-
To se mi líbí
-
Doporučit
Je prosím pravda, že ve starém Římě bylo prostitutkám "přísně zakázáno nosit opasek"? Tvrdí to Emil Páleš. Podle něj opasek vznikl proto, že si člověk uvědomoval, že je v bederní oblasti rozdělen tak jako žádné jiné zvíře. V opasku je skryta vznešenost a magická síla. V Římě prý bylo prostitutkám přísně zakázáno ho nosit, "protože by to byl klam".
Dobrý den,
s předměty, které obtáčely lidské tělo (opasky, prsteny), byla od pradávna spojována určitá magická síla. Již řecká Héra a Afrodité vlastnily opasky magické svůdné síly (zone, kestos), které pravděpodobně odkazovaly na prehistorické šňůrkové sukně, ty byly symbolem ženskosti a ženské sexuality. (zdroj: Greek and Roman dress from A to Z, s. 18,19)
Již ve starověkém Řecku pravděpodobně existovaly určité zákazy a nařízení vztahující se k nošení opasků (viz https://muse.jhu.edu/article/749673).
S řadou omezení (v odívání i dalších oblastech) se setkávaly též římské prostitutky. V žádném nám dostupném zdroji ovšem nebyl opasek zmíněn jako část oděvu, kterou by měly „přísně zakázáno nosit“. V literatuře je často zmiňováno omezení v nošení určitých typů bot (nejčastěji proto obouvaly římské prostitutky sandály), dále zapovězení nošení stuh ve vlasech a zlatých šperků a výšivek. Tato omezení (a jistě řada dalších) byla oficiálně vyhlášena, jejich dodržování ovšem bylo v praxi vymáháno pravděpodobně poměrně laxně.
Všeobecně je uváděno, že římské lehké ženy nosily jako oděv nejčastěji barevnou togu (šat povětšinou z jemné látky, který obtáčel tělo - https://en.wikipedia.org/wiki/Toga ). Oproti tomu vdané a cudné ženy nosily dlouhou a nařasenou stolu (https://en.wikipedia.org/wiki/Stola). Římské prostitutky se však pravděpodobně ve svém odívání neomezovaly jen na togu. I v jejich oděvu se odráželo jejich společenské postavení a původ. Nejchudší lehké ženy často postávaly na ulici nahé či jen spoře oděné, oproti nim prominentní a dobře situované společnice (scortum) mohly být oděny do drahých látek a ověnčeny zlatými šperky (ač ty byly v některých obdobích těmto ženám oficiálně zapovězeny). Často mezi lehkými ženami byly cizinky. Šat těchto žen tedy ovlivňovaly i cizokrajné vlivy.
Pro více informací k danému tématu doporučujeme prostudovat níže uvedenou literaturu.
• CLELAND, Liza, DAVIES, Glenys a LLEWELLYN-JONES, Lloyd. Greek and Roman dress from A to Z. 1st pub. London: Routledge, 2007. xiv, 225 s. The ancient world from A to Z. ISBN 978-0-415-22661-5.
• Roman dress and the fabrics of Roman culture. Toronto: University of Toronto Press, ©2008. xviii, 370 s., [54] s. obr. příl. Studies in Greek and Roman social history; 1. Phoenix. Supplementary volume = Tome supplémentaire; 46. ISBN 978-0-8020-9319-6.
• KNAPP, Robert C. Invisible Romans: prostitutes, outlaws, slaves, gladiators, ordinary men and women... the Romans that history forgot. First published. London: Profile Books, 2011. 371 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-1-84668-402-9.
• FARAONE, Christopher A., ed. a MCCLURE, Laura, ed. Prostitutes and courtesans in the ancient world. Madison: University of Wisconsin Press, ©2006. x, 360 s. Wisconsin studies in classics. ISBN 0-299-21314-5.
• ESLAVA GALÁN, Juan. Milostný život ve starém Římě. V Praze: Ikar, 2004. s. 139. ISBN 80-249-0410-1. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:10f98a00-ecaf-11e6-a8e7-001018b5eb5c
• PUCCINI-DELBEY, Géraldine. Sexuální život v Římě. 1. vyd. [Praha]: Levné knihy, 2009. 399 s. ISBN 978-80-7309-678-6.
• DUFOUR, Pierre. Dějiny prostituce. I, Starověk. 2, Římané. Praha: J. Šrámek, 1924. 211 s.
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
08.07.2022 10:59