Karel IV. a Přemysl Otakar II.

Text dotazu

Dobrý den, měl bych dva dotazy.
1) Na stránkách Wikipedie o Karlu IV. http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. jsem se dočetl, že měl kromě několika potomků snad i levobočka, doslova je tam: "Z neznámé souložnice: Vilém, levoboček, doložený z jediné listiny r. 1377" Chtěl bych se zeptat, co je na tom pravdy? Karel IV. byl, pokud vím, znám
svou bohabojností a křesťanství nevěru považuje za smrtelný hřích, ne?
2) Chtěl jsem se zeptat, jak to bylo s císařskou korunou u Přemysla Otakara II. Četl jsem názor, tuším též na Wikipedii, že mu jí nechtěli dát, a to proto, že měl velkou moc. Ale v kronice Druhých pokračovatelů Kosmových jsem se dočetl, že mu (tuším biskupové) přijeli do Čech císařskou korunu nabídnout, ale on jí právě odmítl. Dodává se tam, že je ještě několik dní hostil a pak s mnoha dary poslal domů. To se mělo opakovat několikrát... V kronice se však neuvádí důvod, proč císařskou korunu nepřijal. Chtěl bych se zeptat, která verze je tedy pravdivá a případně nějaké bližší odůvodnění proč mu tedy korunu nedali či proč jí nechtěl. Díky za obě odpovědi a přeji hezký zbytek dne.

Odpověď

Dobrý den, v některý novějších publikacích pojednávajících o životě a díle Karla IV. je zmínka o doloženém levobočku Karla IV. uvedena. Jediný dosud známý a doložený levoboček, ke kterému se Karel IV. oficiálně přiznal, nesl jméno Guillaume.
Karlova levobočka zmiňuje například kniha: "Karel IV. Historie života velkého vladaře":
"Až do nedávné doby nebylo známo, že Karel za své cesty do Avignonu někdy kolem poloviny roku 1365 prožil milostné dobrodružství, z něhož se narodil nemanželský syn. Jmenoval se Guillaume, jak lze odvodit z latinské podoby jména (Guillelmus) uváděného v listinném svědectví. To nás přivádí na stopu k neznámé francouzské matce i k možnému místu početí. Víme dále, že v době Karlova pobytu v Paříži na přelomu roku 1377 a 1378 se synek blížil dvanácti letům věku. Tehdy si také Karel vyžádal u papeže pro svého levobočka dispenz ze čtvrtého stupně příbuzenství pro případ, že vstoupí v manželský svazek se vznešenou dámou podle otcovy či vlastní volby, až dospěje k tomu příslušného věku. Dispenz udělil kardinál-penitenciář Lukáš Ridolfucci de Gentilibus, s výslovným uvedením císařova otcovství, někdy mezi únorem a červencem roku 1378. Zda se Karel s chlapcem, který žil s matkou někde v Savojsku či v jižní Francii, setkal už někdy dříve, či mu byl chlapec představen teprve nyní v Paříži, nevíme. Ke Guillaumovi se však hlásil a chtěl se postarat o jeho zabezpečení do budoucna výhodným sňatkem. Jak to všechno dopadlo, není známo. Jakékoli další stopy po Karlovu levobočku mizejí."
(KAVKA, František. Karel IV. : historie života velkého vladaře. 1.vyd. Praha : Mladá fronta, 1998. s.249.)
Jak se slučovala nevěra a křesťanské zásady Karla IV., můžeme dnes těžko posoudit. Je ovšem třeba mít na paměti, že Karel IV. žil v době rytířských ideálů, k nimž patřila čest, udatnost a láska k ženám. Jak píše Richard Morus Lewinsohn ve svých "Světových dějinách sexuality", středověk byl ve věcech sexuálního života tolerantnější než mnohá dřívější i pozdější období.

Literatura:
* KAVKA, František. Karel IV. : historie života velkého vladaře. 1.vyd. Praha : Mladá fronta, 1998.
* KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. : královské sňatky. 1.vyd. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002.
* KOLÁČEK, Luboš Y.. Svatý erotik Karel IV. : král Velkého Díla. 1.vyd. Třebíč : Akcent, 2005.

Nyní k Vaší otázce, která se týkala kandidatury Přemysla Otakara II. na říšský trůn. Dle historických a biografických knih Přemysl Otakar II. o císařskou korunu zájem projevil. "Prý jen římská koruna chyběla Přemyslovi k plné slávě. Není jisté, zda o ni projevil zájem hned po smrti Konráda IV., nebo později." Již v letech 1254/1255 se objevily úvahy o možné volbě Přemysla Otakara II. říšským císařem. Mezi iniciátory patřil kolínský arcibiskup a flanderská hraběnka Markéta. Jeho volba ovšem byla velmi nejistá a v některých ohledech pro českého krále nevýhodná.
"Některé výhody, jichž užíval jako říšský kníže s královským titulem, by totiž ztrácel. Především by se asi musel uskromnit v dynastické politice ve chvíli, kdy se před ním začalo rýsovat velké dunajské soustátí. Přemyslovy říšské ambice zřejmě utlumilo narození syna Václava v září 1271 a spíše dbal, aby mohl volbu v Říši ovlivňovat a současné i budoucí vládce si zavazovat. Podobné argumenty ostatně zazněly ve fiktivní řeči nejvyššího komorníka Ondřeje z Říčan, když měl krále varovat před touhou po římské koruně.
Ostatně Přemysl nemohl spoléhat ani na jistotu své volby. Ačkoliv byl po matce Štauf, odepřel mu tvůrce známého právního díla Saské zrcadlo (Sachenspiegel) místo mezi předvoliteli římského krále, protože není Němec. Ale ani úspěch by Přemysla nezbavil starostí. Podle lenního práva trval tak zvaný Leihezwang, zvyk, že po uvolnění velkého léna si ho nesměl ponechat římský král, ale do roka a do dne ho měl znovu udělit. (...) Jistěže Přemysl mohl toužit po římské koruně, ale rozhodný krok neučinil, ani když na jaře
1272 zemřel král Richard. Papež nebral na vědomí Alfonse Kastilského a vyzval říšská knížata k nové volbě.(...) V létě 1273 volební jednání pokročila, ale Přemysl zrovna válčil v Uhrách. S vyloučením českého hlasu, nahrazeného Bavorskem, byl koncem září 1273 zvolen Rudolf z Habsburku (1273 - 1291)."
(Přemyslovci : budování českého státu. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. s.314,315.) Dobu panování Přemysla Otakara II. přibližují následující publikace:
* Přemyslovci : budování českého státu. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009.
* KUTHAN, Jiří. Přemysl Otakar II : král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. 1. vyd. Vimperk : Tina, 1993.
* HÁDEK, Cyril. Konec Přemyslovců v Čechách. 1. vyd. Praha : Akropolis, 2006.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

03.12.2009 16:20

Klára M píše:
Středa 11.01.2017 20:11
Dobrý den , chtěla bych se zeptat ... Proč není datum narození Přemysla Otakar II. známo ?
Děkuji za odpověď :)
PSK - admin píše:
Úterý 17.01.2017 15:00
Dobrý den,

bohužel, v prohledané literatuře nebyl nalezen důvod, proč není narození Přemysla Otakara II. přímo určeno.
Publikace se v této informaci liší, nebo - v častějším případě - ji ani neuvádějí. Ve většině případů se uvádí pravděpodobný rok narození 1233. V méně častých případech bylo také uvedeno, že se narodil na přelomu let 1233/34. Je možné, že pro tuto informaci chybí pouze písemné potvrzení v podobě pramenů, aby mohl být letopočet zcela jistý.

Většina dostupné literatury se věnuje významu a politice Přemysla Otakara II., kterou se zapsal do dějin Českého království a tato informace se spíše opomíjí.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu