Judaismus

Text dotazu

Co je to judaismus?

Odpověď

Dobrý den,
judaismus - monoteistické náboženství vytvořené během 1.tis. př.n.l. palestinskými Židy; jedno z hl. svět. náboženství. Protože božský řád je zprostředkován hebr. zákonodárcem a prorokem Mojžíšem přijetím zákonů na hoře Sinaj, nazývá se také mojžíšským náb. Prameny [židovské náboženství] tvoří Starý zákon, zvl. tóra a pozdější talmud. - Tóra (pět knih Mojžíšových, Pentateuch) předčítaná při náboženských obřadech (bohoslužbách) v synagogách, není historicky jednolitý celek. Literárněhist. kritika všech pěti knih (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium) prokázala, že současný komplet vznikal ze starších textů (asi 13. ? 6. st. př.n.l.) připisovaných tradicí Mojžíšovi (odtud Mojžíšův zákon) v průběhu pěti století (asi do 5.st. př.n.l.) společně s textem šesté knihy Starého zákona, Knihy Jozue. V souvislosti s tím se hovoří o tzv. šesti knihách, resp. o Šestikniží. V 10. ? 9.st. př.n.l. vznikl v Judeji text známý dnes pod názvem Jahvist. Charakteristickým znakem této části Šestikniží je, že bůh zde vystupuje jako Jahve a v náb. zkratce vyjadřuje ideol. i polit. zájmy již. území Palestiny (Judsko, judské král.). Prakticky současně, resp. o několik desetiletí později vznikl v sev. části země text známý jako Elohist, v němž se hovoří o bohu v množném čísle (Elohim) a jenž odráží podmínky a zájmy izraelského král. V 7.st. př.n.l. vznikla verze třetího textu, který se stal součástí tóry pod názvem Deuteronomium. Pravděpodobně v období babylonského zajetí či krátce po něm vznikly texty tvořící tzv. kněžský kodex. Kolem 444 př.n.l. Ezdráš tyto prameny uspořádal a na širokém lid. shromáždění vyhlásil obnovu platnosti zákazů a předpisů obsažených ve starozákonních knihách, čímž de facto náb. reglementoval platnost tóry. - Charakteristickým
rysem židovského náboženství je víra v jedinost, jedinečnost a výlučnost boha Jahva, který si zvolil Židy za svůj vyvolený národ, skrze nějž zřídil mesianistické král. boží, říši míru, jíž má počít nová hist. epocha. Představy o výjimečnosti a o zvláštním mesianistickém poslání Židů, které se od konce 19.st. staly součástí ideologie sionismu, jsou úzce spjaty s monoteistickou centralizací a absolutizací univerzální (tj. v náboženském smyslu neomezené) božské síly v kultu původního kmenového božstva Jahva, jehož jméno symbolizující náb. ideu všepronikající boží svrchovanosti bylo v důsledku tabuizace nahrazováno opisnými tvary (Adenai). Mezi vyvoleným národem Židů a Jahvem platí smlouva zavazující Židy neuctívat jiného boha a dávající jim za to vládu nad Palestinou. Vnějším symbolem této smlouvy je rituální obřízka. Život národa i jednotlivců se řídí přesnými předpisy (tóra) a později tradicí (talmud), a to často až do nejmenších podrobností (kasuistika). Žid. obce řídí kněží, rabíni, kteří jsou zároveň knižními učenci. Náb. kult je omezen na čtení a výklad tóry a modlitby. Soustřeďuje se na shromáždění v synagóze v den sabatu (žid. soboty) a prostřednictvím různých obřadů směřuje k získání milosti boha Jahva a k plnění jeho přikázání. Rituály [židovské náboženství] tvoří modlitba, mezuza a cicit, kapores, lulav a tašlich, košer a trejfe, obřízka a rituální očisty. Vedle modlitby, postavené v náb. rovině na předpokladu neomezené síly slova, předepisují žid. duchovní věřícím umisťovat určitým způsobem mezuzu (pergamen se dvěma pasážemi z Deuteronomia, připevňovaný v pouzdru u dveří) a nosit cicit (amulet v podobě střapce na modré tkanici, zavěšovaný pod svrchním oděvem). Kapores (smírčí oběť konaná v předvečer svátku soudného dne), lulav (rituální obřad s palmovou ratolestí konaný ve dnech svátku stánků) a tašlich (magický obřad konaný v den žid. nového roku - roš-hašana) představují rituály navazující svou podstatou na obřady starověkého judaismu. Rituální třídění potravin na košer a trejfe odráží náb. systém příkazů a zákazů vycházejících z tradic konzervativního náb. systému. Prastarý a rozhodně nejen žid. obřad obřízky byl vykládán jako výraz ?znamení zákona? a přináležitosti k náb. Jahva až v období třídní spol. Stejný vývoj lze zaznamenat u rituálních očist (modlitby doprovázené omýváním rukou ve speciálním bazénu s dešťovou či pramenitou vodou), vycházejících pravděpodobně z životodárné schopnosti vody vytvářející představu její posvátnosti. Systém rituálů [židovské náboženství] je svázán s žid. svátky, které jsou uspořádány podle lunárního kalendáře, takže jsou svátky pohyblivými. V jejich obsahu a charakteru se odráží hist. velmi vzdálená struktura života kmene, rodu či patriarchální rodiny, orientovaná v období otrokářského státu na centralizovaný kult boha Jahva. Nejdůl. místo mezi žid. svátky zaujímá svátek pesach, dále šavuot, svátek stánků a svátek soudného dne s předcházejícím dnem nového roku (roš-hašana). Důl. roli v židovském kultu hrají posty, osvobozující údajně člověka od jeho existenčních pout a sbližující ho s bohem. - [židovské náboženství] se v důsledku své vyhraněné orientace na zákony vyznačuje silným etickým a práv. akcentem. Je jedním z mála náb., jež se uchovala z doby starověku (ortodoxní judaismus). V náb. dějinách lidstva sehrálo [židovské náboženství] značnou roli. Již za existence žid. státu se vytvořila početná centra Židů v diaspoře, jež se po dobytí Jeruzaléma rozšířila na pobřeží Středozemního moře, Pyrenejského poloostrova, v sev. Africe i v záp. Evropě. Mezi stoupenci [židovské náboženství] vznikaly četné sekty a šířila se mystická učení, jež (spolu s proudem ortodoxního judaismu) výrazně ovlivnily vznik a formování křesťanství. Po 2.svět. válce se staly hl. centry [židovské náboženství] USA a Palestina; ve státě Izrael je [židovské náboženství] náboženstvím státním.

Zdroj: http://coto.je, Malá Československá encyklopedie

Obor

Filozofie a náboženství

Okres

--

Knihovna

Městská knihovna Ústí nad Orlicí

Datum zadání dotazu

14.03.2008 12:53

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu