Kde presne byly zakotveny kvoty pro zeny v politice za minuleho rezimu?

Text dotazu

V souvislosti s kvotami pro zeny v politice se mluvi o tom,ze za minuleho rezimu existovaly 30%kvoty pro zeny do NS, narodnich vyboru atd.Nikde jsem ale nenasla kde presne to bylo zakotveno(program KSC,volebni zakon...?) a kde je to mozne dohledat.

Existovaly tyto kvoty skutecne,byly formalni nebo neformalni a na jake instituce se vztahovaly? Kde byly zakotveny a byly nejak vymahany?

Predem dekuji za odpoved.

Odpověď

Dobrý den,

 

jak píše JUDr. Barbara Havelková , LL.M. ve své státi Genderová rovnost v období socialismu, navzdory rozšířenému, a občas i veřejně zmiňovanému přesvědčení, že před rokem 1989 existoval v Československu institut zákonných kvót, kvóty nebyly zakotveny v právu.

 

Zvýšení zastoupení žen v politických funkcích bylo prováděno skrze stranickou hierarchii, prostřednictvím „opatření a stimulů v oblasti konkrétní realizace“, které ovšem neměly podobu obecně platných nařízení. K zajištění větší participace žen ve veřejném životě fungovaly u městských, místních a obvodních národních výborů výbory žen, k jejichž poslání patřila „politickovýchovná a osvětová činnost mezi ženami s cílem zvyšovat jejich aktivní účast na řešení a zabezpečování konkrétních úkolů hospodářské a kulturní výstavby, zapojovat ženy do veřejného, hospodářského a kulturního života, zejména je zapojovat do činnosti národního výboru a jeho komisí“ (§ 73 odst. 2 nařízení 71/1960 Sb., o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a uspořádání jejich orgánů).

 

Ústavy a volební předpisy stanovily formální rovnost pohlaví (aktivní a pasivní volební právo pro obě pohlaví) už za první republiky. Počet žen v zastupitelských sborech ovšem v meziválečném období nepřekročil 5%. Tato situace se změnila po druhé světové válce, kdy v Ústavodárném shromáždění zasedlo 7,65% žen a v Národním shromáždění ve volebním období 1948-1954 již 12% žen. Průměrný podíl žen v Národním shromáždění v době socialismu činil 23% a na komunální úrovni (místní, městské, okresní a krajské národní výbory) přesahoval 30%.

Přes relativně vysoká procenta žen v zastupitelských sborech se tyto ženy obtížně dostávaly do vysokých pozic. Obzvláště uzavřena zůstala ženám exekutiva (např. po celou dobu komunismu působily ve vládách jen tři ženy, a to v letech 1947-1963 Ludmila Jankovcová, v letech 1954-1968 Božena Machačová Dostálová a v letech 1969-1970 Růžena Brabcová; od roku 1970 až do pádu režimu se v české ani federální vládě nevyskytla žádná žena).

Použité zdroje

HAVELKOVÁ, Barbara. Genderová rovnost v období socialismu. In BOBEK, Michal – MOLEK, Pavel – ŠIMÍČEK, Vojtech (eds.). Komunistické právo v Československu : Kapitoly z dějin bezpráví. Brno: Masarykova univerzita : Mezinárodní politologický ústav, 2009.
 
BAUEROVÁ, Jaroslava – BÁRTOVÁ, Eva. Proměny ženy v rodině, práci a ve veřejném životě. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1987.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

06.09.2016 10:08

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu