-
To se mi líbí
-
Doporučit
Běžně se uvádí, že ochrana autorského díla trvá 70 let po autorově smrti. Před časem jsem narazil na informaci, kterou už neumím najít, že v případě děl, která bylo zakázáno vydávat, se doba autorské ochrany prodlužuje o dobu, po kterou bylo dílo zakázáno.
Chtěl bych požádat o informaci, zda je to pravda nebo ne, a pokud ano, zda se to týká knih Isaaka Babela a Andreje Platonova a pokud ještě volná nejsou, kdy jejich autorská ochrana končí.
Dále jsem se chtěl zeptat, jak je to s autorskou ochranou překladů těchto děl, zda je právní ochrana překladu stejná jako ochrana autorského díla.
Děkuji velice.
Dobrý den,
není nám známo, že by v českém prostředí nebo na úrovni Evropské unie byly takové okolnosti v legislativě týkající se autorských práv zohledňovány. Ve většině zemí se uplatňuje ochrana autorských práv po dobu 70 let od smrti autora, přičemž jejich uplynutí se počítá od prvního dne následujícího roku.
Informace, které uvádíte, se pravděpodobně týkají specifik ruské legislativy na ochranu autorských práv. Legislativa se několikrát měnila, v současnosti by v Rusku rovněž měla platit doba ochrany autorských práv trvající 70 let od smrti autora. Specifikem ale je, že v případě autorů, kteří byli sovětskou mocí pronásledováni a odsouzení, resp. zabiti, a posmrtně došlo k jejich rehabilitaci, autorská práva začínají běžet od roku rehabilitace – v případě I. Babele jde o rok 1954. U A. Platonova jsme se nesetkali s informací o jeho oficiální rehabilitaci. Ruským specifikem také je, že u autorů, kteří tvořili nebo bojovali v období Velké vlastenecké války (1941-1945), se délka autorských práv prodlužuje o čtyři roky.
Podle uvedeného předpokládáme, že u obou uvedených autorů jsou autorská práva stále v platnosti. Babel byl rehabilitován v roce 1954 a jelikož v době války byl již po smrti, autorská práva by měla být platná do roku 2024, resp. do 1. 1. 2025. Platonov zemřel v roce 1951 a zapojil se také do války, tedy předpokládáme, že autorská práva platí do roku 2025, resp. do 1.1.2026. Vycházíme však jen z volných internetových zdrojů, a proto vnímejte prosím naše odhady jen jako úvahy nad zodpovězením Vašeho dotazu. Nemáme legislativní kompetenci Vám úředně potvrdit dané informace a doporučujeme Vám obrátit se s otázkou i na poskytovatele právních služeb. Případně byste mohli kontaktovat i přímo Národní knihovnu Ruska – kontakty naleznete zde: http://nlr.ru/eng/RA2109/contacts.
Co se týče překladů, podle českého autorského zákona je i překlad autorským dílem a podléhá autorskému právu. To znamená, že autorská práva přeloženého díla platí 70 let od smrti překladatele.
Zákon č. 121/2000 Sb. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121
https://en.wikipedia.org/[…]/Copyright_law_of_the_European_Union
https://en.wikipedia.org/[…]/Copyright_law_of_the_Russian_Federation
https://cs.wikipedia.org/wiki/Isaak_Babel
https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Platonov
Právo
--
Národní knihovna ČR
08.11.2021 08:46
Díla rehabilitovaného ruského autora jsou proto v ČR volná od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy uplynulo 70 let od jeho smrti, i když v Rusku skončí ochrana později. Něco podobného platí např. u Francouzů padlých za vlast - např. Antoine de Saint-Exupéry (1900-1944) je v ČR volný od 01.01.2015, zatímco ve Francii mají jeho dědici dalších 30 let ochrany práv navíc. Naopak v USA už skončila ochrana všech prací zveřejněných před rokem 1923, tudíž např. The Jungle (vyd. 1906) od Uptona Sinclaira (1878–1968) je v USA a návazně i v ČR volná, ačkoliv díla českých autorů zemřelých v tomto roce podléhají v ČR ochraně až do 31.12.2033.
Jak již psala knihovna, přeložené dílo se stane volným, jakmile je volným originál (tj. vyprší majetková práva původního autora, popř. posledního spoluautora) i samotný překlad (práva překladatele).
Je ale nutné vzít v úvahu možná rizika v cizích zemích, pokud volné dílo zveřejníte na internetu. Např. Google Books se sídlem v USA nezveřejňují v Evropě (blokace podle přístupového serveru) díla z přelomu 19. a 20. století, ačkoliv jsou v USA volná a americkým uživatelům G.B. dostupná, protože by je majitelé práv mohli žalovat u evropských soudů. Totéž by se mohlo stát v Rusku někomu, kdo by na českém serveru přístupném z Ruska zveřejnil díla ruského autora, který podle tamních předpisů podléhá ochraně. K podobným případům, i mimo obor autorského práva, už v minulosti došlo - např. manažeři online sázkových kanceláří sídlících a legálně provozovaných na karibských ostrovech byli zatčeni při přestupu na letišti v USA a později odsouzeni, protože jejich firmy umožňovaly přes internet sázet americkým občanům v rozporu s americkými zákony; podobné problémy má např. Facebook a další americké sociální sítě kvůli možnému porušování evropských předpisů.
Takže můj závěr by byl, že originální díla zmíněných ruských autorů zemřelých před 31.12.1950 můžete v ČR volně šířit, využívat a překládat, ale před jejich zveřejněním v ruštině na internetu zvažte, že se tím můžete vystavit následkům v Rusku podle ruských zákonů (např. během turistické návštěvy, v případě nákupu ruských akcií či jiným způsobem, kdy by na Vás ruské úřady mohly "dosáhnout"). Pokud díla přeložíte nebo zveřejníte na internetu překlad od překladatele zemřelého před 31.12.1950, tak je riziko menší, protože v Rusku není čeština běžně známá a "dopad na trh s daným dílem" a tím i potenciální způsobená škoda majitelům práv bude řádově nižší.
Berte to ale jen jako informace právního laika, žádnou garanci za to poskytnout nemohu.
Viz též: https://en.wikipedia.org/wiki/Rule_of_the_shorter_term