Je estonština srozumitelná s finštinou?

Text dotazu

Dobrý den,
vím že finština i estonština jsou ugrofinské baltofinské jazyky a že jsou si velmi blízké. Navíc estonština obsahuje písmeno Õ. Jsou si ale tyto dva jazyky srozumitelné (třeba jako čeština a slovenština) a mluví Estonci běžně ve Finsku estonsky a Finové v Estonsku finsky.
Předem děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

zda jsou si tolik blízké estonština a finština jako čeština a slovenština, se nám nepodařilo zjistit. Jedno však je ale jisté, že se v Estonsku domluvíte i finsky. Jestli ale mluví Estonci ve Finsku estonsky a Finové v Estonsku finsky, to literatura nepraví. Doporučujeme obrátit se na Ústav pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/,  třeba mají nějaká srovnání nebo finské velvyslanectví   sanomat.pra@formin.fi či estonskou ambasádu http://www.estemb.cz/cze tady u nás.

Zde je několik zdrojů, ze kterých jsme čerpali:

Estonština patří k ugrofinským jazykům. Je úzce spřízněna s finštinou.

Zdroj: BOUSFIELD, Jonathan. Pobaltské státy. Brno: Jota, 2008.

 

estonština

(domluvíte se anglicky, finský a rusky)

Zdroj: KRATOCHVÍL, Petr. Autem po Evropě. Praha: Computer Press, 2000.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:f1a749b1-868d-11e3-8485-5ef3fc9bb22f

 

Finština patří ke skupině jazyků ugrofinských (jako estonština a maďarština). Mluvnické tvary tvoří připojováním přípon ke kmeni a liší se tak svou gramatickou strukturou podstatně od ostatních skupin jazyků indoevropských.

Má tyto zvláštnosti:

1.            dva důležité hláskové zákony: harmonii samohlásek a střídání

stupňů kmenových souhlásek,

2.            velké množství přípon, které se připojují při skloňování, časování

a stupňování ke kmeni slov,

3.            nemá předpony,

4.            má 15 pádů a málo předložek,

5.            chybí rod podstatných jmen,

6.            nemá určitý ani neurčitý člen,

7.            přídavné jméno se často vyjadřuje složením dvou podstatných

jmen.

Finská abeceda má 21 písmen (13 souhlásek a 8 samohlásek):

adeghijklmnoprstuvyäö

Zdroj: KUČEROVÁ, Hana. Česko-finské rozhovory. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:89e90da0-c26b-11e6-b5e2-001018b5eb5c

 

K ugrofinským jazykům patří také maďarština.

Budapešť se  pyšní  typickými maďarskými prvky a její obyvatelé jsou velmi hrdí na svůj maďarský původ. Osobitý charakter města podtrhuje navíc maďarský jazyk, jehož nejbližšími evropskými příbuznými jsou finština a estonština.

Zdroj: Budapešť: turistický průvodce. Brno: Jota, 2004.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:a2acdad0-b26f-11e6-bf7b-005056825209

 

Finština není těžká, je jen úplně jiná než všechny nám známé a blízké jazyky.

Finština patří к ugrofinským jazykům, jejím nejbližším příbuzným v Evropě je estonština, která je jí velmi podobná.

Druhým evropským příbuzným je maďarština, která je však naopak finštině velmi vzdálená. Fin a Maďar se spolu nedomluví - pokud ovšem nemluví anglicky.

Zdroj: LEE, Phil. Finsko:  [turistický průvodce]. Brno: Jota, 2009.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:a9bb0270-cf31-11e4-ae4e-5ef3fc9ae867

 

Finština, estonština a maďarština mají nejen stejný princip gramatický, ale i zvukový. A to nemám na mysli ani tak vlastnost vokálové harmonie, estonštině beztak chybějící, ale přízvuk na první slabice. Tzv. aglutinační povaha těchto jazyků s řetězením přípon nahrává tomu, že jejich dlouhá slova mají za první slabikou, vyšším tónem vyslovenou, přilepeny další poněkud monotónně jako vagónky za lokomotivou.

Zdroj: Lidové noviny: [Vydání Praha]. Praha: Lidové noviny, 20.4.2013.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:b72ab980-61a8-11e7-b92d-005056827e51

 

Jen estonština nenáleží k jazykům baltským, nýbrž je blízce příbuzná s finštinou. „Yks, kaks, kolm, viis, kuus", počítá se do pěti estonsky, kdežto finsky je to „yksi, kaksi, kolme, viisi, kuusi", jak zřejmo, žádný velký rozdíl. Finština byla zařazena mezi jazyky obtížné patrně proto, že její slovník nemá ani zbla (ví-li kdo, co je takové zblo) z všeevropské univerzálnosti, rovněž že… inu, kam se hrabe čeština se svými sedmi pády; finština jich má hned patnáct. I když to ponejvíc skutečné pády nejsou, spíš přípony ve funkci našich předložek: „talo“ = dům, „talossa“ = v domě, „talosta“ = z domu. I není to tak hrozné.

http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-o-jazycich-obtiznych-a-neobtiznych-fdp-/p_zahranici.aspx?c=A101019_235824_p_zahranici_wag

 

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

17.07.2017 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu