v knihách, které jsou částečně volně dostupné v Google Books

( http://books.google.cz/books?id=GrXyV1LPmZAC ,
http://books.google.cz/books?id=DU8z0Ve-zSoC ).

použité zdroje:
* Kapitoly z historie techniky pro sklizeň obilí ve světě - česače klasů (vallus, stripper) (7) - http://www.mechanizaceweb.cz/@AGRO/informacni-servis/Kapitoly-z-historie-tec
hniky-pro-sklizen-obilnin-ve-svete----cesace-klasu-vallus-stripper-7__s544x9
131.html
* RICHARDSON, Matthew. Kniha světových prvenství. Praha : Albatros, 2006. s.
158. ISBN 80-01869-1.
* ŠMELHAUS, Vratislav. Antický žací stroj a jeho původ. Československá etnografie. 1960, roč. 8, č. 3, s. 312-316.
* SVOBODA, Jiří. Utajené dějiny podnebí : řídilo počasí dějiny lidstva?
Praha : Levné knihy, 2009. s. 117-119. ISBN 978-80-73097-99-8.

Obor

Zemědělství

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

24.02.2011 09:55

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu