Je pravda, že nečastějším kovem staré Řecké říše byla měd, a že Řečtí vojáci měli vše z mědi ?

Text dotazu

Je pravda že nejdůležitějším kovem ve staré Řecké říši - byla měd ? A že Řečtí vojáci měli vše měděné ? V bibli je Řecko nazváno jako měděné království. Na ostrově Kypru - který se jmenuje právě po mědi - se měd těžila. A v Řecké mytologii vystupuje měděný obr Talos.

Odpověď

Dobrý den,

jednoznačnou odpověď jsme z nám dostupných zdrojů nenašli. Pokud se zmiňuje konkrétní "kov", jedná se spíše o bronz, viz níže.

Válčící Řekové - řecký hoplíta - popis výstroje: kopí, bronzové helmice a chochol z koňských žíní, krunýř z kůže a bronzu, štít z bronzu, dřeva a kůže, bronzové chrániče holení...

Zdroj: CHANDLER, Fiona. Starověk. Havlíčkův Brod: Fragment, 2001.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:bca0d4a0-798b-11e5-83b9-5ef3fc9bb22f

 

"Nejstarší řeckou výzbroj známe od Achajců; archeologické nálezy a Homérovy spisy se tu shodují. Jako "útočných zbraní používali bronzových seker, kopí, mečů a dýk; vypomáhali si luky a praky.

К ochraně bojovníků sloužily velké štíty ze dřeva a kůže (obdélníkové nebo elipsovité s výkrojky po stranách), kožené přilby zesílené hřeby nebo našitými kančími zuby (později kovové s chocholem), lněný nebo kožený kabátec, případně kovový pancíř, a holeně (původně z kůže, pak z kovu).

Velký a těžký štít ustoupil časem menšímu kulatému (obvykle kovovému o průměru asi tři čtvrtě metru)", zlepšilo se brnění, měli dlouhé železné meče a kopí se železnými hroty. "Lepší" železné zbraně se šířily a zdokonalovaly, byly pevnější, tvarově účelnější, velitelé je mívali umělecky zdobené. Byly relativně drahé, ale nešetřilo se na nich.

Zdroj: ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Řecký zázrak. Praha: Mladá fronty, 1972.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:0a51c910-0dc4-11e3-9439-005056825209

 

Podobně jako V. Zamarovský popisuje výzbroj v antickém Řecku i další kniha v kapitole o řeckých hoplitech:

 

"Válka byla v antickém Řecku obecně přijímanou součástí běžného života. Všichni tělesně zdatní občané mužského pohlaví museli absolvovat vojenskou službu a navíc byli povinni si pořídit na vlastní náklady výzbroj a výstroj...

Výstroj i výzbroj byly poměrně laciné a dovolit si je mohl klidně i průměrný občan. Hlavní zdraní hoplitů bylo třímetrové kopí se železným hrotem a krátký mečík zavěšený u boku, který se používal při boji zblízka. K ochraně sloužila bronzová přilbice, náprsní krunýř a chrániče holení. Další nezbytnou částí výstroje byl velký kulatý štít z tvrdého dřeva zvaný hoplon, od něhož se odvozovalo pojmenování hoplit.

Zdroj: HAYWOOD, John. Starověký svět: velké civilizace od Sumerů po říši Inků. Praha: Ottovo nakladatelství, 2012.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:72da72f0-3125-11e8-af9f-5ef3fc9bb22f

 

Z východostředomořských ostrovů jsou největší Kréta, Euboia a Kypr, který je neobyčejně bohatý na měděnou rudu (latinský název mědi  cuprum); nabízí se tedy odpověď, že měď byla hojně využívána i ve válečnické výzbroji. (Bronz a jeho vlastnosti byly objeveny již v pravěku. Pro dominantní použití při výrobě nástrojů, zbraní, ozdob i jiných předmětů se dokonce jedna epocha pravěku nazývá dobou bronzovou. Objev bronzu znamenal velký technologický pokrok ve výrobě nástrojů, zbraní a v nemalé míře i šperků. Proti čistým kovům se bronz totiž vyznačuje vyšší tvrdostí. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bronz )

Zdroj: LISOVÝ, Igor. V zemi strážce pobřeží a nic, veselého pána. Každodenní život dávných Řeků. Rodina, stravování, obydlí, oděv a odchod ze života. Ostrava: Repronis, 2014.

 

Z dalších zdrojů:

Ve středu štítu byl kovový pruh, kterým se provléklo předloktí. Držadlo pak mělo formu řemínku umístěného poblíž okraje štítu. Štít byl dřevěný, pobitý a zesílený bronzovým plechem a vážil kolem 7 kg. Chránil válečníka od brady až ke kolenům - později, zřejmě na konci 6. století př. n. l. se někdy ještě ke spodnímu okraji štítu připevňoval kožený závěs, který chránil nohy bojovníka před střelami...

Bronzový krunýř z Argu má přední a zadní plát, oba jsou jednoduše zdobené a zvýrazňují anatomii trupu...

Další součástí výzbroje hoplitů byly chrániče holení, které se začaly plně využívat v 7. století př. n. l. Zpočátku zakrývaly jen holeň, později i koleno a máme i příklady přídavných částí, které chránily kotník, nárt a prsty u nohou. Tyto chrániče bývaly anatomicky tvarované a často velmi složitě zdobené. Tyto náholenice již na rozdíl od starších typů šněrování nepotřebovaly, protože je na noze držela pružnost bronzu...

Hlavní zbraní hoplitů byl oštěp. Oštěpy bývaly dlouhé mezi 1,5 a 3 m, mívaly železné špice většinou ve tvaru listu a i druhý konec tyče míval kovovou špici. Dále nosíval voják meč. Nálezy ukazují, že se stále používaly mykénské typy mečů, jen byly vyráběny ze železa. Tyto meče mívaly oboustranné, rovné ostří a bývaly kolem 75 cm dlouhé. V průběhu řecko-perských válek se meče zkrátily přibližně na 60 cm a čepel získala jazykový tvar. Byly to především sečné zbraně...

Po celou dobu se používalo také dýk - původně s bronzovou (u nobility bohatě zdobenou, někdy vykládanou zlatem), později se železnou čepelí.

http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1732

 

Z dalších zajímavých zdrojů můžeme doporučit knihu: CECH, Brigitte. Technika v antice. Praha: Grada Publishing, 2013.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

20.07.2018 05:29

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu