-
To se mi líbí
-
Doporučit
Měl Karel IV. stále podstatný příjem ze stříbrných dolů v Kutné Hoře nebo bylo stříbro v jeho době již vytěženo? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, prameny uvádějí, že za vlády Karla IV. se stříbro těžilo, ale informace o tom, jak moc ho bylo, nejsou zcela zřejmé.
Vybrali jsme několik ukázek z literatury, které těžbu stříbra v Kutné Hoře v době Karla IV. zmiňují:
Technologie dolování a zpracování stříbrné rudy byla v Kutné Hoře v době vlády Karla IV. (1346–1378) dokonale propracovaná a i v následujícím období se téměř neměnila.
Dolové území (rozměr 98 x 64 m) nebylo vlastnictvím těžaře, ale bylo mu pouze propůjčeno. Výhradní právo disponovat nerostnými surovinami, ať byly na pozemku kohokoliv, měl panovník. Král povoloval prostřednictvím svých úředníků zakládání důlních děl a dohlížel na těžbu. Měl nárok na podíl z těžby, tzv. urburu, která činila 1/8 vytěžené rudy.......
Ačkoliv bylo rubání prováděno primitivními základními havířskými nástroji, tj. želízkem - klínek a mlátkem - šlígl, bylo v Kutné Hoře tímto způsobem již v době panování Karla IV. ve 2. polovině 14. století dosaženo hloubky 400–450 m, důl Osel zatopený v polovině 16. stol., prý dosahovaly v Evropě naprosto unikátní hloubky – přes 600 m. .
Těžba drahých kovů byla tehdy významným zdrojem hospodářského a politického rozvoje českého státu. Vedle hlavní úlohy stříbra, které bylo získáváno zejména v Kutné Hoře, se na tom podílelo i české zlato. Písemné prameny z doby vlády Karla IV. v polovině 14. století zaznamenávají 25 českých zlatonosných oblastí.
Zlaté mince se staly základem, podle kterého se přepočítávala hodnota jiných peněz. Tato skutečnost měla nepříznivý dopad na postavení české stříbrné měny, i když zprvu ještě nepříliš znatelný.
V 2. polovině 14. století se v důsledku zahraničních politických aktivit Karla IV. projevila v postupné deformaci hospodářského dění v českých zemích.
Hlavní příčinou byla skutečnost, že české rudné hornictví nemohlo uspokojit poptávku po zlatě, takže je bylo nutné kupovat platbou ve stříbře v kurzu vůči zlatu 10 : 1.
Během vlády Karla IV. bylo proto třeba snižovat v českých groších podíl stříbra, aby ho byl dostatek na nákup zlata... Zatímco obsah stříbra v českých groších byl v průběhu 14. století snižován, jakost dukátů jako platidla v zahraničním obchodě zůstávala zachována.
Za nákup Braniborska zaplatil roku 1373 Karel IV. vysokou částku 500 000 dukátů, odpovídající množství mnoha tun stříbra. Vzhledem k tomu, že zahraniční platby se uskutečňovaly výhradně ve zlatých mincích, poptávka po zlatě byla vysoká a zvyšovala neustále jeho cenu. Po roce 1325 se jeho původní poměr ke stříbru zvýšil na 1 : 16,6 až 1 : 17,5 a okolo roku 1335 na 1 : 25. Pokud produkce stříbra z kutnohorského revíru docilovala v 1. polovině 14. století ročních hodnot kolem 20 000 kg, nákup zlata za české stříbro, byť stále v nevýhodnějším kurzu, nebyl přílišným problémem. V 2. polovině 14. století revír Kutná Hora začal vykazovat pokles produkce na roční průměr kolem 8 500 kg.
Čerpáno z: VELFL, Josef. Dolování v čase vláda Karla IV. Zveřejněno: 11. 6. 2017
https://www.stavebni-technika.cz/clanky/dolovani-v-case-vlady-karla-iv
Další odkazy:
Kde se před časy stříbro a jiné kovy dobývaly, tu dával zkušenými horníky znovu kopati a tu na mnoha místech hojnost rud všelikých, drahých a užitečných na novo se dobývalo.
A tak v krátkém čase všecko v Čechách se změnilo jevíc jasnou, veselejší tvářnost a jako v politickém postavení říše české a v duševním životě národa nastal se nyní obrat veliký, tak i blahobyt pocházející ze
zvelebení umění, řemesel, obchodu a pilného vzdělávání půdy a dobývání z ní pokladův, byl povznesen v celé zemi na stupeň dosud nebývalý a Čechové přijímajíce dobrodiní Karlem jim poskytnutá s
vděčným srdcem čilými a pilnými rukami snahy jeho podporovali a blahoslavíce jej Pánu Bohu za všecko dobré děkovali.
Zdroj: ZAP, Karel Vladislav, FRIEDRICH, Gustav, ČERNÝ, Věnceslav. Dějiny panování Karla IV. Praha: I.L.Kober, 1894.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:e017ca50-7fc1-11e6-8644-001018b5eb5c
V Kutné Hoře vznikaly ve 14. století velmi složité problémy, spojené nejen se zabezpečováním provozu, ale i s odvodňováním těchto rozsáhlých a několik set metrů hlubokých důlních systémů.
Následkem toho kutnohorské hornictví dosáhlo již tehdy vysoké technické úrovně. Někteří odborníci byli zváni do zahraničí. Ve 14. století Benátská republika znovu usilovala o podmanění ostrova Kréty.
Benátský dóže Laurencius Celsi vyslal v r. 1363 zvláštního vyslance do Kutné Hory, aby zde najal několik horníků s důlně měřickými znalostmi...
Neustálý postup do větších hloubek, vynucený charakterem zrudnění kutnohorských ložisek se projevoval na sklonku 14. století zvyšováním výrobních nákladů a poklesem produkce stříbra.
Panovníci - král Karel a zejména Václav IV. potřebovali udržet trvalé dodávky stříbra pro mincovnu a z toho důvodu všestranně podporovali jeho těžbu...
Úpadek, který postihoval především největší a nejstarší kutnohorské doly na oselském pásmu, se stále prohluboval a na začátku 15. století přerostl v těžkou krizi celého kutnohorského hornictví...
Zdroj: ORASKÝ, František. Tisíc let kutnohorského dolování a mincování. Kutná Hora: Rudné doly, [1985].
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:bc041a60-8bf6-11e6-84e2-005056827e51
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
27.04.2021 16:00