-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
můj předek Jiří Vaniš, potomek Jana Vaniše purkrabího na hradě Krašov od roku 1380 a jeho syna rytíře Václava ze Zvěřince, byl nobilitován Ferdinadem I s přídomkem ze Ždánic. Jiří byl jeden z místodržících Jana z Pernštejna. Odhaduji, že nobilitace byla udělena v roce 1532.
Prosím, je možné vyhledat zápis o nobilitaci?
Děkuji.
Dobrý den,
Pokusili jsme se pra Vás z našich zdrojů zjistit, kde a jak nalézt zápisy o nobilitaci Jiřího Vaniše a zjistili jsme pro Vás řadu zajímavých zdrojů, které pojednávají jak o rodě Vanišů ze Ždánic, tak o problematice nobilitací.
Domníváme se, že podle všeho je velice nepravděpodobné, že by se v písemné podobě nobilitace z doby kolem roku 1530 zachovala. Také ve různých přetištěných sbírkách listin jsme takovouto listinu nenalezli.
Níže Vám přinášíme vybrané úryvky z různých publikací, které si Vám dovolujeme doporučit k prostudování. Pokud by doklad o nobilitaci byl, pak se domníváme, že by byl v archivu – doporučovali bychom Vám oslovit Státní oblastní archiv v Hradci Králové (https://vychodoceskearchivy.cz/home/kontakty/reditelstvi/).
„Z literatury je dostatečně známo, že povyšování do šlechtického stavu ve středověku probíhalo často ústní formou, a jeho doklady najdeme opět ve všech monarchiích. Případy, kdy se jedinec vyšvihl mezi elity bez formálního aktu, byly asi ještě častější, ale tato otázka již není součástí našeho zájmu. V 14. a 15. století se tedy začalo povyšovat do šlechtického stavu nebo udělovat erb písemnou formou a záhy kromě originálu listiny vznikl zápis v registrech panovnické kanceláře. Tyto zápisy měly velmi rozmanitou podobu. Část z nich prostě zaznamenávala, že byl konkrétní osobě vydán erbovní nebo nobilitační list. Vlastní obsah ustanovení ale již nebýval podchycen, takže v zápisech v registrech většinou nenajdeme ani údaje o příjemci, ani popis uděleného erbu. Některé doklady ukazují, že část vydaných originálů nebyla do register zapisována (což ostatně odpovídá dobovým registračním pravidlům). V našich poměrech ani rok 1526 neznamená výraznější posun, vlastní nobilitační jednání zřejmě nadále probíhalo ústně. To se týká také přímluv některých aristokratů či vysokých dvorských nebo církevních hodnostářů za své věrné poddané či sloužící. V písemné podobě, jako listy úředníkům kanceláře, se tyto přímluvy dochovaly jen výjimečně.
…….
Přes tyto skutečnosti musíme konstatovat, že se začala měnit forma vlastního aktu zlistiňování. Po roce 1526, ale spíše až v druhé polovině 16. století, máme doloženy prvé koncepty erbovních listin, postupně se ukládají i další písemné materiály, vzniká konvolut, který nazýváme nobilitační spis. Nejstarší koncepty jsou ovšem velmi lakonické, obsahovaly jen jméno příjemce a stručný, často neúplný popis erbu. Zajímavé jsou ale poznámky, které ukazují, že kancelář používala určité vzory formuláře, které používala. Situace po roce 1749, kdy byla česká dvorská kancelář zrušena, a ani po roce 1806, kdy vzniklo rakouské císařství, se v listinách výrazněji neprojevila, praxe české, rakouské a říšské kanceláře byla už před rokem 1749 poměrně podobná.“
Zdroj: Nobilitace ve světle písemných pramenů (2008 : Olomouc, Česko) et al. Nobilitace ve světle písemných pramenů: výstup ze semináře ... pořádaného ve dnech 8.-9. května 2008 Ostravskou univerzitou v Ostravě a Zemským archivem v Opavě v prostorách Zemského archivu v Opavě, pobočky Olomouc. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009. s. 15, 16. ISBN 978-80-7368-744-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bd336060-60b7-11e4-be62-005056825209
„Šlechtické rodiny usedlé v Pardubicích v r. 1500 — 1650.
….
Vániš ze Ždánic, Jiřík, byl úředníkem na panství Pardubském. R. 1516 vyplácel Bydžovským škody, které na jejich polích spůsobil rybník „Starosta“. Náleželť už tehda Nový Bydžov Vilémovi z Pernšteina, a okresní správa panství Bydžovského a Pardubského byla na zámku Pardubském. Jiřík Vániš byl místodržící JM. pánů z Pernšteina až do své smrti, totiž do r. 1540. Děti po něm pozůstalé byli synové Václav a Jan, pak dcera Anna, a poručníci jejich pánové Jindřich Přepyšský z Rychmburka a Aleš Rodovský z Hustiřan, oba úředníci na Pardubicích. Připomíná se též r. 1516 Pavel Vániš bratr Jiříkův a Anna se Ždánic, jeho sestra. Tato byla provdána za Hladkého, a měla (r. 1540) zletilého syna Jana Hladkého.
Vánišové ze Ždánic, Václav a Jan, vlastní bratři. Po otcově smrti rozdělili se tak, že dostal Václav sídlo a dvůr poplužní v Blatě, které zboží otec jejich koupil r. 1538 od Bernarda Sobka z Kornic, Janu pak připadlo ostatní dědictví při městě Pardubicích. Václav Vániš, sotva se stal dospělým, prodal r. 1548 Blatské zboží Burianovi Svítkovskému ze Škudl.“
Zdroj: Památky archaeologické a místopisné: organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1871, č. 2. S. 121,122. ISSN 1801-5786. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:fcb22da0-d8a0-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867
„554. Zápis o osazení sedla v Ohrazenicích. — 1523, 15. června. (Vohrazenice.) Item Benák a Jíra z Trnové, jakož sou měli osaditi to sedlo Světomluvné, ujali sou to Vávra Trnovský rychtář a Kříž z Uohrazenice, Marhulík odtudž, tak že oni je ve dvú aneb ve třech letech konečně mají vosaditi. Mají jim Benák a Jíra dáti к tomu na pomoc II ÍP, a pan Vaniš poněkud přiřekl také jim od JMti pána, bude-li moci zjednali kopu gr. Týž jim Benák a Jíra mají přidati žita VI korcuo, železa plužná, šle, krávu, klisnu, tele, slepice III a kohout, husi IIII, vobilé seté všecko ; vobilé, keréhož se půjčilo do toho gruntu shůry, to se promíjie. Což se vozu dotýče, prokázali, že jest byl za držení Benáka a Jíry v tom gruntu, mají jej jim ten vuoz aneb jiný zjednati. Kopy do toho gruntu pan Vaniš půjčil, mají ji vyhledali a panu Vanišovi zas dáti a navrátili, tiem neprodlévajíc. Svolili se dáti tu kopu z toho gruntu jmenovaní Vávra, Kříž, Marhulík. Actum f. IL die sancti Viti anno 1523. Od sv. Vavřince v roce dáti tu kopu panu Vanišovi mají. Archiv Mus. král. Česk., Registra zápisův o prodaji statků na panství Kunětickém a Pardubickém od r. 1608 f. 320.“
Zdroj: KALOUSEK, Josef, DVORSKÝ, František Ivan. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Praha: Domestikální fond království českého, 1902. Díl XX, s. 536. Dostupný z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1474c5d0-9b56-11e8-a1e1-005056827e51
„Vojtěch z Pernšteina odkazuje z 15000 ſβ gr. č., kteréž si byl v posledním pořízení vymínil к odkazům, manželce své paní Johance z Wartmberka 1250 ſβ gr. č. jejího véna a 2000 ſβ gr. ě. nad věno její, více poroučí Havlovi Zvířetickému z Wartmberka, Tamchynovi z Doubravice, Mikulášovi Zámrskému ze Zamrsk, Alšovi z Proseče a jiným šlechtickým úředníkům svým. — V Landškrouně 1531, 22. listopadu.
Já Vojtěch z Pernšteina a na Pardubicích oznamuji tímto listem obecně přede všemi, …
….
Item, Pavlovi a Jiříkovi Vanišuom bratřím ze Ždanic tři sta kop grošuov českých aby dáno bylo.“
Zdroj: KALOUSEK, Josef, DVORSKÝ, František Ivan. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Praha: Domestikální fond království českého, 1902. Díl XX, s. 364, 365. Dostupný z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1474c5d0-9b56-11e8-a1e1-005056827e51
„6571. 15231(7), červen 20, Chlumec /nad Cidlinou/ StA Zámrek: Va Chlumec nad Cidlinou, Privilegia města Chlumce
Vojtěch z Pernštejna a Václav Chrastenský z Malovar a Jiřík Vaniš ze Ždánic uzavírají smlouvu o robotě.1 ' 1) Silně poškozeno“
Zdroj: BENEŠ, František a BERÁNEK, Karel. Soupis česky psaných listin a listů do roku 1526, Díl 1, Sv. 3/2, 1501-1526: Originály listin. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra ČSR, 1980. s. 1583. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d36c07ba-6390-4251-84fc-76d0fc9e6b7e
„Staré Ždánice požádaly císaře o znak 27. září 1913, aby „...památka na původ naší starobylé obce od původní tvrze Ždánické a zakladatele starobylého kostela zdejšího byla zachována... “89. Žádost byla českým místodržitelstvím postoupena ministerstvu vnitra a jak se zdá, to nemělo námitek. Obec žádala o černého kohouta ve stříbrném poli. Ministerstvo se na znak přeptalo Místodržitelského archivu v Praze a dostalo znepokojivou odpověď - Vaniš ze Ždánic měl ve stříbrném štítu černého kohouta s červenou zbrojí na zelené půdě, opírajícího se o přirozený strom. Na základě výnosu finančního okresního ředitelství v Chrudimi ze dne 3. prosince 1913 zapravila obec ještě v tomtéž měsíci poplatek 210 K. 23. července 1914 se starosta František English dotázal místodržitelství, jak žádost ve Vídni pokročila - poplatek přeci složil. Místodržitelství zřejmě v odpovědi požadovalo schválení úpravy znaku podle skutečného erbu Vaniše ze Ždánic a přidání bronzové obruby. Výnosem ministerstva vnitra ze dne 28. října 1914 a výnosem místodržitelským ze dne 8. listopadu…“
Zdroj: Genealogické a heraldické informace. Brno: Genealogický a heraldický klub při Domu kultury ROH Královopolské strojírny, 2005, 24(1). s. 51. ISSN 0862-8963. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7a7582d0-cd9c-11e2-92ff-001018b5eb5c
„Vaniš ze Ždanic, Jiřík DZV 2 G 1 1543 (1531) - kšaft / DZV 6 H 4 1548 (1538) - trh
Vaniš ze Ždanic, Pavel DZV 2 G 1 1543 (1431) – kšaft“
Zdroj: BURDOVÁ, Eva. Rejstříky k deskám zemským, Díl 1., sv. 2: Obnovené vklady po požáru desek 1541. Praha: St. ústř. archiv, 1981. s. 701. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:be274c84-3dbc-45c0-89d7-d411faa6c8d4
„301. 1589 sept. 28. — Anna Vanická ze Ždanic, vdova po Václavu Broncovi z Chrastovic, první jistec a dlužník, dává list hlavní na 81 zl. 18 gr. Hynkovi st. Bruntálskému z Vrbna. Rukojmě: Smil Osovský z Doubravice, Ctibor Zárubský z Hofeřic. — Org. pap. 3 Sig. imp. Rep. I.“
Zdroj: Zprávy Zemského archivu Království českého. Praha: Zemský archiv Království českého, 1908, 2(2). s. 89. ISSN 1803-2524. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7b8a68a3-98f6-45b1-a28f-9e6d52b6b29a
Další literatura:
*ŽUPANIČ, Jan et al. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra: erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). Praha: Agentura Pankrác, 2014. 1047 s. ISBN 978-80-86852-61-4. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1b7c42d0-62b1-11e5-81eb-001018b5eb5c
*Nobilitace ve světle písemných pramenů (2008 : Olomouc, Česko) et al. Nobilitace ve světle písemných pramenů: výstup ze semináře ... pořádaného ve dnech 8.-9. května 2008 Ostravskou univerzitou v Ostravě a Zemským archivem v Opavě v prostorách Zemského archivu v Opavě, pobočky Olomouc. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009. 234 s. ISBN 978-80-7368-744-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bbef95c0-60b7-11e4-be62-005056825209
*VRBAS, Jakub a KŘÍŽ, Martin. Dějiny městečka Ždánic. Ve Ždánicích: [Jakub Vrbas], 1898. 416 s. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d344ef71-a12f-4ea5-9cb4-7b5083218250
*Památky archaeologické a místopisné: organ Archaeologického sboru Musea království Českého a Historického spolku v Praze. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1856, č. 4. S. 152. ISSN 1801-5786. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ec9366c0-d894-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f
*VOREL, Petr. Česká a moravská aristokracie v polovině 16. století: edice register listů bratří z Pernštejna z let 1550-1551. Pardubice: Východočeské muzeum, 1997. 320 s. ISBN 80-86046-07-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c8261220-2e26-11e3-bd38-5ef3fc9ae867
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Národní knihovna ČR
06.12.2022 07:49