-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, někde jsem četl že poté co bily Médové a Peršané spojeni do jediného : Médsko-Perského království, tak bylo stříbro hlavním kovem této říše. - Stříbro prý bylo měnovou jednotkou v Médsko-Perském království, a vojáci si prý zdobily stříbrem svou zbroj. - Je o stříbru jako hlavním kovu spojeného Médsko-Perského království něco v literatuře ? Děkuji za odpověď.
Dobrý den
Médové byli především pastevci z hor, kteří se díky výbojům dokázali prosadit na širším území. V jejich době se primárně platilo v naturáliích (výměnou statků a služeb), druhý způsobem platidla bylo stříbro. O hrotech válečníků se nám nepodařilo získat informace, nicméně používali stříbro při ornamentální výzdobě, viz odkaz na bakalářskou práci.
"Tabulky objevené při vykopávkách v Persepoli ukazují složitost a administrativní náročnost systému, který Dareios založil. Ačkoliv některé platby se prováděly ve stříbře a Dareios zavedl standardní zlatou měnu, státní pokladna většinou přijímala platby odváděné v naturáliích, jejichž množství bylo určováno a lokalizováno z centra, a také jejich příjem byl z centra potvrzován. Státní úředníci a sloužící byli odměňováni stanoveným množstvím vína, obilí nebo zvířat, a dokonce i členové královské rodiny dostávali plat stejným naturálním způsobem. Úředníci v Persepoli stanovovali výši naturálních daní v jednotlivých venkovských oblastech, a pak vydávali příkazy к jejich odvádění z výnosu hospodaření ve stejných místech. Poslové a kurýři s sebou vozili destičky, které předkládali v poštovních stanicích rozmístěných podél královských silnic, a na ně dostávali stravu a ubytování pro sebe a pro svoje jízdní zvířata. Takové destičky, na nichž se zaznamenávaly platby v naturáliích, se používaly v poměrně omezeném období od roku 509 do 494 př. Kr. Našlo se jich několik tisíc a odhaduje se, že jejich pomocí se stravovalo a ubytovávalo přes patnáct tisíc různých úředních osob na více než stu různých místech. Podstatné je, že takové dřevěné stravenky byly psány hlavně elamsky, a nikoliv persky. Z jiných pramenů víme, že hlavním jazykem říšské správy nebyla perština ani elamština, ale aramejština, semitská dorozumívací řeč v Mezopotámii, Sýrii a Palestině. Bísutúnský nápis přímo uvádí, že podoba psané perštiny na něm použitá byla nová, vyvinutá podle Dareiových vlastních příkazů výslovně pro tento účel. Je možné, že Dareios i jiní achajmenovští vladaři zakazovali pořizovat jakékoliv jiné záznamy událostí než jejich vlastní monumentální nápisy." Zdroj: AXWORTHY, Michael a KŘÍHOVÁ, Zuzana. Dějiny Íránu: říše ducha - od Zarathuštry po současnost. Překlad Zuzana Kříhová a Jan Marek. Vyd. 2. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 319 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-352-5.
Co se týče médsko-perkého umění můžete si přečíst například níže uvedenou práci:
- /id/9jba3q/STAG83838.pdf
Dále přikládáme výsledky z databáze Historického ústavu AV ČR: https://biblio.hiu.cas.cz/search?type=global&q=persie - bohužel, žádný text, který by jednoznačně podpořil Váš dotaz jsme v této databázi nenašli, anebo se nejednalo o volné dílo, do něhož bychom se mohli podívat.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
15.10.2018 00:21