Karačajevsk

Text dotazu

Dobrý den,

ráda bych se zeptala, zda-li existují na našem území nějaké zmínky o historii Karačajevců.

Děkuji za Vaši odpověď.

S pozdravem

Kristýna Paidarová

Odpověď

 

Dobrý den,

o Karačajevcích se v česky psané literatuře dozvíme z několika zdrojů. Žádný z nich však není primárně zaměřený na toto jediné téma. My jsme o historii Karačajevska našli například tyto informace:

„Území leží na severních svazích Velikého Kavkazu a název je odvozen od hlavních etnických skupin v oblasti turkických Karačajů (Karačajly – doslova lidé od Černého potoka), příbuzných Balkarů ze sousední Kabardsko-balkarské republiky, kteří zde žili od 13.století. Naproti tomu kavkazští Čerkesové (příbuzní Adygů a Kabarďanů) se zde usídlili až v 19. století. Po ruské revoluci 1917 byla oblast součástí Horské republiky, v letech 1978-1920 ji však zasáhla občanská válka. Po vítězství sovětské moci zde byla roku 1992 vyvořena Karačajevsko-čerkeská AO, která byla roku 1924 rozdělena na Karačajevskou AO a Čerkevský národnosti okruh (od roku 1928 Čerkeská AO.) Za druhé světové války bylo území krátce okupováno Německem, po osvobození by Karačajci obviněni z kolaborace a násilně vysídleni do Střední Asie a jejich autonomní oblast zrušena. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957, kdy byl Karačajcům povolen návrat a byla znovu obnovena Karačajevsko-čerkeská AO. V souvislosti s rozkladem SSSR vydala oblast roku 1990 deklaraci o svrchovanosti a vyhlásila se Karačajevsko-čerkeskou SSR v rámci SSSR. Roku 1992 byl název změněn na současný a Karačajevsko-čerkeskou SSR v rámci SSSR. Roku 1992 byl název změněn na současný a Karačajevsko-Čerkesko se pak stalo autonomní republikou v rámci Ruské federace. Příznačná jako pro celou oblast Kavkazu je pestrá etnická skladba republiky, ovšem zde jsou nejpočetnější Rusové (42%), následovaní Karačajci (31%), Čerkesy (10%), Abázy (7%), Nogajci (3%) a mnoha dalšími etniky. Věřící Rusové se hlásí k pravoslaví, ostatní etnika především k sunnitskému islámu.“ HONZÁK, František a Marek PEČENKA. Státy a jejich představitelé. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-79-6

Dokument je dostupný v digitální knihovně Kramerius: (http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c91c84f0-1766-11e4-90aa-005056825209)

 

Další doporučená literatura a pod nimi odkazy na konkrétní stránky, na kterých se o daném tématu píše:

* GORBAČEV, Michail. Výbor z projevů a statí. Praha: Svoboda, 1990.

(http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:ab49eed0-bcc3-11e2-8c63-5ef3fc9ae867)

* COURTOIS, Stéphane. Černá kniha komunismu. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-194-9.

(http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:d07a18b0-2cba-11e5-b57a-005056825209)

* VALEČKA, Eduard Georgievič. Černomořský okruh Kavkazu. V Praze: Nákladem knihkupectví Mikuláše a Knappa, 1871. 52 s., [1] l. obr. příl.

http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001789312&local_base=NKC

 

*  GORBAČOV, M. S.. PŘESTAVBA A NOVÉ MYŠLENÍ pro naši zemi a pro celý svět. Překlad Ing. Miroslav Brož a spol.. 1. české. vyd. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1987. Kapitola 1 část, PŘESTAVBA, 2. Přestavba začala – první závěry, s. 104. (česky)

* Časopis Respekt z 6.5.1991: http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:72264490-c340-11e2-8c63-5ef3fc9ae867

 

Internetové zdroje:

* https://www.clovekvtisni.cz/cs/clanky/od-deportace-vajnachu-ubehlo-72-let

* http://www.vajnach.cz/cs_historie.php

* http://navychod.cz/articles.php?id=83500372-8e24-11df-aa30-00304830bcc4

 

Základní informace o Karačajevsko-čerkeské republice naleznete také na wikipedii, ale kvalitu internetových zdrojů nemůžeme zaručit:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kara%C4%8Dajevsko-%C4%8Cerkesko

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.05.2017 20:48

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu